Pěst plná hněvu

Druhý film Bruce Leeho je filmově mnohem dospělejší a nabízí více divácky atraktivních akčních scén. Naivita v příběhu je sice stále přítomná, ale vzhledem k dobovému zasazení do okupované Číny je snadněji stravitelná. Poměrně ostrý pro-Čínský (či anti-japonský) sentiment stojí také za povšimnutí. Není se tedy čemu divit, proč je tento snímek ve své domovině tak oblíben. (27.05.2016)

Nemám problém od sebe rozeznat Bruce Leeho a Jackie Chana či nanuk od nunčaku, ale asijské martial art mely mě zkrátka neberou a ono se není co divit. Pěst plná hněvu měla být jedním z žánrových majstrštyků, ale co mi vlastně nabídla? Mistra Lee Jun-fana střídajícího pózy zádumčivý, pochybovačný a nasraný, asi patnáct minut bojů (když u toho zrovna není Bruce, připomíná to spíš kočkování trojice Larry, Moe a Curly) a teatrální příběh, který je retardovaný jak šanghajský drožkář s polovinou mozku. No dogs and Chinese allowed.. (19.06.2017)

Jeho nasranost je krásně viditelná nejen na jeho hlavě, konkrétně obličeji, ale taky na stále zatnutých pěstech. Samozřejmě, že všechny seřeže jak jetel. No takže si to vemu takhle - film byl asi natočen se záměrem mlátiček a proto ho taky jako mlátičku hodnotím. Mlátičky bez děje se mi nelíbí. Tohle mělo jednoduchej děj. Šmitec. (19.01.2007)

O tomhle filmu se často mluví jako o nejlepším Bruce Leeho filmu, já si to však nemyslím. Ze čtyř filmů, které dokončil, je Fist of fury rozhodně nejvíc poplatná HK kung-fu produkci – jedná se o souboj dvou různých škol, okořeněný ještě o rivalitu mezi Japonci a Číňany, což byla tehdy poměrně časté téma bojových filmů. Ve filmu není ani špetka humoru, který se v obou pozdějších Leeho filmech docela osvědčil (hlavně ve Way of the dragon), a sází se tu spíš na emoce, dramatičnost. To nějak nevychází – film působí často dlouhavě. Další problém jsem měl s chápáním Leeho postavy – ten tu hraje nejlepšího žáka svého Mistra – když učitele zabijí, žák nevidí jinou možnost než pomstu. Lee se tak mění ve vraždící stroj, který dřív mlátí než přemýšlí. Postava tedy není záporná, ale vzhledem ke svému běsnění ani kladná. Člověk pak přemýšlí jestli mu má v soubojích fandit, když ví, že proti Leemu nemá nikdo šanci – on to taky ví – a kosí jednoho za druhým. Myslím, že tu pak dochází k jakémusi rozporu, který, alespoň ve mně, vyvolává jakousi netečnost k tomu, co se dál stane. Scény soubojů jsou jinak samozřejmě perfektní. (12.09.2005)

Bruce Lee je tu fantastickej hned od začátku. To, když dorazí na pohřeb svého mistra ve smutečním bílem ošacení a vrhá se na jeho rakev. Ta síla jeho emocí v tváři, když po té do jejich školy dorazí Japonci, je cítit až do hloubi srdce každého fanouška jeho filmů. Nemusí nic říkat, jen stojí mezi ostatními a to něco z něho vyzařuje jako slunce nad obzorem. To je BRUCE LEE a jeho cesta za pomstou. Cesta, v niž budou všichni potrestáni zlámáním žeber nebo smrtí. Muž, který kdysi prohlásil: "I HAVE NO FEAR OF AN OPPONENT IN FRONT OF ME!“ (15.10.2008)