Příběh Tomáše, 38letého muže, který uvažuje o zásadním zlomu ve svém životě. Tomáš se zaplétá do směšných konfliktů se svou bývalou ženou, musí řešit neřešitelné problémy svého teenagerského syna, pomoc od něj čekají i jeho stárnoucí rodiče, a tak útěk s mladou Angličankou se zdá jediným východiskem…(oficiální text distributora)
Všetko čo mám rád je dodnes jedním z mála slovenských filmů, které reagovaly na turbulentní dobu začátku devadesátých let. Hlavním hrdinou je Tomáš (Juraj Nvôta), jehož osobní krize se propojila s krizí společenskou. Manželství se mu rozpadlo a on se musel vyrovnat nejen s odchodem manželky Magdy (Zdena Studénková), ale i s hledáním nového způsobu komunikace se synem Andrejem (Jakub Ursiny). Ten se ještě ani nestihl vzpamatovat z krachu manželství svých rodičů a už je konfrontovaný s otcovou novou milenkou Ann (Gina Bellmanová). Do hry navíc vstupují Tomášovi konzervativně založení rodiče, kteří s jeho počínáním nesouhlasí. Je to velmi složitá situace. Tomáš si uvědomuje, že může s Ann odejít do Velké Británie a udělat tak tlustou čáru za minulostí. Odchod by byl řešením, jenomže tak jednoduché to zase není, protože situaci mu komplikuje neznalost angličtiny. Na to, aby se domluvil s Ann, mu stačí pár anglických slov, ale aby mohl v nové zemi žít a pracovat, by potřeboval znát nohem víc. Kromě neznalosti jazyka si dobře uvědomuje, že by se odchodem musel vzdát mnoha lidí a věcí, které má rád, a především by utrpěl jeho vztah s Andrejem.
Zároveň se mu nabízí možnost zůstat v zemi, kde mu bývalá manželka, syn, rodiče i okolí neustále připomínají neúspěchy minulého života. Tomáš ví, že ani jedna z možností není dobrá, a proto s řešením situace nijak nespěchá. Podvědomě věří, že to, co se dnes jeví jako akutní problém, zítra už jím být nemusí. Nakonec zůstává, i když ví, že se tím vyřešilo jen to, že se nic nevyřešilo.
Taková je základní fabule, je však třeba zmínit, že příběh filmu neplyne souvisle. Právě naopak, tvůrci ho různými způsoby fragmentalizují. Každý filmový obraz je uvedený titulkem, jenž mu dává relativní autonomii, a divák si pak musí jednotlivé scény poskládat. Ovšem kromě příběhu, jak ho ukazují filmové obrazy, vidíme i obrazy další, které jakoby nediegetickým způsobem ozvláštňují příběh jako výtvarné prvky. Buď je to tak, anebo tímto způsobem tvůrci jen doplňovali výčet toho, co mají rádi.(Letní filmová škola)
Príbeh Tomáša, 38ročného muža, ktorý je konfrontovaný so zásadným zlomom vo svojom živote. Zaplieta sa do malicherných konfliktov so svojou bývalou ženou, rieši neriešiteľné problémy svojho dospievajúceho syna, pomoc od neho očakávajú i jeho starnúci rodičia. A tak útek od všetkého s mladou Angličankou sa zdá byť jediným východiskom...(Garfield Film)
Tomáš sa ocitá na mŕtvom bode. Nemá prácu, s bývalou manželkou sa iba háda, musí riešiť problémy s dospievajúcim synom a pomoc od neho čakajú aj starnúci rodičia. Ponuka mladej Angličanky, aby s ňou odišiel do Anglicka, sa zdá byť poslednou šancou, ako uniknúť zo začarovaného kruhu. „Všetko čo mám rád je asi môj najosobnejší film. S Ondrejom Šulajom sme chceli zachytiť atmosféru zo začiatku 90. rokov, obdobie, keď sa menila spoločnosť. Pred každým z nás sa otvorilo mnoho možností ako naplniť život. Mohli sme cestovať, podnikať, zamestnať sa v reklame alebo jednoducho priamo vstúpiť do politiky. V Bratislave sa zrazu zjavilo mnoho cudzincov. Každodenne dochádzalo k zaujímavým stretnutiam, konfrontácii kultúr, k vzájomnému spoznávaniu. Všetko bolo v pohybe, v spoločnosti ešte bola nádej a humor. S Ondrejom sme si chceli spraviť takú životnú bilanciu," povedal Martin Šulík.(Art Film Fest)
Keď sa vo filme otvorene nadáva, objaví sa náznak bobra a celé to nedáva zmysel, tak je to hneď umelecký film? A so záberom na vychádzajúce Slnko sa akože chceli hrať na Kubricka alebo Tarkovského? Okrem Giny a Studenkovej tam nikto poriadne nezahral. Studenková vo svojej hysterickej úlohe ani veľmi nemala čo hrať, a Angličanka bola jedinou znesiteľnou postavou. To na film nestačí a prvýkrát je mi ľúto paňazí použitých na reštaurovanie filmu.(28.11.2016)
V porovnání s pozdějším dílem Záhrada mi v tomto snímku vyloženě vadilo to rozkouskování do kapitol. Záhrada byla spíše smyslová, kde děj nehrál až takovou roli. Všetko, co mám rád je film, který má podstatný děj a rušivé elementy do něj příliš nepatří. Šulík Záhradou vyzrál. Kromě toho mi byl hlavní hrdina snímku Tomáš značně nesympatický. Nakonec dávám 45%, což jsou dvě hvězdičky(27.3.2014)
Kino projekcia. Neodmysliteľne krásna G.Bellman. Nedomyslene blbá Z.Sudenková. Nádejne pubertálny J.Ursiny. Výchovou vyšperkovaný generačný rodičia. A v neposlednom rade charizmatický, vitalistický, perfektný J.Nvota. Šulík robil filmy pre našich rodičov a starých rodičov, robil ich perfektne, robil ich skvelo. Neuveriteľne koľko prekrásnej minulosti uvidíte, keď sa pozriete na jeho diela, ktoré by sa dali povedať začali Všetkým čo mám rád. Mám chuť sa pýtať môjho dedka a babky aby mi vyrozprávali všetko čo robili, keď boli taký, ako ja teraz. K absolútnej špičke ľadovca mu pre mňa chýbalo len viacej prirovnaní na atokok alebo tých scén, pri ktorých boli tak absurdné chvíle, že mi bolo jedno ako mi do otvorených úst vlieta nechutná dedinská mucha.(1.7.2016)
Dnes to na tři nebude,a to to v prostřední části (která je nejlepší) mělo k tomu dosti nakročeno. Je to klasicky Šulíkovské, bohužel, nedokáže to tolik zaujmout a to je především škoda. Film je rozdělen do spousty kapitol, z niž některé vyčnívají, některé tu prostě jsou a některé se snaží, ale působí nijak. Hlavě ty počáteční jsou dosti a zbytečně utahané, ale po zhruba 35 minutách nuda pominula. Některé kapitoly jsou jak skvěle vymyšlené, tak i natočené, výběr hudby je taky velmi povedený a Šulíkův styl je tam prostě znát, ale na ty 3* to prostě dle mých pocitů z filmu nemá. EDIT: Tak po nějaké době přidávám tu třetí hvězdu, zaslouží si ji to.(20.3.2018)
Mám rád čerstvý sníh křupající pod nohama. Mám rád vůni nových věcí. Mám rád chuť vítězství. Mám rád hořkou čokoládu rozpouštějící se na jazyku. Mám rád krásné detaily krásných věcí. Mám přejíždění prsty po změklém vosku. Mám rád filmy Martina Šulíka a tento obzvlášť. Mám rád i spoustu jiných věcí, ale pravdou je, že to, co máme skutečně rádi, pojmenovat nedokážeme. A Amélie si může jít házet žabky. 90%(6.2.2008)
V kinech
od:
Autogram
Keď sa vo filme otvorene nadáva, objaví sa náznak bobra a celé to nedáva zmysel, tak je to hneď umelecký film? A so záberom na vychádzajúce Slnko sa akože chceli hrať na Kubricka alebo Tarkovského? Okrem Giny a Studenkovej tam nikto poriadne nezahral. Studenková vo svojej hysterickej úlohe ani veľmi nemala čo hrať, a Angličanka bola jedinou znesiteľnou postavou. To na film nestačí a prvýkrát je mi ľúto paňazí použitých na reštaurovanie filmu.(28.11.2016)
Boulderman
V porovnání s pozdějším dílem Záhrada mi v tomto snímku vyloženě vadilo to rozkouskování do kapitol. Záhrada byla spíše smyslová, kde děj nehrál až takovou roli. Všetko, co mám rád je film, který má podstatný děj a rušivé elementy do něj příliš nepatří. Šulík Záhradou vyzrál. Kromě toho mi byl hlavní hrdina snímku Tomáš značně nesympatický. Nakonec dávám 45%, což jsou dvě hvězdičky(27.3.2014)
axcris
Kino projekcia. Neodmysliteľne krásna G.Bellman. Nedomyslene blbá Z.Sudenková. Nádejne pubertálny J.Ursiny. Výchovou vyšperkovaný generačný rodičia. A v neposlednom rade charizmatický, vitalistický, perfektný J.Nvota. Šulík robil filmy pre našich rodičov a starých rodičov, robil ich perfektne, robil ich skvelo. Neuveriteľne koľko prekrásnej minulosti uvidíte, keď sa pozriete na jeho diela, ktoré by sa dali povedať začali Všetkým čo mám rád. Mám chuť sa pýtať môjho dedka a babky aby mi vyrozprávali všetko čo robili, keď boli taký, ako ja teraz. K absolútnej špičke ľadovca mu pre mňa chýbalo len viacej prirovnaní na atokok alebo tých scén, pri ktorých boli tak absurdné chvíle, že mi bolo jedno ako mi do otvorených úst vlieta nechutná dedinská mucha.(1.7.2016)
honajz2
Dnes to na tři nebude,a to to v prostřední části (která je nejlepší) mělo k tomu dosti nakročeno. Je to klasicky Šulíkovské, bohužel, nedokáže to tolik zaujmout a to je především škoda. Film je rozdělen do spousty kapitol, z niž některé vyčnívají, některé tu prostě jsou a některé se snaží, ale působí nijak. Hlavě ty počáteční jsou dosti a zbytečně utahané, ale po zhruba 35 minutách nuda pominula. Některé kapitoly jsou jak skvěle vymyšlené, tak i natočené, výběr hudby je taky velmi povedený a Šulíkův styl je tam prostě znát, ale na ty 3* to prostě dle mých pocitů z filmu nemá. EDIT: Tak po nějaké době přidávám tu třetí hvězdu, zaslouží si ji to.(20.3.2018)
Matty
Mám rád čerstvý sníh křupající pod nohama. Mám rád vůni nových věcí. Mám rád chuť vítězství. Mám rád hořkou čokoládu rozpouštějící se na jazyku. Mám rád krásné detaily krásných věcí. Mám přejíždění prsty po změklém vosku. Mám rád filmy Martina Šulíka a tento obzvlášť. Mám rád i spoustu jiných věcí, ale pravdou je, že to, co máme skutečně rádi, pojmenovat nedokážeme. A Amélie si může jít házet žabky. 90%(6.2.2008)