Dívka

Poetický příběh o dočasně osamělém děvčátku se svým vnitřním uzavřeným světem, tolik odcizeným světu dospělých, kterému se co nejvíc vyhýbá a cítí se v něm nešťastná. V krátkých momentkách jsem dokonce viděla samu sebe, jako tu malou dívenku poletující po poli plném obilí. Přesto všechno, že tenhle svět bývá někdy smutný, svým způsobem někdy i skličující, zůstaňte v něm co nejdéle, protože věřte, že ten druhý svět, svět dospělých je v mnoha ohledech většinou několikanásobně víc beznadějnější a smutnější. Blanco, doufám, že tvůj svět je ve skutečnosti daleko veselejší. (25.01.2015)

Velmi příjemné překvapení! Doporučuju všem, co chtěj na pár minut vplout zase do toho dětskýho světa, který je tak krásný a neopakovatelný. Film má dobře budovanou atmosféru, která je podpořena mnoha drobnými detaily. Ta hlavní představitelka mi v první moment přišla dost nevýrazná a moc jsem jí nevěřil - není to totiž taková ta sladká "barbínka", která člověka okamžitě rozněžní ( narozdíl třeba od hrdinky z Camina ). Ale po shlédnutí musim říct, že její volba byla naprosto vynikající. Tenhle pan režisér mě rozhodně zajímá - typickej Švéd, hodně sympatickej s promyšlenou vizí, kterou dokázal naplnit. Navíc jde o jeho filnovou prvotinu! ( když ho uváděli jako tvůrce reklam apod., rozmýšlel jsem jestli ještě rychle nevypadnout z kina :-), klasicky hloupej předsudek ). Jen tak dál, protože taková křehká filmařina se už dnes opravdu nevidí! ( 44. KVIFF ) (15.07.2009)

Tři hvězdičky je málo, čtyři zase moc, ale budiž - tu půlku dávám za tu pětiminutovou účast Kryštofa Hádka. Film plný dětské poetiky (nikoliv však dětský film) se dá srovnat snad pouze s českým "Valérie a týden divů". Tento je však mnohem jednodušší, neunavuje tolik, není tady tolik symboliky a přesto nám dá nahlédnout do dětské duše, rovněž se ve filmu sami poznáme a připomene se nám lecco z našeho vlastního dětství - protože děti jsou přece všechny stejné. Pouze my dospělí už máme pokřivené duše.. (29.06.2013)

Skvost, stejně jako další Švédské filmy o dětech. Jak to jen oni dělají? Kdo zná Severskou filmovou poetiku dětského světa, nemůže být filmem Flickan zklamán. Je to nádherně nasnímaný, blíže neurčený, časový úsek, téměř opuštěného dítěte a Blanca Engström si za prožití své role zaslouží hluboké uznání. Navíc viděno na velkém plátně, tudíž zážitek dvojnásobný. A hudba... lehké hlazení klavírními tóny je stejné, jako pohlazení křídly kosa, které má Dívenka ve své kůlně. Za 5 *. (28.04.2011)

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jak film ohodnotit. Nakonec jsem se ale přece jen rozhodla pro "pouhý" průměr, a to hlavně z důvodu, že posledních 20 (?) minut, bylo hrozně hrozně zvláštních. Je sice pravda, že v oněch "zvláštních" scénách se objevil Kryštof, na kterého jsem už od začátku čekala, ale ani on mě nedokázal přesvědčit o tom, že bych filmu měla dát lepší hodnocení než průměr. Na můj vkus byl film hodně zvláštně natočený. A to teď nemluvím o atmosféře. Ta byla naprosto úžasná! Při sledování jsem se dokázala do filmu dokonale vžít. I herecké výkony byly úžasné, obzvlášť teda herecký výkon Blancy, které jsem věřila každý její prázdný pohled ... Bohužel jsem ale po shlédnutí tohoto filmu nedokázala zkonstatovat, že by se mě nějak zaryl do paměti, a proto nemůžu hodnotit jinak, než průměrem ... Každopádně ale film rozhodně nevidím naposledy. (26.01.2016)