Biutiful

Iňárrita mám ráda, ale tohle je prostě onanie s kamerou. A taky těžká deprese. Dát za jeden den Biutiful a Melancholii, nedoporučuji. A Bardem jako obvykle výborný! (14.06.2011)

Sákra silný příběh!!! A Javier to zase rozjel...to není možné, ten chlap zraje jako víno a těmi svými hereckými výkony se dostává výš a výš na mém žebříčku pánů herců! Režiséra Iñárritu to byl čtvrtý film, který jsem viděl ( před tím Babel, 21 gramů a Amores...) a jeho tvorba se mi víc, než líbí. Pravda, že stopáž opět ukrutná, ale když se to umí, tak ani po dvou hodinách to člověka nezačne nudit! (13.12.2011)

J-A-V-I-E-R B-A-R-D-E-M! Je to asi sám herecký diabol! H-Y-P-E výkon! 90%. (29.12.2011)

Nejslabší film od J.G.Iňárittu. Výborný J.Bardem, aleto je asi jediný klad filmu..... (27.01.2012)

Drama o nejtemnějším stínu života, který je protkán pouhým lidským utrpením, bídou a nenapravitelnými chybami, které již nezhojí ani síla času. Tak, jako jsem zpočátku nechápala filmový název, mi po shlédnutí došlo, že osud lidem dokáže připravit možné i nemožné, to, co by nikdo ani v nejmenším neočekával, a naším úkolem je dokázat se s tím poprat, i přestože nic z toho ani vzdáleně není beautiful a dle našich představ… Cením si Javiera Bardema, který mě díky své roli Uxbala opět dokázal přesvědčit o svém hereckém umění. Možná i to, že byl film o něco delší, jen více podtrhovalo celé to nekončící utrpení, díky kterému si člověk dokáže mnohem více vážit toho, co má. (06.02.2012)

Velmi smutný film, ale pár scénkám jsem se zasmál. Je to ale až moc příliš dlouhé... (24.03.2012)

Ideální film pro zdravého spokojeného člověka se šťastnou rodinou a ledničkou plnou žrádla. DPZ: 29.3.2012. (30.03.2012)

Krásně pohádkově melancholický začátek a konec s depresí mezi tím. Těžko je mi z toho, ale nebylo to špatné... (28.04.2012)

Tak na tenhle film jsem se hodně těšila, poněvadž jsem na něj četla pouze kladné recenze a režisérem je můj oblíbený Alejandro González Iňárritu a hercem v hlavní roli je taktéž můj oblíbenec Javier Bardem. I když je tento strašně smutný a depresivní film o posledních věcech umírajícího člověka zajímavý, tak také poměrně nudný a zdlouhavý, přičemž je na vině poměrně dlouhá stopáž tohoto filmu, být tak o třičtvrtě minut kratší, nic by do dokonalosti nechybělo. Tomuto filmu také pomáhá charismatický Javier Bardem v hlavní roli. Podle mého názoru měl za tento film získat Oscara a ne jenom nominaci. (04.08.2012)

Film naturalisticky odhalující skrytou tvář Barcelony. Město nablýskané, voňavé, radostné a atraktivní ve fimlu ukáže svou druhou tvář a představí drsnou realitu obyvatel, kteří neměli to štěstí moci si dovolit bydlet na Las Ramblas... Na příběh umírajícího otce v podání excelujícího Javiera Bardema (olpravdu strhující výkon!) se jako nitky navazují další příběhy, které v jiné alternativě představují mozaiku, tolik příznačnou pro Iňárritova díla. Jako divák jsem nevěděla, jestli mě má více zasáhnout Uxbalova situace osobní, rodinná, "pracovní" nebo spirituální. Příval emocí vrcholí v závěru, kdy ani husí kůže člověku nestačí. Která scéna se mi ale vryla do paměti, to byl pohled na duše mrtvých v továrně pod stropem. Dodnes mi z toho jde mráz po zádech... A na barcelonskou pláž bych se už jen tak koupat nešla... 95% (17.07.2013)

Ráda koukám na Španělské filmy, které nemají v pozadí Hollywodské producenty. Velmi zajímavá kamera, neskutečný herecký výkony a smutný příběh, který je realitou všedních dní. (08.09.2013)

Hodně působivá je právě ta linka příběhu, kde člověk cítí tu strašnou bezmoc. Bezmoc hlavně z toho, že tady nebude pro své děti, když to budou potřebovat, když budou v nebezpečí, když se je pokusí semlít nelítostný svět. Možná to zní pateticky, ale mě z toho opravdu mrazilo. Silných momentů je ve filmu ovšem více, například příběh čínských novodobých otroků. Na rozdíl od jiných přispěvatelů si myslím, že film je velice emotivní. (14.01.2014)

Tento film je pro mě zklamáním oproti očekáváním, které jsem do něj vkládala. Myslím, že popisek filmu zcela neodpovídá tomu, co se v něm odehrává, abych byla přesnější, nemyslím si, že jde v příběhu o hledání cesty smíření se s otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností. Všechny tyto intimní oblasti lidského bytí jsou sice ve filmu zachyceny, ale jsou tak roztříštěné, že jsem neměla šanci se ani do jednoho z těchto témat pořádně ponořit, tak nějak mě nechávali chladnou... Ve výsledku všechno nakonec zastíní scény, které reflektují svět podsvětí současné Barcelony a sociální problémy lidí, žijících na okraji, v ilegalitě. Je těžké zachytit poctivě všechny témata ve stopáži 148 minut, možná kdyby se režisér soustředil jen na některé z nich, třeba vztah s manželkou, prostitutkou, trpící bipolární poruchou, měl by pro mne snímek větší hodnotu. (03.09.2014)

Podobně jako 21 gramů umí tenhle film rozervat srdce na cucky. (08.09.2014)

Navažkach možná po druhym zhlídnutí změním ale doufam, že necham. Má to obrovskou sílu ale jen ve spravnou chvílu! (25.10.2014)

Nuda. (13.01.2015)

Trochu rozvleklé, ale některé scény skutečně mrazivé. Výborná hudba a ještě lepší Bardem. Btw Maricel Álvarez je jasná ségra Babčákové :) (29.02.2016)

Jaké je sdělení, poselství fiktivního dramatu, které působí polodokumentárně, ale z něhož si odnesete k přemýšlení méně, než z němých filmů Charlieho Chaplina, které jsou mnohdy také sociální kritikou, ovšem působí logicky již naivně a tím, že nejdou tak brutálně na dřeň, nezatěžují nervovou soustavu převážně a výlučně tíživou šedí v níž jsem si pokládal jedinou otázku. Proč má Alejandro stále zapotřebí vykreslovat realitu všedního žití jako nekončící marasmus. Můj příměr k muži s buřinkou je nesmyslný ovšem i tady se dalo zakomponovat alespoň zrnko naděje. A s tou nadějí často přichází divákova potřeba přemýšlet, rozvíjet, vztahovat na sebe. A posléze také určitě ztotožnění, povzbuzení do toho svého života všední reality. Jistě jde již poněkolikáté o pozorohudné drama z autorový stáje, ovšem málokdo nad ním bude chtit přemýšlet, natožpak aby se s ním ztotožnil a měl jej v oblibě. Svět okolo může být černý jako tér, ale je normální, že přes něj pronikne alespoň malý paprsek světla. Opak působí velmi vykonstruovaně. (19.03.2016)

Dalo se mnohem víc hrát na emoce, ale možná to byl záměr režiséra, neutápět celý film v slzách a naroubovat do děje i něco jiného, než marný boj s rakovinou. Já mám radši spíš ty emotivní orgie, takže hodnotím lehce nad průměr. (06.04.2017)

Od filmu jsem si sliboval, že se dozvím něco o tom, jak se žije v Barceloně. Příběh se točí kolem grázla, jenž se shodou jistých okolností dostane do situace, kdy musí radikálně změnit svůj život, musí změnit své názory a začne dělat něco úplně jiného, než dělal. Když se na film díváte, začne vám v hlavě hryzat myšlenka, jak sek celé věci postavit. Je to pokrytec, protože to dělá účelově aby došel klidu nebo je to opravdu skutečné a děti jsou nadevše? Až takhle na kost se to dá ohlodat. Film má velmi silný příběh ze současnosti, ve které se pěkně pracuje s obrazem a emocemi. Opravdu to není film na pohodové odpoledne, ale spíše hutný flák, který vás donutí přemýšlet, jak byste se asi zachovali vy ve stejné situaci. K tomu ta nuzné podmínky všude. (13.10.2017)