Pan Wolodyjowski

Výpravný velkofilm, který však ještě nemá tak perfektní výpravu a souboje jako pozdější Potopa, přesto herci velmi dobří, perfektní kostýmy, slušné OST. Svérazné charaktery Sienkiewicze vskutku ožívají, doba, kdy muži neváhali hrdině nastavovat svou chest, aby měli čest je skutečně romanticko-dramaticky rozervaná. Typově byli herci na svoje role vybráni velmi dobře. Příběh se postupně rozvijí do vysokých otáček, jen ten závěr nebyl podán dostatečně strhujícím způsobem jako v knižní předloze. (08.01.2023)

Postava neporaziteľného šermiara - hrdinu Juraja Michala Wolodyowského (1626-1672) sa ako jedna z mála postáv (ešte aj tučný pán Zagloba) objavuje v každom diely Sienkiewiczovej národnej trilógie, no až v tejto časti sa predstavuje v hlavnej úlohe. Herec Tadeus Lomnicki sa do postavy vcelku hodí, škodou však je, že jeho charakter nie je dostatočne vykreslený a povedal by som, že občas spadáva do miernych groteskných rovín. Celkovo až patetickým dojmom vyznieva celá prvá polovica, ktorá sa aj vďaka vtipným výstupom výborne zahraného pána Zaglobu (M. Pawlikowski) dostáva do odľahčujúcich situácií, problémom i tak ostáva sa miestami cez ňu prekúsať. V poslednej hodine sa film naozaj vysoko zlepšuje pričom sa je naozaj načo pozerať. Záverečné obliehanie hradu Kamenec nespočítateľnou tureckou armádou ma svojou opulentnosťou uchvacovalo už ako malého, keď som film prvý krát videl (vždy som tomuto žánru holdoval) a mal som ju vtedy za najväčšiu bitku akú som dovtedy vo filmoch videl. Na moje potešenie bolo po rokoch nadšenie rovnaké a myslím, že Pán Wolodyjowski sa i dnes v tomto ohľade môže smelo rovnať súčasným najväčším hollywodskym veľkofilmom. (napísané 14. 6. ´09) (27.09.2007)

Polské historické filmy mám rád. Je na nich vidět, jak moc mají Poláci rádi svou bohatou historii. I takový je Pan Wolodyjowski. Krásně natočený, výborné masové scény, dojem kazí jen některé okatě špatné souboje. Dolů s hodnocením jdu proto, že po celé dvě a půl hodiny se nepodařilo udržet nastolené tempo. Ze zfilmovaných Sienkiewiczových děl tak u mne vítězí Křižáci. Celkově lepší 3*. (08.10.2009)

Vlastenecký patos, teatrální herecké projevy, rytířská láska, masové scény, krásné kostýmy, špičkové šermířské souboje a dvě krásné Polky. I po těch letech si Pan Wolodyjowski uchovává jisté kouzlo a je to i díky atributům, které polský vlastenecký film zdobí dodnes. Ostatně pokud si pustíte Pana Wolodyjowskiho a Ohněm a mečem, nepřijde vám, že oba filmy dělí 30 let. Film o první šavli Polska mě sice nechytil za srdce tolik, jako když jsem ho před x lety viděl poprvé, avšak díky jisté dávce nostalgie jsem se bavil i dnes. 80% (18.11.2014)

Připouštím, že už v době, kdy jsem Sienkiewiczovu trilogii četla, jsem si pana Wolodyjowského nejvíce oblíbila. Navíc jsem v polské televizi zhlédla seriál, který jeho postavu více rozvíjí (asi mi pan Michal trošku evokuje Cyrana, ale to přišlo až později), každopádně, má oblíbená literární postava ožila. Polákům se vždy vytýká patriocismus a patos (za který mimochodem zaplatili za poslední války víc než bylo třeba), ale možná i díky tomu, že ve mně koluje, díky mé babičce Terezce, i polská krev, jsem na to hrdá. (05.05.2014)