Svět za sto let

Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. (20.09.2018)

Jsem přesvědčen o tom, že H.G. Wells byl daleko lepší spisovatel než scénárista, protože tenhle tíživě prorocký snímek postrádá jakékoli sympatické či vůbec uvěřitelné postavy a časté střídání časových období diváka prostě ruší. Velmi pěkné byly speciální efekty v druhé polovině snímku, na svou dobu jistě jedinečné. Určitě se tenhle snímek stal inspirací mnohým dalším sci-fi, ale mě opravdu neokouzlil. Bohužel zklamání, možná někdy příště. (21.08.2012)

Na dobu svého vzniku film, který má slušnou vizuální stránku, nadčasový děj, jehož téma bude vždy aktuální a kvalitní hudbu. Pohled na svět, který se vyvíjí, ničí ho války, diktátoři a jiné živly, aby se znovu postavil na nohy a nepřestal existovat. Natočen moc pěkně. Bohužel, některé scény jsou zdlouhavé a některé dialogy trošku nudné. Z hereckých výkonů zazářil představitel diktátora, jinak nikdo nevyčnívá z lehkého nadprůměru. Zajímavá podívaná z pera H.G .Wellse. (10.01.2011)

Jako film je Svět za sto let takový nesourodý, nefunkční, trochu zdlouhavý, avšak je svým způsobem unikátní, krásný, pestrý a bohatý a jen někdy jsem zaregistroval patetičnost a naivitu hereckého projevu. Velmi se mi líbilo konečné vyznění filmu i jeho pesimistický průběh (málokdy se ve sci-fi stane, že by jeho tvůrci věřili v rychlost lidského pokroku tak málo, jak tady) (21.01.2010)

Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů). (21.01.2010)