Srbský film

Už sem viděl v životě fakt ledacos. Hlavně myslím film, ale v životě normálně taky ... Ale to, co nabízí Srpski film (2009) je ta největší, nejkrutější a HLAVNĚ nejzvrácenější hra s divákem, jakou kdy kdo natočil!!!!!!! Ale pozor!!!! Žádné samoúčelné násilí. 50 minut si film diváka vyloženě "Připravuje a lehce flambuje" na ohni ... Thrillerové mrazení ... brrrrrr .. "já se asi budu bát", sedím zabalenej v dece ... Jenomže pak přichází druhá část filmu, která perfektně navazuje na to, co se stalo před tím. Nic se zde neděje samoúčelně a film na nás nevysype krev a vnitřnosti jako nějakej Guinea Pig... 50 minut KVALITNÍHO thilleru .. Vše se točí kolem pornoprůmyslu, to je samoosobě velmi zajímavé téma, nějaké ty šoustačky a náš hrdina je za nehoráznou částku přemluven do hlavní role jdnoho filmu, který má být nějakým "reunionem v pornu". Vážení přátelé od 50 minuty to začne ... SLOVY NEJDE POPSAT, nejde prostě ten ukrutný tlak na diváka, ty nej-nej-nej zvrácenější hnusárny, které by ani mě nenapadlo, že tam můžou být!!! Že bylo málo krve? ... hektolitry .. Že nebyl vidět penis ... však se dočkáte ... ŽE BY SNAD PROBOHA NEBYLO NĚCO VIDĚT ??!!! Věřte mi, že uvidíte scény, jaké oficiálně NIKDY NIKDO nenatočil ... Všechny ty Cat III i s Untold Story, Murder set pieces, japan šoky, nedávno ještě s úctou sledované Macabre ... mi přišlo jako pohádka pro děti!!! Nekecám!! Nějací frantíci a jejich nová vlna exploiteru (INSIDE, HAUTE TENSION,Frontiers, ...) Amíci kteří se také snaží ... Hana to hebi z japonska a Singapore Sling z Řecka ... Všechno dohromady a takovým mám z toho aktuálně pocit, je NIC proti tomu, co vám tento film předvede ... Nebojte, nebo se spíš obávejte, nakonec uvidíte úúplně všechno a uvidíte věci, jaké jste skutečně vidět nechtěli!!! Nikdo je nkdo nenatočil a jestli si pan Wogell se svým pseudosnuffem udělal nějakou pověst ... tak tady dostal konkurenci v několika scénách velmi značnou, ale profesionálně provedenou ... Mám rád oldschoolové horory, 70. léta atd. 8mm je můj 3. TOP film, ale stírá se s tímto jen prostředím, jinak si jdou každou svojí cestou ... Ve finále - je to exploiter, takový roztahaný, ale je ... je. A asi zatím fakt nejlepší, jaký znám, protože hraje ještě na atmosféru, hudbu, psychedelii ... Atmosféra - nevím proč, ale vzpomněl jsem si na "I come with the rain", podobně také All night long 2 svým prostorovým zpracováním. Připomíná mi to v mnoha scénách nečekaně i vrchol/žumpu všeho - Salo 120 days - jenže tady z toho byly vybrány dobré části, estetické ... Ta atmosféra vás úplně rozšmelcuje na kusy!!! A to strašné násilí, krutost, krev, hnusy, a nemůžu popsat co ... To diváka sráží čím dál víc na kolena .. Fakt už jsem myslel, že nejde zajít dál, nebo že nemůže přijít nějaký zvrat, který by to vygradoval, ale těch jsou tady snad taková desítka ... A na úplném konci (nechte si radši dojet titulky), kdy už jsem myslel, že jsem si to s filmem vyříkal a ocenil ... Přišla další a další rána až na tu (titulky!!) poslední, která nebyla vůbec z milosti ... ale bylo to, jako by mi někdo na čuráka vypálil žhavým železem "Srpski film (2009) FOREVER" ... Však pochopíte ...;-) Důůležité upozornění!!!! Absolutně nevhodné pro osoby s jakýmkoliv odporem k pornu, dále pak je fil vytvořen pro SILNĚ okrajové publikum, ještě okrajovější, než často píšu ... protože tohle běžnému divákovi vůbec hlava brát nebude!!!!! Vůůbec !!! Ani mě chvílemi nebrala ... (16.07.2010) (méně) (více)

V některých případech je dílo zajímavé především v kontextu vyhrocených dobových diváckých reakcí, které se tak nepřímo stávají jeho pevnou součástí, bez nichž by nemělo velký význam. Mám na mysli veškeré snahy o boření hranic (transgresi) v umění napříč historií, ať už se jedná o dadaismus nebo vídeňský akcionismus. Podle toho, co jsem si tady tak pročítal, jsou negativní reakce u tohohle filmu (a u většiny podobně kontroverzních filmů obsahujících prvky brutálního násilí a sexuality, jejichž ambice zároveň převyšují pole odpovídajícího subžánru) dvojího druhu, přičemž oba jsou signifikantně emotivní a jednoduše dekonstruktivní: buď upřímné přiznání vlastního znechucení a jednoduché odmítnutí nebo pokrytecké zakrývání vlastního pobouření tvrzeními, že se divák nudil, že pobouřený nebyl ani trochu, ale film je třeba odmítnout, jelikož to přece ani nijak nejde, když je ten film takový...špatný - sám si o odmítnutí říká. Je tady jakási povinnost film zhlédnout, jelikož přeci divák žádné předsudky nemá, a následně důrazně sdělit světu, že se jedná o zbytečný počin. Případně je dobré podotknout něco na ten způsob, že tady existuje dílo markýze de Sade napsané už koncem osmnáctého stol., kde jsou nejrůznější nechutnosti popsané velmi zevrubně a jelikož poučený divák markýze četl, musí toto nové dílo odmítnout jako neoriginální, nepřinášející nic nového a tudíž zcela zbytečné (přesto se na něj raději podívá, jako na všechny ty "zbytečné filmy"). Pobouřený divák se vždy soustředí jen na šokující obsah, aniž by byl schopen film vnímat jinak. Kdybych vnímání pobouřeného diváka aplikoval ad absurdum, mohl bych psát vtipné komentáře o tom, že mě zobrazení dinosaurů ve Spielbergově Jurském parku nemohlo šokovat, jelikož už jsem dávno před tím viděl Zemanovu Cestu do pravěku, případně bych mohl dokazovat, že nejrůznější způsoby násilné smrti jsou popsané už v antických hrách a jako sečtělý divák považuji jejich filmové zobrazení za zbytečné a nudné. Význam Hamleta by se tedy omezil na výčet vražd a kritické čtení Pohádek tisíce a jedné noci by se omezilo na rešerši sexuálních poloh. Jenže podobné reakce vždy ukazují na výrazná díla, jež divácký nadhled oslepují jako rudé plátno býka. Vždy jde o to napsat, že ve filmu něco "bylo vidět" a následně zdůvodnit proč to bylo špatně (nepokrytě odmítavé vyjádření znechucení je alespoň upřímné). O žádné relevantní argumenty nebo střízlivou analýzu se ale téměř nikdy nejedná._________ Míra pobouření je závislá na divácké historii a Spasojevicův film je zajímavý už jen z toho důvodu, kolik lidí v dnešní době ještě skutečně pobouřit dokáže - povedlo se mu vyvolat v divácích to, o co v devadesátých letech usiloval Richard Kern a hnutí Cinema of Transgression s jejich punkově panoptikální snahou posunovat hranice. Povedlo se mu to právě díky formě, kterou jeho film má, jelikož díky ní si jej najde i neposkvrněný divák (nebo divák zdánlivě poskvrněný, který četl Sada a je rád, že se s podobnými tématy jednou pro vždy vypořádal, a to způsobem uznávající pouze "klasická" díla), který by po méně ambiciózním filmu nesáhl (mám na mysli - slovy jednoho čsfd uživatele - jeho "formální a herecké áčkové parametry"). Dokud je možné provokovat a pobuřovat měšťáka, všechno je jak má být. (20.01.2011) (méně) (více)