Ptákodemie: Děs a hrůza

Není náhodou, že tento snímek rozdělil diváctvo na dva nesmiřitelné tábory - ty chytřejší, kteří pochopili, že se jedná o evidentní provokaci a že je film tak špatný záměrně a druhou (je smutné, že početnější) skupinu hlupáků, kteří žijí v bludu, že něco tak špatného v každičkém záběru a v každičkém detailu vzniklo nedopatřením. Samozřejmě, že se mi na této databázi nedaří svoji inteligenci skrývat a vysloužil jsem si přezdívky jako nejostřejší tužka v penálu, či nejbystřejší liška v revíru, tudíž je zřejmé, ke které skupině diváctva patřím já. Nezbývá než podepsat, že je Nguyen opravdu genius. Tímto svým filmem mi velmi prodloužil život, protože jsem se smál od začátku až do konce. Nedokážu si vybrat jednu věc, která by byla na filmu nejhorší. Je zde špatně úplně všechno. Tento film je reklamou pro začínající filmaře, jak by jejich film za žádných okolností neměl vypadat. Připravte se na vrcholovou ukázku toporného herectví, extrémně špatné dialogy, které mnohdy nejsou slyšet, protože si postavy nejraději povídají u burácejícího moře, nesmírně špatný děj, který postrádá jakoukoli kontinuitu, vstupují do něj postavy a situace, které z hlediska dalšího vývoje nemají ani nejmenší význam. Úplnou třešničkou na dortu jsou ovšem efekty, na které si sice musíte notnou dávku času počkat, protože nejdříve musíte absolvovat asi 40minutové seznamování hlavních postav, ale jakmile se objeví na scéně ptáci, tak už jsem se nepřestal až do závěrečných titulků smát. Snímek je plný nesmírně vtipných detailů, které snad nikdo kromě mě, nemá šanci na první zhlédnutí postřehnout. [90 %] (19.04.2022)

Jeden z důvodů, proč je The Room považován za nejlepší nejhorší film všech dob je ten, že nevědomě funguje jako parádní komedie, u níž se divák bez nadsázky baví od začátku do konce. Birdemic má s tímto skvostem společné akorát očividné zapálení režiséra s přehnanými ambicemi a umem průměrně inteligentního žáka prvního stupně základní školy (troufám si říct, že i všechny mé „filmy“, co jsme natočili s kamarádem za dvě prázdninová dopoledne u mě doma bez žádného vybavení a rozpočtu před nějakými 15 lety jsou na tom z technického hlediska lépe). Jsem si jistý, že sledování dokumentu nebo filmu o natáčení na způsob The Disaster Artist by bylo parádní, ovšem výsledný film bohatě stačí vidět v nějakém rychlém sestřihu nebo videorecenzi na YouTube (doporučuji „I Hate Everything“). V kompletní stopáži je to nehorázná nuda. Určitá sympatie a kouzlo v tom je. Režisérovi nelze upřít snahu chtít natočit ten nejlepší film a „skrytými“ podtexty upozornit na globální problémy, ale koukat se na to vážně nedá. 10% (05.09.2019)

„Takže podle vás za útoky těch ptáků může globální oteplování?“ :o)  Co si budeme nalhávat, je to jasně zpackaný a nezdařilý film. Ani nemá smysl rozebírat, jak je zde skoro vše amatérsky nedotažené od samotného scénáře až třeba po příšerné střihy či zvukovou stránku. Navzdory tomu jsem tu občas cítil snahu, která potenciálně mohla dojít k lepšímu výsledku alespoň v mezích horrorového béčka, kdyby Nguyen neprojevoval silné ambice tam, kde se svými schopnostmi a prostředky nevystačí a byla-li by projevena citlivější dramaturgie a větší zápal nad celkovou stylizací a scénářem. Jakkoliv působí většina animací ptáků vložených do digitálního obrazu uměle a směšně (zvláště když ptáci stojí při mávání křídly na místě), našlo se i několik působivých, např. když se některý z ptáků letem přibližuje ke kameře. V jedné chvíli se zdařile provedeným efektem a střihem jsem se i úspěšně lekl, zvukové efekty arogantních ptáků slušně fungují a ve více scénách se záblesky napětí v druhé polovině mě Ptákodemie i úspěšně pohltila – scénu s postarším pánem na mostě a posléze střet se šerifem bych přiřadil k tomu relativně zdařilému... z hereckých výkonů kupodivu celkem uvěřitelně působila malá holčička. Teď vypadá, že tu vidím dostatek kladů na smířlivé hodnocení, ale to jsem neřekl to nejhorší: děj se naplno rozjede až ve druhé polovině, kdežto do té doby je to unylá romantika a ani pak se režisér nevyhne vatě či trapně podané eko agitce. Jakkoliv mělo údajně jít o poctu Hitchcockovi, návaznost na Ptáky vzhledem k nepovedenému vykrádání hodnotím též jako mínus. Úspěšné náběhy k parodii, zejména během prvních scén po rozpoutání ptákomedie, jsou posléze též nevyužité. Vyšší hodnocení pak uprostřed sledu okatých nelogičností moc nezajistí ani fakt, že u několika scén jsem se výrazně zasmál (poprvé už během úvodních titulků s nekonečnými záběry na cestu autem a dokola hraným krátkým hudebním motivem) a že minimálně dvě scény (dlouhé tleskání v kanceláři a drsný boj proti ptákům s ramínky) považuji za legendární už od doby, kdy jsem je viděl dávno před zhlédnutím celého filmu. Takže mám tento legendární horrorový nepodarek konečně za sebou a nelituji, neb mimo jiné je to zajímavý pohled na to, jaké složky během výroby filmu můžou zcela selhat, když jim amatérský filmař nevěnuje pozornost – včetně těch, jejichž slušnou úroveň (např. plynulé zvukové přechody nebo srozumitelnost dialogů v postsynchronech) vnímáme jindy jako samozřejmost. [30%] (11.04.2023)

„Birdemic: Shock and Terror“ se mi na počátku líbilo proto, že by to mohl být docela dobrý, hodně levný béčkový film, který si trochu utahuje sám ze sebe a nebere se příliš vážně. Bohužel se nakonec ukázalo, že se místy bere až moc vážně a nefunguje. Není to zábavné, není to akční, není to napínavé, není to nic, je to opravdu jen špatné stejně, jako jsou špatné triky, které se zde objevují. (05.07.2016)

Nejlepší akčně-katastrofický a lyricko-epický horror všech dob, a navíc se závažným ekologickým poselstvím. Nguyen je génius a já ve své slovní zásobě nemám dost superlativů, abych jeho veledílo náležitě vychválil... Mistrovský scénář, propracované a hluboké dialogy, strhující herecké výkony, precizní kamera, fantastický střih, famózní hudba, křišťálově jasný zvuk a hlavně brilantní trikové efekty, které jsem ještě nikdy a nikde neviděl. Je to i husté, vymazlené a sofistikované, aniž bych ovšem vlastně věděl, co tato adjektiva přesně znamenají (jasně že vím, to byla jen hyperbola). Zkrátka a jednoduše je to královská zábava od první do poslední minuty, skvost mezi skvosty, perla neodadaismu, klenot absurdity a PAST NA MIMONĚ - je mi opravdu hluboce líto všech zdejších "odpadářů" s tak smutně úzkým duševním obzorem, že nepochopitelně vůbec ale vůbec nepochopili... A úžasné jsou zdejší sáhodlouhé rozbory a konkrétní příklady a důkazy toho, PROČ a JAKÝ to vlastně je odpad... Copak jste proboha všichni spadli z višně??? Absolutně mi nejde na rozum, že může být taková spousta lidí tak neuvěřitelně nedůvtipných, je to poněkud děsivé a skličující zjištění... Nguyenův film by se dal tedy úspěšně použít i jako test inteligence, protože zjevně dokáže spolehlivě oddělit zrno od plev; na jeho nepříliš rafinovaný lep totiž zdá se prostoduše sedne valná většina všech mimoňů... A jestli teď stále ještě někdo tápe, pak tedy s dovolením dovysvětlím polopaticky - Birdemic je SAMOZŘEJMĚ tak příšerný a dementní SCHVÁLNĚ, kdo má aspoň průměrné rozumové schopnosti, měl by na to SAMOZŘEJMĚ přijít sám... (13.05.2013)