Dluh

Nemám ráda filmy, které na pozadí skutečných historických událostí popisují zcela smyšlený příběh. Takže to bylo mínus už do začátku. A ani historka o pozdě splaceném dluhu mě nijak nepřesvědčila, spíš otrávila nevěrohodností. Přece už v roce 65 nebyl v Berlíně takový chaos, aby KOUSEK DĚJE o nalezení zastřeleného muže nepsaly žádné noviny - tudíž Mossad by asi těžko uvěřil vyprávění trojice vyjukaných agentů, že ho teda, fakt jako, doopravdy, zastřelili, když o tom v německých novinách nevyšla ani řádka. Pseudomoralizující řeči o tom, že ti, kteří se mstí, jsou vlastně stejní jako jejich původní vrazi a mučitelé, už to jenom dorazily. (24.04.2015)

Zvláštní film, který není ani akční, ani psychologický, ani historický, dokonce není jasné, zdá má být prožidovský, nebo si naopak dělá ze židovské tajné organizace Mossad legraci... Dcera slavné židovské bojovnice proti nacistům infiltrovaným v soudobé společnosti vydala knihu o hrdinských činech své matky a jejích dvou kolegů. Ale už od začátku tušíme, že ne vše je tak, jak má být. Nakonec se vypravíme do 60. let a podíváme se, že ne vše bylo, jak se tvrdilo, že stateční bojovníci nebyli tak stateční, a že dokonce s řezníkem z Birkenau, nyní gynekologem, sympatizovali. Že se akce nějak zvrtla, je jasné od začátku - agentka Rachel se na oslavě knihy její dcery chová podivně a nervózně, její bývalý komplic provede nečekané rozhodnutí. Takže brzy se film jen stává čekáním na onu konečnou situaci, abychom zjistili, jak skutečně proběhla na rozdíl od propagandy, resp. utajované lži. Mezitím jsme svědky pár logických kopanců (kdy se třeba špičkově vycvičení agenti Mossadu opijí a ve východním Berlíně roku 1965 prozpěvují anglicky s hebrejským přízvukem). Největším kopancem je pak samotný závěr filmu, kdy každý soudný člověk musí jen vrtět nechápavě hlavou a přemýšlet, zda to tvůrci skutečně mysleli vážně, nebo si z nás jen dělají legraci. Nejen díky tomu, že šlo o zpackanou akci a agenti se chovají poněkud ne-mossadsky vyznívá film nelichotivě k židovskému odboji. Zazní zde totiž i takové věty, jako že jen čtyři nacističtí vojáci odváděli do plynových komor tisíce židů, a ani jeden neměl sílu se vzepřít. čímž vyvstává další otázka, kterou film klade - totiž, co je pravda, a co lež. Co jsou oficiální prohlášení a tvrzení, a jaká je skutečnost? Ve světle toho, jak film vyznívá, se docela divím, že proti němu nejsou vedeny demonstrace a že není zakázáno jeho promítání v Izraeli. Což je ale - pokud se filmu z filmového pohledu týče - jedno. Filmařsky jde totiž o slušně nakousnutý příběh, který se však brzy začne potápět do stereotypu, nudy a nelogického chování postav, a který je navíc zcela postaven na hlavu gerontologickým akčním koncem, jenž by se hodil možná do Žhavých výstřelů, ale ne do vážně myšleného dramatu. (11.03.2012)

(Součástí komentáře jsou SPOILERY.) Vagina dentata. Kdo pozná ženino tajemství (rosebud), už to nerozchodí. Zatímco muži jsou trestáni za svou slabost k opačnému pohlaví, žena se souží, neboť nedokázala falickou zbraní zastřelit své nemesis (dle informací, jak jsou nám předkládány, o ní Vogel ví nejvíc). Z výhod „mužského“ světa se tudíž třicet let těší neprávem, její legitimace neplatí. Jako kdyby vnitřní utrpení nebylo dostačující, konfrontace s jejím zhmotnělým podvědomím (propojení je zdůrazněno výskytem Vogela v Rachelině snu, pronikl tudíž nejen do jejího těla, ale i do mysli) ji stála krásu. Po zbytek života bude mít tvář zohyzděnou nepřehlédnutelnou jizvou. Zřejmě jde o jeden z důvodů, proč celá léta zůstává se Stefanem, kterého očividně nemiluje. Dalším důvodem, který je drží pohromadě, je sdílená lež – jako manželé snáze uhlídají, že ten druhý neprozradí, co by veřejnost neměla slyšet. Jejich soužití je tedy založené na nedůvěře. Eliminace mužů, resp. jejich mužství (Stefan je „pouze“ ochrnut od pasu dolů) představuje skutečný cíl mstitelské mise hlavní postavy filmu, Rachel, ženy poháněné vlastní frustrací: Musela popřít svou pravou identitu, odhalit pohlaví před sadistickým doktorem, čelit agresivním výpadům muže, který vlast vždy miloval více než ji… Podobně jako ve slasherech se z ní nakonec stává „final girl“, k čemu je jako jediná silná postava předurčena od začátku. Vogel má blíže hororovému monstru, Stefan mnoha kladnými vlastnostmi nevyniká a David hraje v milostném trojúhelníku od začátku submisivní roli (coby figurant při soubojích ztvárňuje oběť, jež končí na zemi, dokonce vaří). ___ Uvědomuji si, že při důkladnějším sledování (film jsem zatím viděl pouze jednou) by vyšla najevo vratkost mnoha zde prezentovaných názorů, stejně tak, že nejde o vzorový film pro zvolený typ čtení. Zároveň takovouto interpretaci umožňuje, na což jsem tímto „alternativním" komentářem hodlal poukázat především. A jinak – Dluh je thriller, který znamenitě pracuje s motivacemi postav (Jessica Chastain mě baví čím dál víc) a atmosférou (klasická ponorka), ale lépe funguje v první polovině a spíše v jednotlivých scénách (vlak) než v polovině druhé a zejména v závěru, kdy se vyjevuje rozpolcenost jeho dramatické struktury (film najednou řeší jiný problém) a samoúčelnost zprvu potěšivě odvážné vypravěčské podpásovky. 75% (23.10.2011)

Tak tenhle film je prej teď velkým hitem v Řecku, no ono vlastně i jinde, konečně je Evropa alespoň v něčem jednotná. Ne, dost už tradičně trapný srandy made in Enšpígl, je třeba nasadit kulatý brejle, prohrabnout dlouhý mastný vlasy, vymáčknotu beďary, přitáhnout 35Kg slovníků odborných výraziv, zatvářit se jako bůh filmu a začít psát komentář. Ten film nemá logiku, jak se Rachel dostala tak lehce na Ukrajinu, když v té době měla Ukrajina s Izraelem vízový styk a dost pochybuju, že by Ukrajinské úřady vydaly vizum bývalé agentce Mossadu, jak mohli jít na most na berlínskou hranici mezi říší kapitalismu a komunismu, mít pod sebou vojáky se sapíkama a ty po nich nehodit ani očkem ?? ........né dělám si prdel, já nejsem ten kterej hejká u Die hard 4, že je nereálná a nebudu to dělat ani tady. Jenom prostě, jak stačí změnit tón filmu, dosadit dramaticky supertalentované herce a najednou detaily a minelky nikoho nezajímají, ale běda jak je v kinech českej nebo superkomerční biják, to je zdejší kinder-elitka schopná vytknout i špatnou barvu ponožek jen aby zůstala image "já jsme přece chytrej a filmově vzdělanej divák s vytříbeným vkusem". Celkový vyznění tohoto filmu je docela dobrý, má v sobě určitou hloubku i když tak poloviční Macochy, herecky dokonalý, hlavně Jessica mě velmi zaujala. Jednotlivý scény jsou absolutní, ať už kompletní akce "únos" nebo jednotlivé pohledy mezi hlavními hrdiny, ale jednu výtku přece jen mám. Jak se kurva ty agenti dostali z Východního Berlína pryč ? Celou dobu nám bylo podsouváno že je po nich jde tajná policie a že Stazi byl bezchybně fungující policejní kat se všeobecně ví. A pak nic ? Se to přeskočilo ? A proč. Vždyt "unik z východního Berlína" moh bejt jeden z dalších vrcholů filmu a šizení diváka ja moc rád nemám. Nicméně celkově jsem odešel z kina spíš obohacen o kvalitní zážitek než ošizen, takže filmu vážu do dárkového balení 3*. Dobré poslední věty v komentářích : Gimp (10.11.2011)

Film mě vůbec Nelákal! V jednom časopise jsem četl recenzi, která Zněla! The Debt! Pořádnéj Akční Nářez od začátku do Konce, který vás nenechá vydechnout! Tak já si RÁdoby ten film teda Pustil.. Akce jsem se Nedočkal! Dočkal jsem se psychologické Drámy, která asi 3x zapůsobila jako Napínavej Thriller! Špatný film to nebyl, ale není to nic pro mně! (23.08.2012)