When You're Strange
The Doors - When You're Strange
When You're Strange
Režie:
Tom DiCilloHrají:
Johnny Depp, John Densmore (a.z.), Robby Krieger (a.z.), Ray Manzarek (a.z.), Jim Morrison (a.z.), Adolf Hitler (a.z.), Janis Joplin (a.z.) (více)Obsahy(2)
Americký rockový dokumentární film s komentářem Johnnyho Deppa.
Proslulý nezávislý scenárista a režisér Tom DiCillo (nar. 1953) využil v dokumentu o slavné rockové skupině The Doors: When You're Strange pouze pečlivě nashromážděné filmové a fotografické archivní materiály. Vyhnul se tak vzpomínkám pamětníků a na pozadí politické a společenské situace na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil nepřikrášlený portrét skupiny The Doors a především jejího zpěváka Jima Morrisona (1944–1971). Ten se svým krátkým bouřlivým životem nejvíc zasloužil o rozporuplnou pověst skupiny. Sebestředný Morrison (který původně studoval film!) se stylizoval do role pohledného a vyzývavého mladíka, ovšem drogy, alkohol a řada excesů při vystoupeních i mimo ně ukončila předčasně jeho život a tím i kariéru The Doors. Jejich hudba však žije dodnes a je nedílnou součástí doby, jak dokazuje např. Coppolova Apokalypsa, využívající působivým způsobem jejich skladbu The End. Dokument nás seznamuje se stěžejními událostmi i koncertními vystoupeními skupiny a je doprovázen důkladným komentářem v podání Johnnyho Deppa. Vznik, tvorba i rozpad skupiny jsou rovněž zobrazeny ve známém snímku Olivera Stonea The Doors (1991), v němž úlohu Morrisona přesvědčivě ztvárnil Val Kilmer.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (165)
Opäť jeden smutný príbeh a viac ako jeden skvelý hit... Miestami sa na to ťažko pozerá, ale v kontexte konca 60tych a prelome sedemdesiatych rokov - pochopiteľné, možno nenaplánované rebelstvo. Typické rodinné pozadie - o nepochopení synových ambícií, otec - vojak. The Doors sú určite symbol. Nenávidení a milovaní. Jim nenávidí a miluje. A žiadna reklama na auto sa nekoná! ()
O The Doors som videl hraný film a poznal cca štyri najväčšie hity. Dokument ponúkne divákovi niečo iné, ako film hraný, ale za srdce ma viac chytil a do vnútra Jima zaviedol Oliver Stone. DiCillov film je trocha krátky, povedal by som, že viac pre tých, ktorí o skupine a spevákovi toho veľa nevedia. Čiže aj pre mňa a osobne mi to stačilo. Potešia samozrejme autentické zábery z koncertov a nahrávacieho štúdia, ale najhodnotnejšie na dokumente je režisérov zámer, aby sme si na Morrisona urobili názor sami. Inými slovami nám netvrdí, že ak niekto robí na pódiu oplzlosti, je to nejaký hlboký umelecký prejav a že možno je spevák iba mimo a mal by navštíviť psychiatra. ()
264. "The Doors", nositelé mocné generační touhy po svobodě, po jasně zářícím světle v houstnoucí temnotě nesvobodného světa, plném stále sílícího mocenského útlaku, narůstající brutality policejních represí, s tupostí úředních zákazů, zločinnou arogancí a cynismem armádních rozkazů, bez úcty, bez poklon, hudba jako hřmící lavina, bořící, bortící, hlučná, křiklavá, drze provokující, zpěv měnící se v protestní výkřik, divoký, živelný, uvolňující nahromaděnou zlobu a zášť, konflikt mašinérie s běsnící odvahou jedince, střet, který určitě nemohl dopadnout šťastně, přesto ukázal statisícům faleš a pokrytectví režimu blazeovaného násilí, nádherné a věčně živé, i když spása mas se nekonala, mnohé v masách probudila, uvolnila cestu ke změnám, které už nebylo možné zadržet, hráze praskly, bariéry se prolomily, nádhera, jak velkou sílu a odhodlání lze vycítit z dokumentu ještě dnes, díky moc, díky!!! ()
Frontman - The Doors - Jim Morrison, bol spevákom, ktorý si VKUSE KOLEDOVAL O SVOJ - život, HOLDOVAL - ALKOHOLU a DROGÁM, zomrel mladý, pričom jeho život by vydal na celistvý román. Nebudem ho len odcudzovať - úvodnými - kritickými, ale pravdivými slovami, bol i geniálny spevák, ktorý si sám spôsoboval problémy svojim správaním sa, asi bolo v móde, aby vtedy zomierali mladí a brilantní speváci - Jim Hendrix, Janis Joplin, či dnes - Amy Winehouse... Skrátka, sú to všetko ľudia, ktorí zomreli vlastným pričinením sa, a to pod 30. rokom života. Dokument zachytáva všetko, pozitívna reakcia - strieda negatívna. Výborný i pre obsah - najznámejších pesničiek, ktoré som koľkokrát zachytil vo filme, napr. asi najviac v Apakalypse. Nie som znalec ich hudby, ale hneď sa mi dostaví myšlienka, že som to už niekde - niekedy počul. Trochu tiež spadá kontroverzia, aký bol Jimbo - v reálnom živote, okrem toho, písal i zaujímavé básne. Brilantná - záležitosť. ()
Připoutejte se, prosím... k valící se nirváně, zabořené v edenu i infernu umělecké neposlušnosti. Zkrocen nevyzpytatelností. V kůži rebelské. Zachycen ve dveřích srdcem uctívačů mikrofonu rockerského. „Dveřník“ J. Depp otevírá tím správným klíčem fatalistický flám nedočkavého tažení extáze výpadů „nebeské zkaženosti.“ V temnotách slávy, ve službách pravidel svobodo(s)myslnosti. The Doors kolem dokola. The Doors – ikonicky náchylné, vzpurně žádané, světským kontraktem hýřivé, bohémským playlistem opojené. Bytostný rauš doorsmánie, divoký zlatý hřeb chráněnce kultu rozeklané virtuozity, excentrického dobývání pod pódiem. Pohled přes práh zběsilých démonů. Beatnický prapor stoupá vzhůru, platonická dekadence vzdoruje. Honorář zhynul. Mikrofon byť osiřel, neumlkl. Prokletý básník kvílení 20. století Jim Morrison, provazochodec psychedelických rituálů, balancující na okraji fenoménu génia a potenciálního vyděděnce konformní absurdity, kalných incidentů přitažlivosti, za dveřmi lokálu cizoložného vnímání. When you´re strange, but not lost. Immortal Jim Morrison. Infinity of The Doors. ()
Reklama