The Ward

Carpenter sa po 9 rokoch (krátky zárez v seriály Masters of Horror nepočítam) od prúseru Ghosts of Mars (1*) vrátil opäť k hororu a ... opäť nepriniesol nič nové. Sto a šiesta variácia na film Identita (3,5*). Na dnešnú dobu už príliš omieľaný námet psychicky narušenej hrdinky bez štipky originality alebo akejkoľvek inovácie. Dementný scenár, ktorý bol napísaný na kolene asi počas filmu, len aby tam preboha boli nejaké diskusie. Napodiv však celkom slušne odsýpajúce a tú necelú hodinku a pol sa dá bez problémov vydržať. Kamera vytvára zaujímavé a stiesňujúce zábery a spolu s minimalistickou, ale fantastickou hudbou dokáže navodiť v pár miestach príjemnú hororovú atmosféru. Lakačky dopadli obstojne a maska ducha taktiež slušná. Ubíja to dementný strih, ktorý po pár sekundách usekne každú čo by len trocha zaujímavú scénu. Obvykle mi pri podobných hororoch nevadia herecké výkony, ale na Amber Heard aj napriek tomu, že to je kosť, sa miestami naozaj nedá pozerať (v Drive Angry aspoň behala v nebezpečne krátkej sukni, tu si ju „samec“ divák užije akurát s riflami nad pupkom). Osobne ma potešil skôr krátky výskyt Lindsy Fonseca zo seriálu Nikita, ale tá tu v podstate ani nemá čo hrať. Záverečná pointa tisíc krát videná inde ma aj napriek predošlým výčitkám potešila, pretože tieto psychické analýzy naozaj môžem ;) CELKOVO: 2,5* - Klišé strieda klišé a spolu stačí na ťažký priemer, ktorý neurazí ani nenadchne. Carpenter zaspal dobu a natočil horor síce bez štipky inovácie a so 100 krát ohraným príbehom a atmosférou, no napriek tomu slušne pozerateľný, aj keď na viac ako jednu projekciu to nebude ani omylom. (05.08.2011)

Protože jsem jeden z mála, kterému se líbily i poslední Carpiho kousky (Duchové Marsu, Upíři nebo Útěk z L.A.), nebudu příliš hanit ani jeho nejnovější kus a to z jednoho prostého důvodu... Protože si to nezaslouží... Je sice fakt, že je příběh až zoufale neoriginální a postavy neskutečně šablonovité, na druhou stranu tady máme hodně slušnou kameru a jak je u Carpentrových filmů zvykem, i dobrou hudbu... A když přidám docela slušné rozuzlení, vychází mi z The Ward ničím neurážející průměr... Už jsem docela zvědavý na L.A. Ghotic... (04.06.2011)

Hororík, ktorý milo prekvapil. Možno síce nie je na čisté 4 hviezdy, v podstate som bol dlho rozhodnutý dať 3 a film ohodnotiť ako silný priemer, ale potom prišiel koniec a ten celkový dojem výrazne zlepšil. Mám rád, keď je finále vypointované a šokujúce. A to je presne tento prípad. A to ani nehovorím, že aj samotné rozmotávanie príbehu už od začiatku nie je na zahodenie. Skrátka ide o horor, kde nebavia len hororové prvky (skvelé masky, dobrá atmosféra, ľakačky, hudba...), ale zaujme aj samotný príbeh. No a skvelý koniec toto všetko len vygraduje. Odporúčam, slušná ducharina. 75/100 (09.06.2014)

U horrorů, najmě horrorů od pana Carpentera, se nedá očekávat lineární děj, to jsem věděl. Nedá se očekávat ani hlava, ani pata v oblasti děje a smysluplnosti. Naopak se dá očekávat silné posílení svěračů všeho druhu. Děj tedy, dle očekávání, skákal sem a tam, takže když jsem musel asi v půlce na záchod, po návratu jsem plynule vlouzl do děje jakoby nic. Jakoby nic jsem sebou mrskal při očekávaných lekačkách a na konci, při finálním dějovém kotrmelci, už jsem byl vyždímaný jako froté ručník v sauně. Viděl jsem mnoho mnohem strašnějších, a pozor, myslím opravdu strašnějších, filmů, a jen nemnoho lepších. Proto jsou ty 3* trochu málo, ale za výkony, zvláště personálu v ústavu, jsem musel jít níž, než bych jinak dal. (20.07.2011)

John Carperter se stal legendou již dávno, nicméně doba jeho největší slávy je dávno pryč. Jeho poslední filmy postrádají příslušný drive, nápad a celkově se jedná o dosti stereotypní díla, která jsou očividně svým způsobem zakořeněná v 80. letech. To nemusí být vždy na škodu, ovšem ona nostalgie musí být dobře dávkována."The Ward" je příkladem poměrně zajímavého námětu, ovšem jeho zpracování malinko hapruje. I při střídmé stopáži totiž nedokáže správně zaujmout, protože děj je pomalý, násilí je dávkováno poměrně odměřeně a navíc je zde kupa nelogičností a prazvláštního jednání. Amber Heard je kočka a nevadí mi ani jako herečka. Do béčkového hororu se přesně hodí. V závěru potěšilo rozuzlení, které potlačilo téměř vše, co bylo do té doby řečeno a film je tak vyhozen ze škatulky nadpřirozených do škatulky realistických (i důvod onoho rozštěpení osobnosti je z hlediska psychologie a psychiatrie poměrně obhajitelný). Tudíž okej, ale znovu nemusím. 5/10! (11.01.2012)