Slečna od vody

Příjemné komedii dodávají na atraktivitě dobové reálie, páskové a slečny od vody. 1) Herecké výkony jistí 58letý Jaroslav Marvan (otec Heleny), 53letý Bohuš Záhorský (vedoucí závodní rady odborů), 37letý Josef Kemr (flákačský odborový funkcionář). 2) Spoiler. Nejzajímavější je pražské kolečko. Helena nastupuje ve Vršovicích do tramvaje, ze které je vytlačena davem spolucestujících u Jiráskova mostu. Po marné snaze prodrat se do dalších vozů nastupuje na parník, který opouští v Modřanech pod mostem Inteligence. Další záběry jsou z konečné tramvají v Bráníku, kde nastupuje na jednadvacítku, tu však opouští někde mezi Bráníkem a Podolím a pokračuje prvorepublikovým taxíkem do Vršovic. Po chvilce bloumání po vršovických schodech se najednou ocitá na Malé Straně ve Zlaté Studni. Závěr snímku se opět odehrává na vršovické ulici. 3) Zlatá Studně se slovenským (!) folklórem nebo pobíhající veverky v roztomile vesnicky vyhlížejících Vršovicích pak jen doplňují milou nostalgickou atmosféru. (07.03.2014)

Jako komedie je to hodně slabé a pitomoučká zápletka se dnes jeví vyloženě úsměvně, člověk se proto ve vší té nudě při sledování tak nějak automaticky spíš přepne do polohy vnímat to jako nostalgické 50s retro, které ukazuje, jak tehdy vypadala spousta známých pražských lokací, jakož i dobová móda, účesy, tramvaje, auta a podobně. V tomto ohledu mi přišlo zajímavé, jak zde Praha působí značně zalidněná, aniž by to bylo kvůli turistům (ostatně přeplněnost tramvají je důvodem, který Helenu přiměje k rozhodnutí nejít do práce, protože se tam reálně nemá jak jinak dostat), stále to ale nedosahuje tak extrémní přelidněnosti, která mě kdysi šokovala ve scénách z plovárny ve filmu Boccaccio '70. Dále mě zaujalo, jak je Helena v podstatě neustále nucena čelit nevyžádané mužské pozornosti, nadbíhání a otravnému balení, jako by si prostě mladá žena nemohla jen tak jet tramvají a jít si zaplavat v řece, aniž by se jí neustále někdo nesnažil vetřít do přízně. (Připomnělo mi to jedno americké video z r. 2014, v němž mladá žena (v nijak vyzývavém oblečení, nutno podotknout) chodila 10 hodin po New Yorku a během toho zažila více než 100 případů slovního street harassmentu). Nemluvě o tom, jaký dopad na pověst Heleny mělo něco tak banálního, jako že šla sama k vodě (což je v ostrém protikladu s postavou ztvárněnou Kemrem, který udělal to samé), což v závěru graduje do úplně absurdní roviny, kdy spící muž od řeky (ve filmu nemá jméno), který Helenu celou dobu dotěrně balil, se nakonec ujišťuje doma u jejího otce, zda je Helena počestná dívka, a může se s ní tedy něco začít nebo ne (ačkoli jí pár hodin před tím blekotal cosi o lásce). A vůbec - to pseudomorální závěrečné rozuzlení - kdy Helena v aktu sebekritiky (ačkoli za celou dobu neudělala nic špatného a byla jen obětí okolností) roztrhá poukaz na vysněnou cestu k moři, a lze se jen domýšlet, zda bude její vztah se spícím mužem pokračovat či nikoli - je prostě k zblití, podobně jako dotěrná zvědavost sousedky z baráku nebo ty narvané tramvaje, kterými chudák holka musela jezdit. Přemýšlel jsem také, že bylo vlastně zvláštní, že by někdo tak pohledný jako Eva Klepáčová (která 2 roky předtím zářila jako Káča ve filmu Hrátky s čertem) coby filmová Helena, která je vystavena permanentnímu catcallingu a mužské pozornosti, mohl být vlastně singl, a film to nijak nevysvětluje (nevíme její věk, předchozí vztahové zkušenosti, ani zda vůbec má zájem se s někým seznámit). Btw. zaujme zde taká 28 letá Jiřina Bohdalová, která se zde mihne ve 2 scénách. (22.11.2022)

Dostatečně zábavná letní komedie s mnoha sluncem prozářenými pražskými exteriéry, které Stallich za kamerou zachycuje opravdu lákavě. Závěr je bohužel až překvapivě ostře mravoličný a nesmlouvavý, skoro jako dobře mířená facka vší předchozí pohodě, ale vše co se děje před tím, je na padesátá léta docela zajímavé - pozorovat pracující třídu, jak neodolá a jde se v krásném dni místo práce flákat k vodě se zas tak často nenaskytne - kromě hlavní hrdinky samozřejmě neselže chlapík od soustruhu, ale "ouřada" v podání Kemra :). Jinak souhlasím s uživatelem cariada, taky by mě zajímalo, kde vlastně v noci pracoval tajemný týpek Heverle, válející se celé dny u řeky. (05.02.2014)

Lehká úsměvná agitka, která výchovně poukazuje na poctivé docházení do práce. Opět vynikající Jaroslav Marvan tu rozehraje otcovský koncert, který jakoby se pro práci už narodil. Jeho přesvědčení je tak uvěřitelné, že by se jeden do práce snad začal těšit. Dnes už některé scény přijdou k smíchu, jako třeba ta v podniku, kdy si Bohuš Záhorský v roli mistra stěžuje Jaroslavu Marvanovi, že dnešní den je samá dovolená a on že tam je skoro sám, a všude kolem se courá taková spousta lidí, až to připomíná mraveniště. Ono vůbec je to v tomto snímku nějak přelidněno. Přeplněná tramvaj, přeplněné tramvajové zastávky, i u řeky je spousta lidí. A všichni se tváří spokojeně. Ano, vždyť žijí v socialistickém ráji. Při sledovaní tohoto snímku bych si filmový zážitek těmito věcmi však nekazil. Jedná se o povedené odpočinkové, takové letní dílo, které rozhodně neurazí. Nakonec to celé výchovné vyznění dává zapravdu. Když se má jít do práce, tak se tam prostě půjde a hotovo. U vody je líp? Nu budiž, tenkrát dotyčný nejel třeba na rekreaci, dnes už je to rovnou na výpověď. Zkrátka, agitka neagitka, film je výborný a rád se k němu vrátím. (23.07.2014)

Agitka , která ani moc agitovaná vlastně není. Jedné slečně se jednoho krásného dne nechce do práce a tak jde k vodě a tak se seznámí s mužem a zažije zajímavý den. Její otec , když zjistí, že není v práci tak řekne že je nemocná a jde makat za ní. Jenže uvědomělý soudruzi nechtějí nechat kolegyni stonat a chtějí jí k ní poslat doktora, což samozřejmě tatík nemůže připustit nebot, by se přišlo na to, že není doma. Stejně se to provalí, ale všichni jsou uvědomělí a je jim jasný, že když nešla do práce tak si nezaslouží zájezd k moři. Poněkud škoda, že jsme se vlastně nedozvěděli kde dělal ten chlápek co měl noční. Poměrně příjemný film, který vypovídá o době a ukazuje nám jak se taky tenkrát žilo u vody. (12.01.2010)