Reklama

Reklama

The Doors - When You're Strange

  • USA When You're Strange (více)
Trailer

Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer. 
(Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

blackJag 

všechny recenze uživatele

Dalo by se říct, že se o The Doors nedá udělat nic nového. Nic natočit, nic napsat. Máme tu celovečerní film s Valem Kilmerem (pro ty pohodlnější z nás), množství různě laděných dokumentů, spoustu tištěného materiálu, opravdu všechno bylo řečeno. DiCillo ale tímto dokumentem dokazuje, že i vyčerpanou nádrž je možné naplnit znovu až po okraj. Naplnit ji tak, že přímo nadšeně přetéká. Živě sestřihané archivní záznamy, melodicky odpovídající hlasový tón komentáře v podání Johnnyho Deppa a v neposlední řadě samotná jedinečnost titulního formátu, dávají dohromady poutavou koláž notoricky známých událostí, kterou je radost sledovat, aniž by se divák nevrle ošíval jako při sté repríze oblíbeného pořadu. II Hudba: The Doors. 100% ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Těžko přicházet u Doorsů s něčím novím. Přesto Tom DiCillo přišel s velkou řadou archivního materiálu, podchytil ty nejpodstatnější fragmenty kariéry Doors a Morrisona jako osobnosti a sehnal Johnny Deppa, jehož komentář k téhle skupině sedí více než dobře. Za mě spokojené čtyři hvězdy, možná že ta čtvrtá je však kvůli Doorsům samotným... ()

Reklama

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

Opäť jeden smutný príbeh a viac ako jeden skvelý hit... Miestami sa na to ťažko pozerá, ale v kontexte konca 60tych a prelome sedemdesiatych rokov - pochopiteľné, možno nenaplánované rebelstvo. Typické rodinné pozadie - o nepochopení synových ambícií, otec - vojak. The Doors sú určite symbol. Nenávidení a milovaní. Jim nenávidí a miluje. A žiadna reklama na auto sa nekoná! ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Zbytečný film, když uvážím, že Hopkins a Sugerman ve své 20 let staré knize Nikdo to tu nepřežije řekli podstatně víc než nyní DiCillův film. Navíc měla zmíněná kniha ucelenou koncepci a výrazný emotivní náboj. DiCillův dokument se skládá z archívních záběrů komentovaných Deppem a několika nadbytečných dotočených scének s mužem projíždějícím jižanskou krajinou (zřejmě narážka na Morrisonovo alter ego Mojo Risina). Filmu chybí jakákoli nosná myšlenka nebo nové informace z poslední doby, které poněkud změnily nadlidskou podobu Sugermanova Morrisonovského mýtu (např. utajené Morrisonovy styky s mladými prostituty atd.). Vypadá to, jako by si DiCillo chtěl natočit vlastní idealizovanou vzpomínku na svého oblíbence. ()

Sfinkter 

všechny recenze uživatele

Krásné pozastavení s pekelnou kapelou, které vládl král všech ďáblů. Dokument určitě neobsáhl vše, je svým způsobem stručný a zkratkovitý, ale podstatné věci sdělil určitě. Dost podstatné na to, aby si člověk mohl uvědomit, koho svět Morrisonovou smrtí ztratil. Skvělá atmosféra a profesionální nenucený komentář Johnnyho Deppa - další dva atributy, kvůli kterým by vám tento dokument neměl uniknout. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu je odvozen z refrénu písně People are Strange. (Zeebonk)
  • Stejně jako ve snímku Mrtvý muž (1995) cituje postava Johnnyho Deppa básníka Williama Blakea. (4ward)

Reklama

Reklama