Vedma

Námet je výborný, taký rozprávkovo-hororový, ale to spracovanie je veľmi slabé. Dejová linka je o chlapíkovi, ktorý musí v jednej zapadnutej dedine vykonať po tri dni omšu (aj keď podľa mňa je rozdiel medzi omšou a obyčajným modlením) za mŕtvu čarodejnicu. Tá sa mu jeho poslanie samozrejme snaží zmariť... Efekty s výnimkou poletujúcej čarodejnice tu nie sú skoro žiadne a masky až na jednu-dve scénky tiež nebolo treba. Exteriéry neboli zlé, starý opustený kostol ponúkal mnoho možností, škoda že sa nevyužili. Keby sa pridalo na atmosfére, zmenila hudba a dotiahli technicko-výpravné záležitosti, tak z toho mohla byť celkom slušná gotika. Takto len podpriemer. 40/100 (17.10.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $4,980,000║ (23.07.2010)

Toto ma celkom bavilo, aj keď sa nejedná o nič extra. Hlavným hrdinom je reportér Evan, ktorého poslali do malého mestečka, kde sa odohralo množstvo nevysvetliteľných javov spojených so záhadnými úmrtiami. Nešťastnou náhodou sa musí vydávať za farára a tri noci sa modliť za dušu zavraždenej Merryl, ktorú považovali za prekliatu. Tá slečinka mi vôbec nepripadala nebezpečná, raz sa premenila na kŕdeľ vtákov, raz vyčarovala oheň a hmlu, inokedy si zase s úsmevom poletovala po kostole a neurobila ani bu, tak čoho som sa mal báť? Príbeh a kamera boli kvalitné, vizuálne efekty taktiež slušné, lenže tým to žiaľ hasne. Topkou medzi ruskými horormi pre mňa aj naďalej ostáva Myortvye docheri (2007). (03.01.2011)

Nie je to tak rozprávkovo poňaté, ako “Zakázaná ríša”, no aj toto “Vij” v rámci nejakého postupného kopírovania poviedky od Gogoľa, spĺňa aspoň ako takú, ľahko priemernú kvalitu spracovania. Vystrašený na smrť určite nikto nebude (asi), no starý kostol je vždy výborným miestom pre hororový námet, akurát strašná škoda, že tých prvkov v rámci žánru, je akosi pomenej. No a teraz môžem skočiť na klasiku zo 67’. Strašne som zvedavý, aké to bude .. (11.01.2021)

Vcelku chápu poměrně nízké hodnocení většiny uživatelů. Vij byl převeden na plátno několikrát, mně osobně se samozřejmě nejvíce líbí italská volná adaptace od Bavy. Rovněž sovětský film ze 60.let (1967) se vydařil. Problém Vedmy je v tom, že tři noci v kostele jsou poměrně ubíjející, respektive čekání na ně. Kdo zná předlohu, může propadnout až zoufalství při nekonečném čekání na závěr. Moderní vizuál (trochu nechápu stížnosti; měl by být jako ze sovětských filmů před 30 lety?) využívá optických hrátek - rybího oka - (ve kterých si tak liboval např. J.Herz v Morgianě) i postupů užívaných ve videoklipech. Není pak divu, že ve spojení s hudbou a létající čarodějnicí u stropu kostela máte pocit, že sledujete video nějaké pagan či symphonic metal kapely... (Inkubus Sukkubus, Within Temptation, Nightwish, Xandria a řada dalších). Místo vodky skotská whisky, místo kočáru s koňmi pěkný bourák. Ponuré obrázky lesů, hřbitova, kostela, měsíce nořícího se do mraků a vše objímající, pohlcující a zakrývající mlhy jakoby vypadly ze všech těch Van Helsingů, Underworldů a Vlkodlaků (což jsem radostně uvítal). Minusem je chybějící strašení. Kde je pekelná hrůza dohánějící diváky k mdlobám? Není. Škoda. A samozřejmě nechybí častý mýtus se šedivějícími vlasy. Vyrostlé vlasy prostě nezešediví ani nezbělají, ať se čehokoliv děsíte sebevíc. Konec jsem čekal jiný, jelikož hlavní postava má být ztrestána! Dobře, je otevřený, ale... Pěkné obrázky, slušivá hudba, několik hezkých scén...u mě za 3,5*. (13.01.2014)

Ne zcela originální a ne zcela vydařený pokus o remake Vije, kterému blbého drobně přebývá a dobrého trochu chybí. Možná, kdyby Vije hrál vrchní pleškopíčus, hodnotil bych jinak, ale takhle nemůžu jinak. (05.02.2011)

Tohle ztvárnění Gogolovy povídky Viy mi moc nesedlo. Problém je asi v tom, že jsem povídku nečetl a proto se upínám k filmu z roku 1967. Ve srovnání s ním " Vedma " prohrává na plné čáře. Novinář je nesympatickej, ostatně jako všechny postavy v tomhle filmu. Hudba byla místy ucházející, podobně to bylo s kamerou. Přesto film nedokáže vyvolat velké napětí natož nějakou mrazivou atmosféru. Ani třetí noc nedokáže napravit reputaci předchozího dění. Ještě bych chtěl opravit, že film nemá zde uváděných 79 minut, ale stopáž je 97 minut. Zdřejmě jde o prohození čísel :) (11.02.2018)

Remake naprosto parádního Viy, který s původním kouskem nemá nic moc společného... Ano, je tady čarodějnice, tři noci mší, věčné (nepovedené) pokusy o útěk z vesničky, ale to je asi tak vše... Ta tam je skvělá hororovo-pohádková atmosféra, roztomilé (někdy až úsměvné) přehrávaní herců, výborná hudba... Vedma je obyčejná duchařina, snažící se rovnat americkým filmům a zcela zapomínající na specifika ruské kultury... A to je škoda... (03.01.2011)

Velmi volný remake Gogolova "Vije", zasazený do neurčitého amerikanizujícího prostředí s potlačením ruských prvků. Místo pravoslavného bohoslovce Chomy je tu hlavní postavou sekularizovaný novinář Evan (Ivan) Berghof, jehož hraje Valerij Nikolajev. Čarodějnici Meryll představuje Jevgenija Krjukova. Musím říci, že se mi tento film velmi líbil a považuji jej - na rozdíl od předchozích komentářů - za kvalitní a nadprůměrný. Stejně jako původní ruský "Vij" z roku 1967 a srbské "Sveto mesto" z roku 1990. Nesporná vysoká hodnota vizuální, herecká i hudební a koneckonců i ideová (s dobrým, ale zároveň otevřeným koncem); znovu musím opakovat: Rusové umějí umění... (30.11.2013)

A tak ta dívka z prokletí vysvobozena nebyla a dodnes v tom městečku poletuje a straší ostošest dál a kdo tomu nevěří, ať tam běží! - - - Tak by mohl vypadat konec tohoto příběhu, neboť zemřelá si žádala, aby za ni kněz odsloužil tři noční mše... a je rozdíl mezi modlitbou a mší, tj zpřítomněním Kristovy oběti na kříži (to rozlišují katolíci stejně jako pravoslavní a ti si dokonce na liturgii dávají pěkně záležet!). Takže, jak jste si mohli povšimnout, ty potřebné tři mše za ni nikdo neodsloužil a ani nemohl, kněz byl mrtvý! Jakž takž se za ni z donucení pomodlil vystrašený prostopášný mladík, jehož duchovní přerod od zhýralého života k zbožnosti byl tedy pořádně rychlý, jen co je pravda! - - - Zajímavý rozhovor o víře na začátku filmu... Víra jako zbraň, lépe by bylo modlitba vycházející z víry. V tomto případě se ale jednalo o magii, nikoliv o víru - čarodějnici ve filmu přemohlo světlo, kokrhání kohouta či na zemi udělaný kruh, do něhož nemohla vstoupit! A to prostředí! Ani ruské, ani americké... Ani pohádka, ani přesvědčivý příběh, dokonce ani horor ne! - Ne, tenhle film se opravdu nepovedl! Nedoporučuji! (Možná tu plytkou hororovou zábavu beru příliš vážně, ale nejsem zvyklá brát věci víry na lehkou váhu a mluvit o nich jen tak... pro pobavení.) (13.12.2013)

Horory nejsou mým oblíbeným filmovým žánrem, protože bývají většinou nechutné a místo strachu ve mně vyvolávají žaludeční nevolnost. Nesleduji je, proto nemám moc s čím srovnávat. Snímek je zajímavý tím, že je ruský a má velmi poetickou vizuální i hudební stránku. Taky náboženský motiv příběhu je netuctový. Gogolovu povídku podle níž byl film natočen neznám, ale místy mi připomíná pohádku Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil. Jediné, co mohu vytknout je snaha umístit děj do amerického teritoria, což nebylo nutné. Líbilo se mi to a příjemně mne překvapilo, že i hororovém žánru lze najít dobrý film. (10.12.2013)

Ostuda filmařiny a hnusný plivanec do tváře Gogolovy. (19.12.2013)

Tak určitě to není žádný zázrak, ale dívat se na to dá. Film má docela otřepaný démonický námět, přičemž v tomto případě má démon podobu krásné ženy (a jako že fakt krásné :-)). K prolomení prokletí je potřeba po tři noci držet v kostele mše, které se samozřejmě démon snaží překazit. Nic originálního to tedy věru není. Přesto film potěší působivou vizuální složkou, kdy především ony tři noci v kostele jsou natočeny znamenitě. Kromě toho je film ale z hlediska příběhu vlastně prázdný. Hlavní hrdina, který do celého nešťastného dění spadne úplně náhodou, pak projde zajímavým charakterovým vývojem od egoistického frajírka až po pokorného služebníka víry, což je námět jak noha, ale zahrané to je docela dobře. (13.12.2012)

Poté, co jsem si přečetl, jak volný má remake Vije být, mě dost zarazilo, kolik toho mají ve skutečnosti společného. A takhle nějak jsem si to i představoval. Napětí zde funguje poměrně dobře, v čem ale Vedma nesmírně přidává je vizuální stránka - scény v kostele jsou skutečně výborné. Akorát je nesmírná škoda, že ruské prostředí i kultura jsou nahrazeny nepochopitelným amerikanizujícím nesmyslem. Lepší 3*. (07.10.2014)

Vedma je vlastně tradukce staré hororové pohádky Vij do současnosti, kde se rusové zřejmě snažili přiblížit novému hororovému trendu a hlavně příspůsobit se mladšímu divákovi, což je na jednu stranu zcela pochopitelné. Co mě ale hlava nebere je ta nechutná implantace celého příběhu do americké formy, která leze krkem víc než kdy jindy. Vedma by se tak mohla stát učebnicovým příkladem, jak by to soudruzi dělat opravdu neměli. A že tu měli našlápnuto kurva hezky. (05.01.2011)

Hodně pěkný vizuál spojený s výbornou atmosférou, mrazením v zádech a napětím. Hororový zážitek. Mnohem lepší než o 16 let starší Svaté město. (10.02.2014)

Co dodat k tomuto filmu... chvílemi jsem měl dojem, že se jedná o nezdařenou parodii... ta až křečovitá snaha, aby vše vypadalo co nejameričtější se nakonec zvrhla na jakousi karikaturu ruských mužíků z nějaké zapadlé sibiřské vesnice. Je možné, že kdyby autoři děj filmu zasadili do ruského prostředí, které znají, tak je možné, že by měl film mnohem větší spád. Přesto dávám dvě hvězdy - a obě patří Jevgeniji Krjukove - její postava Merryl - obvzvláště při scénách v kostele, byla jedinou, která měla úroveň. (31.07.2014)

Třetí verze, kterou jsem viděl. Celkově byla o trochu slabší než první ale konec lepší, došla mi ta fikanost čarodějnice (mrtvý kohout, převlečený kněz) a taky se mi líbilo protínání moderního světa s opravdu starým prostředím kostela a místních obydlí. Bylo to jako by kněz vyšel z kostela z první verze filmu z roku 67 a u hostince reklamní neon, pěkný. Nevýhody - trochu to v průběhu nudilo ale asi je ér říct, že je to tím, že už to vlastně vidím po třetí. Překvapuje mě nižší hodnocení. (15.03.2022)