When You're Strange
The Doors - When You're Strange
When You're Strange
Režie:
Tom DiCilloHrají:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (165)
Dalo by se říct, že se o The Doors nedá udělat nic nového. Nic natočit, nic napsat. Máme tu celovečerní film s Valem Kilmerem (pro ty pohodlnější z nás), množství různě laděných dokumentů, spoustu tištěného materiálu, opravdu všechno bylo řečeno. DiCillo ale tímto dokumentem dokazuje, že i vyčerpanou nádrž je možné naplnit znovu až po okraj. Naplnit ji tak, že přímo nadšeně přetéká. Živě sestřihané archivní záznamy, melodicky odpovídající hlasový tón komentáře v podání Johnnyho Deppa a v neposlední řadě samotná jedinečnost titulního formátu, dávají dohromady poutavou koláž notoricky známých událostí, kterou je radost sledovat, aniž by se divák nevrle ošíval jako při sté repríze oblíbeného pořadu. II Hudba: The Doors. 100% ()
Naprosto se ztotožňuji s komentářem sta - nic nového pod sluncem. Pár raritních záběrů namixovaných s těmi několikrát viděnými, do toho do celé stopáže rovnoměrně rostříhaný kulťák An American Pastoral. Šlo z toho vytřískat něco mnohem hlubšího a zajímavějšího, ale na druhou stranu se na to dobře kouká a dokument tak i díky stopáži může posloužit jako taková vcelku nenáročná jednohubka před spaním. ()
Tak toto je rozhodne jeden s najúchvatnejších dokumentov aký som kedy videl. Hudbu The Doors milujem už od pradávna, Proste je to originálna zmes jazzu, psychedelického rocku, vážnej hudby, bluesu, poézie proste nič podobné som ešte nikde inde u iných hudobníkov nepočul. Originalita hudby a zaujímavé životné príbehy sa nestranne morfujú v autentických záberov, nie je tu žiadny komentár pamätníkov dneška. to sa v dokumentoch tak často nevidí. Paráda. ()
Vlastně se plně ztotožňuju s komentářem kleopatry, která si tenhle dokument nemůže vynachválit. Možná tento dokument úplně nepřináší nějaké nové a šokující informace, zato ale přesně vystihuje to, čím si The Doors, včetně Jima, celou jejich fungující kariéru procházeli. Od začátku až do konce. Vše je naprosto objektivní, díky velice blízkým záběrům hodně osobní a díky Deppovi vyprávěno silně bez emocí. I přesto, že se ví, jak velkým fanouškem The Doors je. Na závěr tedy nezbývá nic jiného, než si na Jima udělat obrázek svůj, což je velké plus tohoto dokumentu. No a jelikož mám The Doors rád a díval jsem se na tento dokument právě z tohoto důvodu, nemohu jinak, než zdejší hodnocení naplnit pěti hvězdičkovou salvou. ()
Upřímně řečeno nejsem fanouškem The Doors a proto pro mě byla většina informací nová. Ovšem respekt Manzarkovi, hrát současně basovou a melodickou linku na klávesy, to už vážně musíte něco málo umět. O vypravěčském umění pana Deppa radši pomlčím. EDIT: Jo a ještě jsem si vzpoměl - mladej Jim s tim sestřihem nakrátko mi strašně připoměl Charlese Thompsona IV (aka Francis Black) v mládí. ()
Reklama