Miloš Forman: Co tě nezabije…

Dokument o nejznámějším českém emigrantovi z roku 1968 je velkým soustem pro kohokoli. Zvlášť když vezmeme v potaz náladovost a náročnost českého filmového publika. Lidem málo obeznámeným s životem a kariérou Miloše Formana (těch je u nás asi menšina) může film nabídnout poměrně ucelený náhled do autentických vzpomínek velkého režiséra. Pro ostatní (asi většina) může jít o vhodné doplnění širšího povědomí. Dokument je k osobě Formana zcela nekritický. Je celý v přátelském duchu, něco jako staří přátelé si sedli na kafíčko a zavzpomínali. Téměř posvátná úcta k velikánovi českého filmu je cítit z každého záběru. Těžko říci, zda je Formanův život a dílo skutečně takový, jak nám ho zde režisér Šmídmajer v necelých 2h nastínil. Na to si musí odpovědět každý sám. Tohle je sice jen jeden z úhlů pohledu, ale nejspíš všeobecně nejpřijímanější. Já bych minimálně uvítal silnější zaměření na práci a dílo, a to i v rámci této omezené stopáže. (09.01.2012)

Hned je mi jasné, proč je Miloš Forman tak vynikajícím režisérem. To proto, že jeho vypravování je tak poutavé a člověk si dokáže jednoduše představit scénu, kterou se zrovna snaží vylíčit (scéna s Truffautem, příjezd gestapa nebo to jak za oknem stál medvěd...), jako kdyby ji sám zfilmoval. Miloše Formana jsem vždycky za jeho filmy uznával, ale to jsem toho o něm ještě věděl hodně málo. (28.12.2010)

Jak vlastně hodnotit? Jako dokument tenhle film totiž nestojí za nic, nemá absolutně žádnou koncepci, nevěnuje se ani práci, ani soukromí Miloše Formana, jen opatrně našlapuje před svou modlou. Naštěstí je Forman hodně silná osobnost s mimořádným vypravěčským talentem, takže Šmídmajerově totální filmařské impotenci podává Viagru v podobě svých vzpomínek na leccos. Přiznávám, že nehodnotím dokument jako takový, ale primárně Formanovo vyprávění. (24.08.2014)

Typické formanovské žoviální vzpomínání, které nemá žádnou korekci. Např. tvrdit, že Werich byl začátkem 50. let zakázané jméno, je samozřejmě nesmysl, ještě povrchněji mluví o E. F. Burianovi. Je samozřejmé, že to jsou představy, které charakterizují mluvčího, tak je chce vidět v době, kdy se to točilo, ale autoři snímku by neměli prostě nechat Formana jen se opájet svým hlasem a barvitostí nutně a notně zkreslených vzpomínek. (06.08.2013)

Viděla jsem delší verzi a nenudila se ani chvíli. Jeho filmy i jeho osobnost jsou velmi zajímavé a zřejmě to není ani takový cynik, jak jsem si původně myslela (proto, že opustil své malé syny a emigroval). Nejvíc se mi z dokumentu líbilo Formanovo vyprávění, jak se blízko svého domu v Connecticutu pokusil zachránit dusící se kachní mládě z hejna, které u nich každý rok hnízdilo. Mládě nezachránil, kachny to navíc braly jako útok a k domu se už nikdy více nevrátily. Zvláštní je duše opravdových umělců a Miloš Forman umělcem je. (08.03.2017)