Děcka jsou v pohodě

Výborné drama o mezilidských vztazích. Režie je civilní, některé scény dost emotivní a dialogy jsou brilantně napsané. Největší potlesk si ale stejně zaslouží skvělé herecké obsazení Annette Bening počínaje a vycházejícími herci Miou Wasikowskou a Joshem Hutchersonem konče. Škoda, že postavy posledních dvou zmiňovaných se stáhnou v půlce filmu spíše do pozadí, protože jejich charaktery se daly rozvinout daleko lépe. I tak se ale jedná o jednou z nejlepších dramat tohoto roku. (24.12.2010)

„Bomba. Milujem lesby.“ Keby to nebolo nominované na toľkých Oscarov, ani by som si to nepozrel a ak, o sto rokov a omylom. Bohužiaľ, stalo sa. Typický americký žvást, v ktorom sa o „silný herecký výkon“ snažia vráskavé amatérske padavky Julianne Mooreová a Annette Beningová – ktorým neuverím ani nos medzi očami a ktoré sú mi, zabite ma, až fyzicky nesympatické. Postavy, ktoré hrajú, sú že dovidenia, priatelia. O čosi lepšie sú na tom prirodzené výkony mladistvých, ale žiadny zázrak. Za ďalší mínus by som označil neznesiteľné dialógy (ani si nepamätám, kedy ma nejaký dialógový film tak iritoval), nepochopiteľne otvorené parodické erotické scény, naivný dej, smiešne bratie vážne témy, ktorá vôbec nie je smrteľne vážna (otázka „Prečo si daroval spermie?“ by sa s takou divadelnou shakespearovskou teatrálnosťou dala preniesť len v nejakom sitkome, aj to len preto, aby bola ešte vtipnejšia), blbý koniec, hrozné zvraty (chvíľku lesba, chvíľku nelesba) či nepochopiteľný (preboha, žijeme v roku 2011, nie v stredoveku, kedy sa za tieto veci upaľovalo) afekt prudérnych tvorcov zbaviť démonov homosexuálnu tému (filmy o homosexuáloch by naozaj nemali nakrúcať ľudia, ktorí homosexuálov nenávidia). Určite som ešte na niečo zabudol, ale na odradenie by to mohlo stačiť. Zaujala ma len hŕstka scén a tradične Mark Ruffalo (ZODIAC), čo sa mi zdá na 40% málo, ale ak vezmem do úvahy, že som videl EŠTE horšie filmy... (14.02.2011)

Děcka jsou v pohodě sice není film, který vám na dlouho uvízne v hlavě, ale rozhodně jde o jeden z těch povedených kousků. Není tu nouze o emocionálně silné scény, ale na nich film vyloženě nestojí, je to zkrátka takový optimistický film o radostech i starostech života. Uvolněná atmosféra, skvělé herecké výkony, zejména obou ženských představitelek, a úsměvné scény, uvolňující napětí ve vážnějších momentech, to vše umocňuje divácký zážitek. (29.01.2011)

V tomhle filmu se vlastně završuje proces zobrazování lidské homosexuality na filmovém plátně. Zpočátku znamenala absolutní tabu. Později se sice objevila, ale v takové pozici, jako má dnes pedofilie. V další fázi už se filmaři dívali na homosexuály s kapkou porozumění. Jsou přece nemocní, za svou odpornou deviaci nemohou. Zároveň využili gaye jako rekvizitu v komediích, takže narůžovělí cukrující pánové zaplnili filmová plátna. Zobrazováním lesbických vztahů se tehdy ještě filmaři vyhýbali, protože to neskýtalo takový komický potenciál. Čemu se smějeme, to nám připadá lidštější, takže přes trapné stereotypy tenhle vývoj přece jen pomohl změnit předsudky. Poté následovala vlna boje za práva homosexuálů. Každý aktivismus je ve své horlivosti dogmatický, a proto to často dopadalo způsobem, kdy byla lidská sexualita zobrazovaná jako vztah dvou mužů či žen a vyloženě jako okrajová a podivínská záležitost heterosexuální poměr. Děcka jsou v pohodě zobrazují současnost, kdy se aspoň v těch šťastnějších zemích a oblastech nemusí homosexuálové bát hlásit ke své orientaci. Režisérka ale šikovně využívá poslední kontroverze, jaká ve vztahu k homosexualitě zbývá - registrované partnerské vztahy a především rodičovství. S obojím mají mimochodem podle posledních průzkumů problém i v tradičně liberální Francii. Nedávno provedený průzkum prokázal, že s přijetím má potíže asi polovina populace. Děti pochopitelně lesbičky i gayové měli ve všech historických epochách, nemohli si obvykle totiž vybírat a na jejich potomcích to žádné deformace nezanechalo. Lesbický pár čelí ve snímku zásadnímu problému. Jejich dvě děti počaté přes spermabanku touží poznat svého biologického otce. Ukáže se, že mužský v rodině přece jen chyběl, a rodinná krize se nevyhýbá ani homosexuálním párům. Děcka jsou v pohodě jsou až překvapivě civilní a vkusně natočený film s výbornou ženskou dvojicí v hlavních rolích. Jeden by ani neřekl, že jde o velké hvězdy filmového plátna, dokonale se proměnily a nestydí se za své přirozené stárnutí. Celkový dojem: 80 %. (28.01.2013)

Strašně příjemný a pohodový film, jehož největší síla je ve skvělých hereckých výkonech a skvělém scénáři. Co se mi ale nejvíce líbilo, byl ten naprosto přirozený humor, on vůbec celý film působí hrozně přirozeně, jako by se jednalo o běžnou rodinu, která žije vedle vás. Rozhodně se nejedná o nic velkolepého, ale občas takový oddechový film neuškodí, zvlášť když je v tak pěkném balení. (13.02.2011)