Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (345)
Dokument kterej cloveku ukaze trochu atmosfery v komunistickym state, ukaze hodne jak by to tu vypadalo, kdyby komousi vydrzeli u moci az doted...panelaky, silnice bez aut, obrovsky pomniky vudci a ukaze bezprostredni pocity lidi ktery se tohu zajezdu ucastnily. Ty se mnohdy s odstupem casu muzou samozrejme v necem lisit. Kazdopadne dokument tezi akorat z toho ze ukazuje zivot, kterej si tady plno lidi moc dobre pamatuje. Pro ty to mozna teda neni tak zajimavy a mozna by se na to radsi nedivaly. Pro lidi jako ja je to dobry si uvedomit, ze mame stesti ze pred 20ti lety sel komous od valu. Mnohem vic mi vlastne bavil 20ti minutovej dokument o tom, jak se natacel tuten dokument:-) Davam proto 2 hvezdy a sem rad ze sem na tom nebyl v kine... ()
KLDR je strasna zeme, ale to jsem vedel i pred shlednutim tohoto dokumentu. Jak uz napsali treba Dadel nebo Maty, z dokumentu se clovek dozvi bohuzel vice nez o Severni Koreji o, podle mne, mirne retardovanych ucastnicich zajezdu. Davam krasnych 32% ()
Vyjádřila bych se ještě jinak, ale raději zůstanu u toho, že z účastníků zájezdu teda inteligence přímo "vyzařuje". To mě udivilo daleko víc než to, co tam natočili (nic objevného ani natočit nemohli, tudíž normální výlet). ()
Jsem rád, že jsem konečně viděl alespoň něco z toho pekla........Opravdu jsem rád - víc takových materiálů.... ()
Tak nevím, BBC v Severní Korey natočila lepší dokument- A state of mind. Tohle nebylo režírováno režisérkou, ale severokorejskými úřady. ()
Co k tomuto dílu dodat. Velmi dlouho jsem uvažoval jestli je dokument o Koreji nebo spíše o účastnících zájezdu jako takových. Líbí se mi se mi absence jakéhokoliv komentáře ze strany autorky, každý si může názor udělat sám. Chvílemi mi až lezl mráz po zádech z prostředí v jakém ti lidé žijí, nejspíš si ani neuvědomují, že jinde ve světě se lidé mají daleko lépe. Krásně vyniká absurdita celého "lidově demokratického zřízení". Kdyby nešlo o lidské životy bylo by to velmi vtipné. ()
Opět nejsa znalec, odmítám se vyjadřovat k umělecké stránce. Severní Korea, přiznávám, mne svou anonymitou hodně přitahuje. Po shlédnutí jsem byl mírně zklamán, že jsem se v podstatě nedostal pod povrch veškerého severokorejského betonu, kterým třeba v Pchjongjangu opravdu nešeřili. Viděli jsme města, životy pár lidí, kterým se podařilo uchytit v cestovním ruchu. Tito lidé jsou ovšem jenom loutky, jejiž provázky tahají vyšší orgány. V očích je vidět, že jim něco chybí, že strádají. Nedostali jsme se vůbec k obyčejným lidem, protože všudypřítomnost místní StB, neumožňuje vybočit z průvodu. A tak jsme shlédli povrch země, ve které má někdo moc a díky této moci jsou ostatní bezmocní, určení k věčnému hrbení se, křivení, potlačoavání své kreativity - obrazy, představující pro mne stav, kterému se říká peklo. Toto přece nemůže trvat věčně a pevně věřím, že se nejen v této zemí dočkáme svobody projevu víry. ()
Jezisi, reknete mi, ze ta sestava vyletniku neni reprezentativni vzorek populace meho chrabreho naroda! Ale jo, je dobre, ze jsem to videl, vic me to utvrdilo v tom, ze cestovat ma clovek zasadne sam. Podepsal bych se pod slova uzivatele "mmmxzzz" ()
Radost z předchozího díla autorky (Kupředu levá, kupředu pravá) se bohužel nedostavila. "Forma účastníků zájezdu" se tu vzhledem k omezeným možnostem tvůrčí svobody štábu na místě asi nabízela, ale vyznění je tak nakonec jen o trochu méně banální než vejdělkovsko-vieweghovští účastníci. Zájemcům o autentický náhled na rudý korejský skanzen bych doporučil spíš reportáže Milana Vodičky. ()
Tragicky nezvládnutý dokument o parte podpriemerne inteligentných podnikateľov ako si honia ego na svojej výnimočnosti. A to ani nespomínam že hodinu zabrali zábery ako niekto iný kameruje alebo ako sa všetci ironicky uškŕňajú a dopredu si užívajú ten pocit keď sa budú vidieť vo filme. A všetkým kamarátom budú môcť ukazovať ako boli v Kórei. A všetci budú závidieť. To bude super, za tie prachy ten výlet stál! ()
"Musím říct že žít v takovém bordelu bych opravdu nechtěl"... když tohle prohlásil ten pán který tam přijel zavzpomínat na staré dobré časy tak jsem si uvědomil že i v očích těch více provýchodních lidí je to tam hrozný. Ve filmu se objevilo samozřejmě více perliček o jaké se musím podělit například nedostavěný nejvyšší hotel v Pchjongjangu, absolutně vylidněné hlavní náměstí nebo výrazy a strnutí studentů ve chvíli když se dozvěděli že jedna paní z výpravy byla v USA. Jednoduše hodně poučný a zajimavý film u jakého můžeme vidět že vždycky může být mnohem , mnohem hůře. (4*) ()
Celkem z toho mrazí, řekla bych... ()
Keď uvážim, že je to dokument poskladaný z amatérskych záberov, tak ten výsledok je vlastne výnimočné dielo. A hoci je to primárne o severnej Kórei, zároveň to veľa vypovie aj o Čechoch, ktorí tam boli a všetko natáčali. Dokonca som si našiel medzi turistami svojich obľúbencov. ()
strhující dokument.není třeba hodnotit ty co tam jeli,ale tu zemi samotnou.to je opravdu síííííííííla. ()
Človek si uvedomí aké má št´astie, ked tam nežije. Tí ĺudia jednoducho nemajú vlastný názor, rozum, nič. Čo im prikážu to robia. A jedno štastie, že dokument netrval dlhšie, niektorí tí Česi ma s ich názormi už znervozňovali. Ale inak fajn. ()
Těžko hodnotitelný dokument. Téma obrovsky zajímavé, ale omezené možností tohoto dokumentu ho zdaleka nemohou vyčerpat - leda lehce nastínit tušením toho co natočeno není... Pokud mohu doporučit tak víc informcí se o KLDR člověk dozví např. z komiksové knihy Pchjongjang kanaďana Guy Deglise (česky BBart) nebo Pchjongjangská akvária od uprchlého severorejce Kang Čchol-hwana (česky FRA). V tomhle dokumentu se člověk víc dozví o překvapivě naivních českých turistech, než o severní koree. Ale nakonec natočit dokument o zájezdu do KLDR je přeci něco jiného než dokument o KLDR a jako takový je rozhodně dobrý. ()
Na tento dokument se dá dívat ze tří důvodů. Za prvé, aby jste zjistili, jak se žije v KLDR. Kvůli tomu se na něj ale nedívejte, to vám neřekne. Návštěvníci totiž viděli jen to, co úřady chtěli. Druhým důvodem může být nastavení zrcadla naší společnosti. A to se povedlo dokonale. Až jsem se zastyděl nad tím, jaká jsme banda hlupců a jak se necháme oblbovat a naopak jak požitkářsky dovedeme žít bez toho, aby jsme si vzpomněli, kde jsme nedávno žili a jak jsme třeba proklínali západní Němce v kempech. Je až neuvěřitelné, jak rychle ti lidé podléhají pozlátku tamního režimu a naprosto bez výčitek si nechávají patlat med kolem pusy. Jediný problém, který pořád řeší je, že se nemůžou projít jak chtějí, že personál je stydlivý, že si šli fotit, ale nepustili je... prostě jen a jen sobecké problémy. Ani jedno hlubší zamyšlení nad zemí a jejími lidmi jako takovými. Jsem smutný, že jediný, kdo se takto nechoval a přemýšlel i jinak byl francouzský komunista, který mimo jiné řekl toto: "Já jsem z toho brečel. To bylo fakt trapný, to byl trapas. Tam je místo odkud je slyšet všechno. Jak děti křičí, asi umírají hladem, a mi tady spíme jak debilové v úplně luxusním hotelu. A ti cizinci jsou spokojení. Oni žijou jako hazlové, žerou, pijou, atd. A mezitím sto metrů odtud nemají lidi co žrát a sbírají trávu... to je... to je... to je obscézní. Já nepochopím, proč jim to ti lidi žerou, proč se necítí jako já. Já se cítím špatně, ale oni se tu chovají normálně, skoro si stěžovali, že mají málo jídla. Tam na poli makají od pěti, šesti a my se tu máme jako prasata v žitě." Třetím důvodem, proč shlédnout tento dokument, je vidět netradiční cestopis z netradiční země. Není to samozřejmě Cestománie ani nic podobného, komu vadí tzv. epileptická domácí kamera, tak si určitě nepřijde na své. Kdyby byl takovýto dokument natočen jako cestopis o Francii, tak vyhoří, ale tím, že je točen o KLDR je zajímavý, protože se podíváte na místa, kde asi dlouho nevkročíte. A občas se dozvíte i nějakou tu zajímavost. ()
Tot není až tak dokument o KLDR, spíše o účastnících zájezdu:) ()
Obrázky z bizarní dovolené bez snahy něco sdělit. ()
Zajímavý dokument ze zaživa pohřbené, rezignované země. ()
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)