Svět za sto let

Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi... (06.03.2017)

Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010) (11.02.2010)

Musí se uznat, že výtvarná stránka je vzhledem k roku výroby zvládnutá na jedničku. Ale tím to pro mě končí. Vše ostatní je jen patetická, nudná změť podivných scén se spoustou nakousnutých problémů (válka, diktatura, technický pokrok, mor), ale ani jedním řešením nebo pointou; se spoustou postav, přičemž ani jedna nemá prostor nějak nám představit svůj osud, a tak nás donutit, abychom s ní aspoň trochu soucítili. Všichni jen strašně vážně deklamují bezobsažné fráze o tom, jak je válka zlá a pokrok nezastavitelný a kdesi cosi. Bílá nemoc je proti tomuhle oscarový velkofilm. (15.09.2010)

Na dobu svého vzniku film, který má slušnou vizuální stránku, nadčasový děj, jehož téma bude vždy aktuální a kvalitní hudbu. Pohled na svět, který se vyvíjí, ničí ho války, diktátoři a jiné živly, aby se znovu postavil na nohy a nepřestal existovat. Natočen moc pěkně. Bohužel, některé scény jsou zdlouhavé a některé dialogy trošku nudné. Z hereckých výkonů zazářil představitel diktátora, jinak nikdo nevyčnívá z lehkého nadprůměru. Zajímavá podívaná z pera H.G .Wellse. (10.01.2011)

Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout. (22.07.2011)