Zakázaná planeta

Pitomost, klasika, poselství a forma.¬         Jestliže zavrhneme formu a ponecháme pouze myšlenkový odkaz díla, má "Zakázaná planeta" nezanedbatelnou hodnotu, srovnatelnou s hodnotou kreseb našich dítek, na nichž se maminka s tatínkem drží za ruce a nad nimi svítí sluníčko, vedle pak domeček se zahrádkou (standardně oplotovanou). Zavrhneme-li však formu v umění, zavrhli jsme umění samo stejně, jako zavrhneme-li poselství aktu na úkor formy. Zatímco však forma bez poselství může býti uměním, poselství bez patřičné formy nikoli — je pak pouhým manifestem, výrokem. Takovým manifestem je i snímek "Zakázaná planeta". Takové počiny, počiny špatně oděné ovšem škodí i jejich poselství, neboť forma pomáhá zesíliti účinek pocitový nezanedbatelně.¬                 Tento snímek svým chatrně šitým hávem inklinuje k pitomosti a tento fakt nezachraňuje ani to, že byl snad ve své době klasikou genru vědecké fantastiky. (10.04.2019)

Wow :) Tak to bych od sci-fi z dob našich prarodičů (a možná i prapra) fakt nečekal. "Star Trek" 10 let před Star Trekem, jež si je v mnohém skutečně (jak je v zajímavostech uvedeno) inspirací více než zjevnou. A tohle je možná ještě o něco lepší, než Roddenberryho federativně-planetární mnohem mladší prvotina :) Na tu dobu prostě WOW, i po takřka 60 letech uznale pokyvuji. Ale netleskám, fakt je to v mnohém hrozně naivní a pitomoučké (na dnešní dobu) - asi jako první Star Treky, no :P ~ PS: Popravdě, Leslieho bych si asi ani nevšiml a vůbec ho nepoznal, nebýt tu o něm zmínky v komentářích. Asi bych si jen zpětně řekl, že hrál nějakého člena posádky stojícího vždy opodál. (20.04.2014)

Výtvarne dokonalé sci-fi, kompletne odohrávajúce sa na cudzej planéte, plnej mesiacov, umelých púští a čarovných stromov nakreslených na pozadie a z časti vystavaných v štúdiu. Radosť sa pozerať. Záporom ostáva ale pozvoľný dej, niekedy až príliš rozvláčny v technologických dialógoch. Záver je zaujímavý a veľmi originálny a zvráti predošlých pár nudných okamihov. Freud by mal radosť... (17.07.2009)

Styl. Styl. Styl. Po vizuální stránce úchvatné dílo. Vnouček melièsovy Cesty na měsíc úžasně spojuje atmosféru Jules Verna s designem a dobou svého vzniku. S přihlédnutím k roku natočení i se zajímavě zpracovaným, napínavým a inteligentním příbehem snažícím se o slušnou myšlenku, který snímek bezpečně zachraňuje od bezedného pytle s nápisem 'béčko'. A to vše způsobem, že i takový o čtvrt století mladší Flash Gordon vypadá dnes filmařsky "zaostaleji". ___ Vcelku zřejmá inspirace Star Treku, Lucase, a nebýt to nemožné, veřil bych, že i Karla Zemana. (12.09.2009)

Zdanlivo brakové scifíčka z 50tych rokov majú oproti mnohým dnešným veľkorozpočtovkám jednu výhodu. Takmer všetky sa nám snažia niečo dôležité povedať. Forbidden planet je filozofické sci-fi, ktoré má čo povedať aj dnes. Niektoré prvky pôsobia archaicky a smiešne, napríklad robot, ale drvivá väčšina filmu je stále veľmi pôsobivá. Atmosféra planéty je neopakovateľná, nepamätám si, že by som mal niekedy potom podobný príjemný pocit z cudzieho sveta. Bonus: mladý Leslie Nielsen. Po opätovnom zhliadnutí doporučujem sa vybaviť znalosťou predlohy v podobe Shakespearovej Búrky, ten film je potom omnoho silnejším zážitkom. (02.06.2012)