Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (345)
Po dlouhý době skvělej film, asi to dělá i následná diskuse s režisérkou. Mně vysloveně vadila hudba (ale chápu, že rozpočet nebyl vysokej). A vzhledem k tomu, že ten film byl o Češích (ne o Koreji), líbilo by se mi, kdyby je režisérka ještě v ČR posadila před plátno a s make-upem a střihem nechala mluvit trochu víc do hloubky. Chápu, že takhle nepracuje, ale podařilo se jí nastolit zásadní otázky, ale jaksi mimochodem a jaksi jen trochu a zůstává po tom filmu jakási pachuť nedořečenosti. ()
Týpek s brýlemi s kamerou podle mě zcela neodhadl situaci. "Ty šrouby tady nejsou asi tak utažený, jak by člověk čekal. I kameru jsem v pohodě pronesl." Ne asi! Protože v přesně vymezené ohrádce pro české turisty tito lidé krásně splnili účel, který KLDR sledovala. Vedle poskytnutí deviz na nákup švýcarských hodinek komunistickým funkcionářům, podali světu zprávu, jakou měli podat. "Silnice jsou zde v perfektním stavu, jen škoda, že po nich zatím nikdo nejezdí." OMG. Snad jen pár lidí tam má rozum (např. týpek s pejzama). Ale v tom případě mi není jasné, proč na tento zájezd vůbec jezdili a podpořili tím tamní režim. Přidaná hodnota podle mě spočívá jen v pár zachycených záběrech - taková šedá pohlednice z KLDR, která ve velké míře dokáže zakrýt brutalitu režimu vůči vlastním občanům. Např. o koncentračních táborech a o tom, že pár mil od hotelu, kde se zpívá karaoke, rodiče z hladu pojídají své děti, se tu nic nedozvíte. Naopak se dozvíte mnoho o české povaze, např. při klanění Kim Ir-Senově soše: "Klaněli se všichni, pokloníme se taky." "Je blbost dělat extremismus." "Nevim o tem nic, tak jako nevadí." Přičinliví čeští odboráři pak po úchylném dětském vystoupení oslavujícím vůdce naběhnou objímat vymyté děti a večer u piva to zakončí zpěvem internacionály (kde jinde tematicky zavzpomínat na staré časy) a sexistickými výroky směrem ke korejské průvodkyni. ()
Velice zajímavý dokument. Na to, že jim tam povolili jen malé kamery, tak je to skvěle udělaný. ()
Film spíše než život v KLDR ukazuje, jak totalita deformuje svět a lidi. Jak deformuje svůj svět ukazují záběry šedivého města plného strhaných tváří, které vypadá jak po nějaké katastrofě. Jak deformuje lidi, ukazuje chování turistů, kteří se raději pokloní Kim-Ir Senovi, než aby měli potíže a pak jen zbaběle hledají výmluvy proč tak učinili, místo aby řekli prostou pravdu a ta je, že se báli. 75% ()
Nato, že to je dokument som sa toho veľa nedozvedel. To, že je tam zakázané to, či ono je všeobecne známe, zažili sme si to za komančov aj u nás. Chýbal mi hlbší pohľad do vnútra. Možno pre tie zákazy sa nepodaril, no natáčať z autobusu bolo predsa tiež zakázané a šlo to.. ()
Tak na jednu stranu mě myšlenka navštívit KLDR láká. Na stránku druhou vidět film s nezáživnými sugestivními pocity "návštěvníků" bych podruhé vidět nechtěl. Co mi dokument dal? Mnohem víc si vážím současného režimu v České Republice. Haleluja Listopad ´89 ()
Dokument o KĽDR či o českých "všetkémurozumiem" turistoch? Tú otázku si tu položili mnohí. Za seba odpovedám: oboje platí; film tak znižuje riziko, že ničím nezaujme. O KĽDR an sich sa síce asi mnoho nedozvedáme, ale - ak majú pravdu tí, ktorí tu hromžia, ako tam väčšina tých "blbečkov" sadla na lep komunistickej propagande - potom aspoň o severokorejskej štátnej prezentácii pred cudzinou. A to nie je málo. Navyše, koľkí z nás stáli na korejsko-korejskej hranici naživo? Ja teda nie a som vďačný za jej filmovú prezentáciu. Spoznanie pár českých turistov, nech už o nich máme mienku hocijakú, nie je samo o sebe asi do života príliš prínosné, ale minimálne povzbudzuje k otázke: čo by som na ich mieste robil ja? (A pravé umenie má predsa vzbudzovať v recipientovi otázky! :) ) Napr. pred Kim Il-songovým pamätníkom. Alebo: vystavoval by som aj ja na ich mieste Severokórejčanov problémom politicky chúlostivými otázkami? Nemám pocit, že bol tento film zbytočný. Alebo že by mi nepriniesol určité silné momenty. Ak dávam len ***, je to preto, že to koniec-koncov žiadne filmárske, rozpočtové či iné veľdielo nie je. ()
Asi jsem očekával moc, když jsem chtěl něco vidět o KLDR... Režisérce nejspíš přišly nesmírně vtipné přitroublé komentáře extraprimitivních účastníků zájezdu na dobrodružné cestě do totalitní země, které pojala jako hlavní hrdiny svého dokumentu. Za tu jednu hvězdu stál jen korejský hudební podkres dokumentu. Souhlasím s komentářem Ketri. ()
"Účastníci zájezdu" do KLDR - polovina těch lidí měla nulovou empatii, druhá byla zase neuvěřitelně naivní či hloupá a alespoň třetina ze všech účastněných byli skrytí komunisti (nebo si to do té doby tajně mysleli). Jedinej ten silničář (nebo stavař) měl takové přirozené postřehy a normální selský rozum. Kotleťák, ač docela pozér, měl sem tam taky trefný postřeh. Skutečně zajímavých momentů velmi málo. ()
Když si člověk vidí, tak si teprve uvědomí, jak je bizarní tento "komunistický skanzen", který existuje jen kvůli tomu, že Čína (nebo možná i někdo další) chce a hodí se jim to. V dokumentu vidíte jen to co vidět můžete a propagandu režimu, kde jsou nejhůře na tom ti průvodci, protože ti mají kontakt s realitou právě přes turisty, paragrafy a popisky na dokreslení situace beru, ale nějaký hudební podkres by byl dobrý. Natočeno je to celkem nudně, ale jelikož mě téma zaujalo, tak to na mě nudně nepůsobilo, holt je se od BBC co učit na poli dokumentů. Jen jedno má KLDR se "západní" kulturou společné - ví, jak se chovat k turistům a to i když něco turista poruší, tak bude pykat průvodce. ()
Osobně si myslím, že nikdo ze zúčastněných vlastně KLDR neviděl, dostal se jim pouze pohled na určité lokace, které však byly přesně vybrané, vše zinscenované, takže na hony vzdálené realitě. Nejzajímavější asi byla podlaha s listy sešitů, dále audionahrávka a pak pár knih z ČSR let sedmdesátých..., ale to je tak všechno. A ti co říkali - no jo už je to tu volnější a kdesi cosi, tak viděli pouze a jen habaďůru, škoda, že v závěru není více ze sekce "O tři dny později" já bych si rád poslech názor i ostatních účastníků, když už je to ten dokument... ()
Z tohohle filmu/dokumentu se divák vlastně nedozví vůbec nic. Za odvahu návštěvníků, kameramanů a fotografů v KLDR dávám 3*. ()
Vtipne podaná verzia pohľadu na situáciu v KĽDR, kde sa zastavil čas. Slušne nakrútené, s pohodičkou, o niečom viac ako priemernejšom nemôžme uvažovať. Na konci som nevedel čo si o tom všetkom mám myslieť. Za všetko jeden postreh ubytovaného: "Cpeme se jako prasata a přitom o kilometr dál lidé umírají hlady." ()
U tohoto snímku ani nehodnotím kvalitu zpracování, jelikož se jedná o dokument, který se díky možnostem může řadit k amatérským videím z dovolené, které pouštíte kamarádům a rodině. O co jde je obsah, tedy ta „dovolená“, která je poněkud netradiční. A proč vůbec člověk jede na takovou dovolenou, asi aby se podíval na reálný socialismus ve své nejčistší formě, který je v korejský poměrech vyhnán až do extrémů. Škoda, že vidíme jen to, co nám umožní komunistický režim, se svými estrádami, prázdnými dálnicemi a celou tou šaškárnou a nemůžeme nakouknout do života obyčejných severokorejských lidí, což však je v nejizolovanější zemi světa, bohužel velmi obtížné. Je to cesta v čase o 60 let nazpět. Nakonec dávám 3*, avšak hlavně za tak neobvyklé téma. ()
Ocenil bych jak více (impertinentních) komentářů tak i větší nasazení jak filmařů, tak i účastníků "něco jako státní delegace"... Neustálé sebeokřikování typu "chovejme se decentně" podle mne vypovídá spíše o "touristech" a jejich strašácích, než-li o samotném (represivním) režimu. Četné výpovědi typu "víme že tady za kopcem lidi umírají hladem, ale tvařme se spokojeně, jinak to odnesou naši průvodci" se mi zdálo také dost pokrytecké (vždyť přece oni jsou těmi "kádry budujícími budoucnost"). Filmového materiálu (i myšlenek) zde bylo tak stěží na poloviční stopáž. ()
Zajímavý pohled do KLDR tak jak je servírován turistům ze "západu". Na první pohled žádná bída ani hladomor, ovšem z pohledu obyčejných lidí, kteří se v dokumentu vyskytují jen zřídka, lze vyčíst jakási úzkost a rezignovanost. Vše má svou masku nasazenou tak jak velí strana. Turisté jsou vpouštěni pouze do míst kde není nic "šokujícího" k vidění. Všude je na klizeno, všichni někam pospíchají nebo něco dělají. Mezery mezi domy jsou vyplněny dalšími domy tak aby nebylo vidět do staré zástavby, která by prozradila pravdivější obrázek KLDR. "Velký bratr" v podobě policistů nebo vojáků má oči všude ... Bylo by velmi zajímavé nahlédnout pod slupku této přetvářky a dozvědět se nepěknou pravdu. Do jisté míry reálný obrázek budoucnosti z filmu 1984 http://www.csfd.cz/film/13487-1984-nineteen-eightyfour/ , i přesto že se píše rok 2008. ()
Dokument, který se pokouší v jistých náznacích ukázat dnešní "realitu" v KLDR. Čeští turisté jsou samozřejmě puštěni pouze do povolených míst, navíc si žijí v nadstandartním ubytování - takže o žádném, opravdovém zachycení reality se opravdu nedá hovořit. Záběry z KLDR jsou opravdu zajímavé a pro mne osobně velmi poutavé. Místy je to opravdu i dost smutné. Škoda, že se dokument nesoustředil pouze a jenom na toto. Přivítal bych i více rozhovorů a reakcí Severokorejců. Bohužel je všechno toto zajímavé proloženo rádoby "chytrými" (ale o to reálnějšími) názory českých turistů na to co se kolem nich děje. A to má za následek to, že se vlastně jedná o dokument dvojího rázu - druhá část je o povahách a celkové inteligenci vybraných českých turistů. Z obou těchto částí mi místy opravdu mrazilo. ()
Čekal jsem více. Jedná se o nesouvislý sestřih z několika kamer, z toho polovina záběrů je nekvalitních, zejména způsobem záznamu, jako celek to působí nesouvisle, skokově a pro diváka nepříliš jasně. Dobrý dojem nedělají ani průklady dialogů s účastníky zájezdu, když se je "kamera" zeptá, jaký dojem měli z předchozího dění. Být tohleto dokument pojednávající třebas o tloušťce Italů, dal bych jasný odpad. Jenže, tohle je KLDR, stát s nejtužším diktátorským režimem na světě a tahleta partička výletníků se rozhodla, že z minima, co jim Stalinistický režim byl ochoten ukázat, udělají maximum = dokument. Tahle snaha musí být oceněna. Jen těžko si lze představit větší drzost kameramanů a účinkujících výletníků, než jakou předvedli. Na první pohled nic co bychom už nevěděli, nebo netušili. Ze snímku nečpí kontroverze, perzekuce, tyranie, či jiná zvěrstva. Ovšem, stačí číst mezi řádky - vše, co je jim ukázáno, je Potěmkinova vesnice. Přesně nalajnovaný plán cesty je odehrán jako jedno velké divadlo. Ze tváří náhodně snímaných Severokorejců lze vyčíst strach smíchaný s nejistotou a obavami, ve večeru potemnělém městě září jen nasvícené monumenty Kim Ir-Sena a Kim Čong-Ila, kdejaká hesla a obrovské malby vojáků prokazující oddanost Velkým Vůdcům a nenávist k USA. Pro tohle stojí dokument za shlédnutí, ovšem do kin bych jej neposílal. Neobstojí, neb v něm není nic navíc, i přes pochopení jakkoliv by bylo těžké "něco navíc" vůbec do dokumentu dostat, diváka přecijen zajímat nemusí. To je starost filmařů, kteří nám toho nedopřáli. Velká škoda a tudíž i zklamání. 60%. ()
I jen takto mírně podhalená rouška tajemství, která skrývá pravou tvář KLDR a přesto běhá mráz po zádech. Jaké to asi musí být ve skutečnosti? George Orwell by možná měl radost, jak mu jeho předpověď v "1984" vychází. ()
Velmi zajímavý dokument, který nahlíží do "turistické reality" v Severní Koreji. Napadá mně k němu jen jedna jediná otázka, která patří ke každému organizovanému zájezdu: Kdy už bude rozchod? ()
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)