Rozhněvaný muž

Není ten typ, co běžně líbá ženy na nástupišti, než odjede vlak a přece, když (to) stojí za to, udělá vyjímku. Není ten typ, který když dá (policii) slovo, následně ho nedodrží a přece, když se jedná o jeho syna, udělá vyjímku. To přes fakt, že jeho syn, víc než co jiné, by zasloužil pár facek. Problém je, že ho Lino resp. R. Dupre, musí nejprve najít a než se tak stane, dostává (opakovaně) naloženo on. Smyčka kolem nich resp. jeho syna se však nemilosrdně utahuje a tak už zbývá dořešit pouze jeden detail. Zda-li z toho vyváznou se zdravou kůží a Karen resp. Anne, budou mít na koho čekat. L´Homme en colère je stará dobrá poctivá francouzská krimi škola, s prvky psychologického dramatu, s L. Venturou v pro něj tolik typické roli, „jednoho proti všem“, byť zde s malou obměnou, bojující za záchranu svého syna. 80% [Pokud by to náhodou někoho zajímalo, jednalo se o první (filmový) polibek Lina Ventury. Překvapeni? Jak jsem psal již v úvodu, docela s nimi šetřil... V případě A. Dickinson, bych udělal taky vyjímku]. (27.01.2014)

Filmy s Lino Venturou vždycky byly (a jsou) zárukou kvality a ani v tomto případě tomu není jinak. Příběh sice není z nejoriginálnějších, ale přesto jsem si film užil od začátku do konce. Je to totiž poctivá práce, dokonce tak poctivá, že nebýt příliš ukvapeného závěrečného rozuzlení, uvažoval bych i o maximálním hodnocení. 80%. (25.12.2017)

Velmi precizní snímek s přesvědčivým Lino Venturou v hlavní roli. Příběh se začne rozbíhat na letišti v Kanadě, kdy je Romain Dupre (L. Ventura) vyzván tamní policií, aby identifikoval tělo svého syna Juliena. Jak se však ukazuje, nejde o tělo Juliana, ale o někoho jiného. Protože však Julienovo auto je spojeno s dvojnásobnou vraždou, začne se o Juliena zajímat policie. Romain Dupre se rozhodne nají Juliena dřív, aby zjistil, co se skutečně stalo a s rozčarováním přichází na to, že Julian je zapleten do převaděčství přes hranice, obchodu s drogami a dalšími nezákonnými podniky. Romain Dupre jej začne velmi intenzivně hledat, stejně tak jako nebezpeční chlápkové, kterým sebral tašku s velkou částkou peněz. Julianův život začne záviset na tom, kdo ho najde dřív... Nejde o žádný akční snímek, ale o velmi povedený a poctivě zpracovaný film, nicméně nejde přímo o kriminálku, jak známe z filmu Poslední adresa. (05.04.2008)

Reziser Claude Pynoteau /Muz, ktery se mi libi, le Silencieux/ natocil sympaticky, ale stale len priemerny film o tom, ako ustarosteny papa ide hladat syna kamsi do Kanady. Okrem otecka sa o syna zaujima aj policia, ktory vysetruje pripad, do ktoreho je synator zapleteny. Okrem hlavneho Vina Lenturu /The medusa Touch, Le Ruffian, Touchez pas au Grisbi/ sa tuna objavil aj Donald Pleasence /Jestli se rozzlobime, budeme zli, The Great Escape, Halloween/. Nejdem tu vypisovat chvaly na Vina Lenturu a nemyslim si, ze cas straveny s nim je ako vecerne posedenie s priatelom u kavy. Lebo ja priatela som nemal, nemam a vlastne ani mat nechcem. Kamarady, to jo, ale priatela ani omylom. No ale s5 k filmu. Atmosfera kanadskych montrealskych ulic potesia nejedneho diviaka a hudba tiez na urovni, to iste plati aj o dialogoch. Ovsem furt tvrdim, ze po kultovej The Medusa Touch mal Vino Lentura na konte len Le Ruffian, vsetky ostatne filmy boli len priemer. Ako je aj tento L´Homme en Colere stale len taky znesitelny priemer : 60 % (28.11.2015)

Maličko nostalgický příběh z minulého věku, který byl v mnohém vyváženější, rovnější, zemitější ... PRAVDIVĚJŠÍ ... ve svých slovech i ve svých činech - bez ohledu na přezíravé úšklebky samolibého věku současného. Protože mu vládli opravdoví chlapi. Nebyli nepřemožitelní, mnohdy dokonce nedisponovali ani palnými či sečnými zbraněmi, kterými by mohli své protivníky rozstřílet či rozsekat na cimprcampr. Leč měli své zásady a uměli se rvát se životem a se vším, co jim postavil do cesty - pokud usoudili, že je to nezbytné. Počínali si s těžko uvěřitelnou houževnatostí a svým jednámím vzbuzovali respekt. Kde je jim konec ? Vnášeli do příběhu mužnost ... a ženy - jakožto jejich protipól - zase ženskost ... se vším, co obnáší ... neboť v těch idylických pokrokových časech ještě neexistoval pavědecký pojem "genderová vyváženost", reprezentující postmoderní ideologii, která popírající genetiku a nemá pranic společného s rovnoprávností. (02.10.2017)