Štěňata

Krásný příběh dvou mladých lidí, které láska přivede až k situaci, že se vezmou, aby dostali byt v Praze. To se jim nakonec nepodaří, požehnání od rodičů nedostanou a proto nakonec společně opouští Prahu v cestě za společným štěstím. Zajímavý pohled z hlediska bydlení, lidé s trvalým pobytem v Praze neměli nárok na ubytování v Praze na hotelu. Doba se hodně změnila, ani se nechce věřit, že tento příjemný film byl natočen už před 60 lety. (14.09.2016)

Jeden z prvních autorských filmů Miloše Formana nahlíží nefalšovaným, přesto vlastně lehce komediálním způsobem na soudobé problémy mladých lidí. Umístěnky, jakýsi novodobý Damoklův meč, který visel nad absolventy vysokých a odborných škol až do konce padesátých let, byly, společně s dlouhodobou bytovou krizí, pořadníky a hroší trpělivostí, ukázkou iracionality. Nepracovat bylo trestné. Neúnosnost situace popisuje Formanův scénář až v nebývale kritických odstínech, ukazujíc tím nejen na zkostnatělost rodičů a vychovatelů, ale především na úředníky a byrokratický systém socialistického hospodářství. Leckteré divácké oko potom spočine nejen na mladých tvářích později slavných herců, konferenciérů či zpěváků (Panýrková, Jelínek, Brejchová, Stivínová, Menšík, Zíma, Sehnal a další), ale také na několika záběrech "staré" Prahy, na místech, která se mezitím drasticky proměnila. Bohužel, spíše k horšímu. Už jen pro ten poetický, až intimně komorní nádech stojí Štěňata za pozornost. (27.07.2019)

Jestli mi Štěňata přijdou v něčem opravdu zajímavá, pak je to především ambice referovat potíže tehdejší dospívající mládeže (a tehdejší stav Prahy) s takovou důsledností, která je spíše typická pro filmy následující dekády.  Sledujeme zde humorně laděný (i lehce ironický) vývoj mladého páru, který prochází od jednoho nezdaru k druhému, dokud si oba neuvědomí, co vlastně jeden od druhého chtějí. Navíc se nám zde otevírá obraz tehdejší Prahy, která má se svými špinavými zákoutími a drolící se omítkou opravdu daleko k blyštivému charakteru socialistického velkoměsta. Ne nadarmo se nejspíš na filmu podílel jako scénárista a pomocný režisér Miloš Forman. (12.02.2021)

Sympatický film, který jistě pobavil a ty, kteří nezažili systém umístěnek, jistě i poučil. Jarka Panýrková byla moc hezká dívenka. Bylo to trochu ztřeštěné, ale aspoň to získalo punc, a to asi autoři chtěli (začínající Miloš Forman jako jeden ze scénáristů a pomocný režisér). Novopečeným zdravotním sestřičkám se nechce z Prahe. Věčně stejný problém, akorát v dnešním liberalismu jim v tom nikdo nebrání, jenže na to doplácejí nemocní na venkově a zvláště na okrajích republiky. Afektovaný akt Jany Brejchové - musí to být strašné odejít z takového města jako je Praha... A pak svatba a starosti, kde přespat, jak sehnat byt. A šťastný konec, Ota pochopí, že jistě nalezne své uplatnění v místě, kde bude sloužit jeho manželka... (28.11.2019)

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. (24.05.2019)