Drtič kostí

Stále více ošuntělý detektiv komisař Brenner s věčným pohledem nevinného ňoumy je v podání Josefa Hadera opět neodolatelným, jeho místy až groteskní příhody plné drobných nezdarů tradičně zábavné, pravidelné konfrontace s jeho nadřízeným patří k tomu nejvtipnějšímu z celého filmu. V šíleném kontrastu k tomu se zde odehrává, často i se slušně temnou atmosférou (ať už díky zimě nebo noci), brutální případ série vražd lidí, jejichž pozůstatky končí rozdrcené ve stroji na...... Déle mi ta kombinace moc neseděla, včetně občasných střihů uprostřed humorných scén do scén ve stylu až horrorové krimi, ale když všechno (včetně těch střihů) vyvrcholilo v nejvypjatějším střetu Brennera s jím plně odhaleným vrahem, docela jsem čuměl, kolik drsně černého humoru, podtrženého ještě krátkými hudebními předěly, se v tu chvíli na mě v závratném tempu s největším napětím valilo, až jsem to musel nějakou chvíli rozdýchávat... :o) Kdo viděl jednu dánskou komedii, v jiném komentáři zde zmíněnou a natočenou již 6 let dřív, možná ho Drtič kostí svým námětem nešokuje, zatímco za jiných okolností by svého času mohl. Celkově jsem si ale užil velkou zážitkovou kriminálkou s velmi slušně naplněnými dvěma hodinami stopáže, i se zakomponovanou maškarní zábavou v doprovodu živé taneční hudby. Tuším, že v tomto žánru ze současné produkce nemůžu očekávat něco vyloženě novátorského, tak proč nakonec ne... Těším se na zhlédnutí mnou posledního neviděného dílu brennerovské tetralogie: Silentium. [75%] (03.10.2023)

79%???!!!! To vážne?! A poviete mi za čo? Tento film som ani nedopozeral (čo sa mi často nestáva), preto ho ani neohodnotím, ale prišlo mi neuveriteľné toto vysoké hodnotenie. Dve hodiny bezbrehej rakúskej nudy so zápletkou, ktorá nedáva zmysel a s postavami ktoré oscilujú na hranici medzi bizarnosťou, odpornosťou a úbohosťou. V tomto filme sa ozaj nič...ale nič nedeje, postavy konajú bez nejakého zvláštneho motívu, či silnejšieho popudu, ktorý by aspoň dal ich činom zmysel. Nie je tu napätie, spád, chýbajú sympatie...po takmer pol druha hodine márneho čakania na niečo som konečne usúdil, že to naozaj nemám prečo pozerať. Mám pocit, že ide o jeden z tých filmov, ktoré sú vysoko hodnotené, lebo sú vraj umelecké, intelektuálne, artové a čo ja viem aké ešte. Ale kde sa skrýva tá umeleckosť tým si nikto nie je celkom istý. 79%??? Skôr 39%... (29.12.2010)

Ne vždy, když se někdo snaží balancovat na hranici trapnosti, to vyjde. A Knochenmann bohužel až nepříjemně často z této laťky pomyslné absurdity a bizarnosti padá. Hlavní zápletka filmu je okamžitě jasná z „poživačných“:) záběrů na drtičku ve sklepě, což je nepochybně záměr a svým způsobem i pracovaní s očekáváním diváka. Potom se už můžeme pouze soustředit na to, jak a za jakých okolností se aktéři do sklepa dostanou. A tady by právě měla propuknout hravost a originalita tvůrců. Bohužel třeba například Jensenovu humoru je to, co tady Murnberger předvádí, na míle vzdálené. Drtič kostí obsahuje vše, co by podle „správného protokolu“ tento typ filmu měl obsahovat: psychopatického vraha, ruskojazyčnou mafii, děvku, transsexuála, kanibalismus a spoustu kreténů s dementním chováním navíc. Tudíž vše, co by tak mohlo být nějakým obecným prototypem kontroverznosti. Murnberger divákovi podsouvá, že sleduje něco kontroverzního, u čeho by měl být napůl pobaven a napůl znechucen, případně nechutně pobaven, a zároveň docela alibisticky končí záběry právě v tom okamžiku, kdy nabude vědomí, že už by to na běžného diváka mohlo být moc, a tudíž hrozilo nebezpečí, že jeho film odmítne. Ve výsledku je to tak taková salónní spíše podprůměrně zábavná kontroverze, jejíž subjektivní užitek roste s mírou alkoholu v krvi. P.S. Life is Life po ose Laibach-heimatfilm-übermensch-nechutnej saladon na diskotéce-rakouský sklepy budu mít už navždy spojenej s naším jihozápadním sousedem. (28.01.2011)

V podstatě úplně to samé jako Ukrutně šťastni, jen mnohem normálnější a předvídatelnější. Některé motivy zvládají rozdmýchat bránici i překvapivý údiv na hranici maxima, nicméně stále je tu spousta těch, které jen vyplňují čas mezi něčím zajímavějším a chytřejším. Konec už je hodně slepovaný a přespříliš toužící ještě malou chvíli něčím šokovat. Nosné téma mimochodem o stupeň lépe rozvedli i dánští Řezníci. 70% (31.03.2010)

Po dlouhe dobe jsem shlidl rakousky pocin a byl jsem velice mile prekvapen. Misty nez thriller spise cerna komedie. Role hospodskeho pantaty zvladnuta na vybornou... Polomrtvy letajici rus na voziku visici za achylovky na reznickem haku s dirou uprostred cela po pistoli na vepre... no... kdo neuvidi neuveri :-) (27.11.2009)