Reklama

Reklama

Gregory Peck jako ochránce pronásledované ženy v americkém westernu. Tvůrčí tandem, tvořený režisérem Robertem Mulliganem a producentem Alanem J. Pakulou, vytvořil v šedesátých letech pozoruhodnou sérii filmových děl. Rádi vyprávěli silné příběhy, často vycházející z prověřených literárních nebo jevištních předloh, a soustředili se zejména na vedení herců a na realistickou kresbu prostředí. Největšího úspěchu dosáhli přepisem známého románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka (1962) s Gregorym Peckem v oscarové roli jižanského právníka. Jejich spolupráce se uzavřela v roce 1968 (kdy se Pakula vydal na svou vlastní režijní dráhu) westernem Plíživý měsíc, natočeným podle stejnojmenného románu Theodora V. Olsena, který vyšel i v českém překladu. Gregory Peck v něm ztělesnil stárnoucího armádního zvěda, který se ujme ženy zachráněné z indiánského zajetí. Problém je v tom, že žena není sama, ale má u sebe desetiletého syna, jehož apačský otec je ochoten jít doslova přes mrtvoly, aby svého potomka nenechal v rukou bílých. Trochu neprávem opomíjený western vyniká zejména kameramanskou prací Charlese Langa, který dokázal zachytit krásu Mohavské pouště na americkém jihozápadě (natáčelo se zčásti v nevadském Red Rock Canyonu). Partnerkou Gregoryho Pecka je významná hollywoodská herečka Eva Marie Saintová (držitelka Oscara za vedlejší roli ve filmu V přístavu – 1954) a v úloze Peckova parťáka se objevuje tehdy začínající Robert Forster, který se vzápětí prosadil hlavní rolí v průkopnickém reportážním dramatu Medium Cool (1969). (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Netradiční western přináší nápaditý děj, citlivý ponor do skutečného hraničářského života průměrného Američana té doby a jako určitou pokroutku nabízí i pozitivní překonání ustáleného černobílého pohledu na bělošsko-indiánské střetání, v němž ušlechtilý rudoch podléhá náporu chamtivého bělocha. Tento posun přitom toto velké americké trauma pojednává věcně, aniž by jakkoliv zkresloval "velký rozměr" jeho skutečného dějinného tvaru. Závěrečná fáze indiánského dramatu, přesuny do americké obdoby gulagů, nazývaných cudně rezervace, hodně vysvětluje motivy individuální války vedení zoufalým, ale také povahově neobhajitelným indiánským bojovníkem, jemuž se vraždění pro vraždění stalo smyslem života. Syrovost atmosféry, propracovaná psychologie postav, silná kamera a vyvážená režie s důkladným, a přitom umělecky silným scénářem dotvářejí nepopulární, avšak realistický záběr Divokého Západu důsledně oproštěný i o poslední zbytky hraničářskocowboyské mýtizace. (Peckův Varner je vším možným, jen ne neprůstřelným supermanem a boj na život a na smrt, který svádí, mohl docela dobře skončit i opačně). Obraz čestného osamělého muže a ženy, která se postupně vrací do života a do normální lidské bytosti, kterou nedobrovolně - aby si zachránila život - přestala být, obraz dvou již nemladých, osamělých lidí zůstává alespoň pro mne nejsilnějším zážitkem tohoto mimořádného, dokonale newesternového westernu. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Strhující bitva o život v pustině Nového Mexika. "A ten hajzl pořád běhá kolem dokola". V původním dabingu z Barrandova 1974 se Soběslavem Sejkem na Pecka a Libuší Švormovou pozvolna se učící zase řeč. Skoro škoda, že Moravec měl jen krátkou roli v úvodu. Výborný western, jemuž prostě nic nechybí ani nepřebývá. ()

Reklama

prezdivaka 

všechny recenze uživatele

Asi se tu někdo zbláznil. Scénář je nejen nenápaditý, ale nemá ani žádnou propracovanou psychologii postav, jak tady píše sportovec. Je naopak plný hloupostí. Indián, který ve snaze najít syna, zabíjí každého, kdo se s ním potkal, vystopuje Sama, ačkoliv ten několikrát změní cíl cesty a neví ani sám, kam vlastně dorazí. Sam, aniž by komukoliv platil, tu posadí matku i s jejím indiánským synkem na dostavník, tam zase na vlak jedoucí přes tři státy. Předvídatelné finále je pak od hlavního hrdiny úplně nesmyslné. Tento stopař, poté co zjistí, že je mu indiánský zabiják na stopě, nedělá nic a jen čeká ve svém srubu u ohně. Když přijde o hlídacího psa a hned potom o svého starého přítele, který asi aby pomstil psa, běží vstříc smrti, místo aby jednal rozumně a vymyslel nějakou past, vyběhne za srubu i se svým přítelem Nickem, který pochopitelně přichází o život. Indián totiž střílí jako Buffalo Bill. Potom sedí u praskajícího ohně ve srubu a poslouchá, jestli venku neuslyší přicházet indiána. Ten jako pitomec večer vleze do dveří, ale Sam ho i tak netrefí. Vyběhne za ním, ale venku je kupodivu poledne. Dochází ke klasické přestřelce se všemi klišé, včetně přetahování, kdo koho uškrtí. Sam se pere i přes zraněnou nohu a z předchozí přestřelky i ruku jako lev a noha ho začne bolet, až když indiána téměř zlikviduje. Nakone do něj musí vypálit zblízka tři náboje, než ho dorazí. Film je nejen špatný, ale má i spoustu střihových chyb, za které by vás na FAMU nenechali složit zkoušku. Hraje si i podle libosti se světelnou náladou. Bohužel ale takový je svět od nepaměti. Když je něco podivné a nesmyslné, mívá to lepší hodnocení, než si zaslouží. ()

5150 

všechny recenze uživatele

Příběh, ve kterém se hlavní postavy přesunou z bodu a do bodu b a tam dojde k očekávanému finále, se mi moc nelíbil. Akce je naprosté minimum a je s ohledem na postaršího Gregory Pecka. Vyjma posledních cca deseti minut navíc chybí záporák. Nicméně za snahu budovat atmosféru a finální střet, hodnotím 2,5*. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ohrdnutý indián by chcel nazad svoje decko. Jeho žene sa mu u neho nejak nepáčilo. Jeden kovbojský dobrák jej začne pomáhať. Každý má pre svoje konanie pochopiteľnú motiváciu, čo sa mi na filme dosť páčilo, pretože som osobne doňho neťahal žiadne správne ideologické hodnoty. Proste aj indián mohol byť trochu viac psychopatický a v dávno už pre western liberálnom roku 1968 sme ho mohli vidieť paradoxne aj takto. Pripadá mi to bližšie ku skutočnosti, ako z jednej či druhej strany čiernobiele videnie problematiky. Takže u mňa je to tentokrát čisto o postavách. O čo ide hlavnej postave v skutočnosti, to je tá najzaujímavejšia myšlienka celého filmu a je podaná absolútne bez pátosu. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (1)

  • Herec Noland Clay, který hrál indiánského chlapce, je z kmene Bělohorských Apačů. (Hawaj)

Reklama

Reklama