Režie:
Dušan KleinKamera:
Peter BeňaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
David Švehlík, Marek Taclík, Gabriela Marcinková, Vladimír Dlouhý, Sandra Nováková, Anna Fixová, Martin Hofmann, Ondřej Gregor Brzobohatý, Petr Štěpán, Daniel Rous, Hana Vagnerová, Jaroslav Plesl (více)Obsahy(1)
Karel Havlíček Borovský je v osmadvaceti letech na vrcholu slávy i politického vlivu. Vlastní největší české noviny, je široce známý, všemi obdivovaný a materiálně dobře zajištěný. Má krásnou mladou ženu Julii a svoji budoucnost - zdá se - drží pevně v rukou. Pomalu však kolem něj začíná působit nepřátelská, anonymně šedá mašinérie státního aparátu. Jejím ztělesněním je Havlíčkův blízký přítel Wagner, který patří k jeho obdivovatelům - zároveň je však i tajným policistou, loajálním představitelem státní moci. Čím výše stoupá Havlíčkova hvězda, tím je delší i jeho stín, který, vyčerpán osamělým bojem, nakonec už nedokáže překročit. Zakázaný člověk není faktografický životopisný film, ale dramatický příběh, odehrávající se v mantinelech historicky ověřené skutečnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (41)
TV/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +jeden oblíbený herec vedle druhého, kvalitní výprava, dobrý hudební doprovod, zajímavý námět na film -škoda že Fixová, Hofmann a Brzobohatý měli menší role, taky mi vadilo, že to je hodně deprimující, přesto že všichni víme jak to dopadne/// Na české poměry nevídané. Jedná se o drama, vlastně skoro historické, dobře zpracované. Tvůrci si dali záležet i na výpravě, soudobé atmosféře a rovněž mi udělali radost i výběrem herců. Je škoda, že je to hodně "vystříhané". Přišlo mi, že látka by vydala na dva filmy. Hlavně v závěru je to hodně urychlené. A konec mi na tváři úsměv nevykouzlil, je to spíš takové smutné./// Celkem 73%/// ()
Skvěle navozena atmosféra habsburského mocnářství v 1. polovině 19. století. Havlíček si podobný zájem filmařů zaslouží, scénárista Martin Šafránek se možná mohl vyhnout zkratkovitosti, ale jinak tým Dušana Kleina odvedl poctivou práci - perfektní lokace, kostýmy, výborné herecké výkony a parádní hudební podkres Ondřeje Brzobohatého. ()
Chtěl jsem si dnes připomenout režijní umění zesnulého Dušana Kleina, ale skončilo to se značnými rozpaky. Podle názvu filmu by člověk odhadoval, že v centru vyprávění bude zakladatel české žurnalistiky a břitký satirik Karel Havlíček Borovský. Místo toho se pan režisér, jak jsem našel i v jednom jeho vyjádření v tisku, snažil celý příběh natočit tak trochu "po amadeovsku", tedy jako "střet dvou lidí, moci a bezmoci, talentu a netalentu". Tento koncept však ve finále vede k tomu, že se film víc než samotnému Havlíčkovi (o jehož názorech a literárním umění se toho moc z filmu nedozvídáme) věnuje postavě Vlastimila Wagner. Na vině je samozřejmě v první řadě scénárista Martin Šafránek a jeho fiktivní "vyprávěnka" o tom, jak na smrt nemocný Havlíček zápasí s přeludem mrtvého policejního udavače Wagnera, který se v minulosti vetřel do Havlíčkovy přízně. Asi to za mě dlouho bylo na tři hvězdičky, ale ten závěr se šermířským soubojem obou "rivalů" odehrávající se samozřejmě v čiré představě (či snu?) Havlíčka, mi přišel neskonale hloupý a směšný. Herecky byl určitě David Švehlík coby Havlíček hodně dobrý. Naopak Taclíkovi jsem tu jeho chorobnou touhu po kariéře a titulech už věřil méně. Vcelku zaujala mě zcela neznámá herečka Gabriela Marcinková coby Havlíčkova žena Julie a poměrně hodně se mi pak líbila hudba Ondřeje Brzobohatého. Jako celek však považuji tento film za promarněnou šanci. Osobnost formátu Karla Havlíčka si rozhodně zasloužila lepší film. ()
Byl jsem mile překvapen. Obsazení Davida Švehlíka do hlavní role se ukázalo býti velice šťastným. Jednak je Karlu Havlíčkovi opravdu nápadně podobný, a taky zde podal jede z nejzajímavějších výkonů své dosavadní kariéry. Jinak není moc co vytknout, snad kromě toho, že jsem celou dobu moc nevěděl, jak má působit (polo)záporák v podání jako vždy skvělého Marka Taclíka. ()
Výtečný film. Musím strašně pochválit nádherné lokace, kostýmy a ze všeho nejvíc herecké výkony. Ty byly jedna báseň. Sice o životě Havlíčka vím jen z toho, jak jsem se připravoval na maturitu a také z bývalých hodin literatury, ale film jsem si řádně užil. A zase jsem samozřejmě nic takového nečekal. Koukám, že když od filmu člověk nemá žádná očekávání, tak tím lepší z něj má potom finální pocit (samozřejmě ten film za něco musí stát..). ()
Galerie (25)
Photo © Česká televize / Jana Rabenhauptová
Zajímavosti (3)
- Film se natáčel v pražském paláci Colorado, v exteriérech staré Prahy, v Kutné Hoře, na zámku Kačina a v Doksanech. Do někdejšího rakouského, dnes italského Brixenu, kde Havlíček pobýval čtyři roky ve vyhnanství, se nejelo, protože ve městě zbyla po slavném Čechovi jen pamětní deska. (alonsanfan)
- Scény v přírodě jsou natočeny v zámeckém parku ve Vlašimi. (petr.trep)
- Životopisná inscenace věnující se dceři K. H. Borovského, Zdeňce, vznikla pod názvem Dcera národa (1990). (NinadeL)
Reklama