Sokolí stezka
Spur des Falken
Sled sokola
Zlato v Black Hills
Režie:
Gottfried KolditzKamera:
Otto HanischHrají:
Gojko Mitić, Barbara Brylska, Rolf Hoppe, Fritz Marquardt, Michael Gwisdek, Milan Jablonský, Hannjo Hasse, Axel Dietrich, Otar Koberidze, Paul Berndt (více)Obsahy(1)
Na území kmene Dakotů se objevuje stále víc bílých mužů. Zlatokopové Pat a Chat zde totiž objevili ložiska zlata a náčelník Šedý Medvěd se obává, že to indiánům způsobí velké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane ďábelský nápad - nechá bizony jednoduše vystřílet, aby indiáni neměli co jíst a museli odtáhnout jinam. Když indiáni najdou pozabíjené bizony, rozhodnou se z pomsty přepadnout vlak. Proti dobře vyzbrojeným bělochům však mají jen velmi malou šanci. V noci se jim ale podaří aspoň ukrást pušky a munici. Bludgeon zuřivě pátrá po zlatě a neštítí se ani vraždy. V přestřelce zabije Chata a těžce zraní Pata. Náčelníci se poradí a rozhodnou se jednat s bělochy o míru. Jen Bystrooký Sokol zásadně nesouhlasí a chce s bílými dobyvateli bojovat a vyhnat je z jejich území Dakotů... (TV Barrandov)
(více)Recenze (27)
Kombinace: Western - Východní Německo - Sovětský svaz. No, nedívejte se na to! Při dnešním pohledu na tuto konkurenční indiánku západoněmeckých mayovek jsou nepřehlédnutelné tyto momenty: Hudba vykrádá jiné westerny, hlavně ústřední motiv je silně poznamenaný legendou Sedm statečných. Tenkrát ale zákony platily jinak před a za Berlínskou zdí. Dále kamera. Snaha skoro celý film snímat hodně zblízka, žádné celkové záběry, ať už venku nebo uvnitř. Velký průser - přepadení vlaku! To se nedá okecat, to musí v každém takovém filmu fungovat stejně. Zde ale žádné záběry na jedoucí vlak a zároveň okolo jedoucí a útočící indiány. Vždy jen výběr. Buď vlak nebo indiáni. To je jako sex přes zamčené skleněné lítačky nebo svatební noc po telefonu a ještě v japonštině. A ještě krajina. Absence jugoslávských lovišť. ()
Film se z nostalgie dá dokoukat do konce, ale vyzdvihnout lze jen máloco. ()
No, nic moc. spíše než klasický western jde o jakousi podivnou "indiánku". 201309300/0 ()
No, toto už bolo o niečo lepšie než predchádzajúce dva pokusy o indiánku, a to najmä kvôli výraznejšiemu záporákovi, celkom dobrému príbehu a konečne sa tu objavila aj celkom pohľadná dievčina. Nenešťastie to stále nepostačuje ne lepšie hodnotenie, keďže celkové prevedenie je stále strašne nevýrazné a tvorcovia sa nepoučili ani v strihaní akčných scén, ktoré chtiac nechtiac vyzerajú ako z nejakej grotesky. Naviac sa podstatne pridalo na dĺžke, takže to celé pôsobí ešte rozvláčnejšie než obvykle. 30%. ()
Také já se neubráním srovnání pseudoindiánek, western se tomu nedá říct, dvou německých států rozdělených ve své době Berlínskou zdí. Filmaři ze západní části vycházeli z populárních románů Karla Maye, který nikdy nevytáhnul paty z Evropy a přesto dovedl tak poutavě psát o neznámých krajích. Ať už romány napsal ve vězení anebo v hotelu "Srdíčko" v Brné u Ústí nad Labem, kde trávil dovolené, vždy náměty vyzněly lépe než náměty filmů z druhé strany. I když byly částečně na motivy jiných románů z pera J.F.Coopera, zpracování pokulhávalo. Připadalo mi to pouze jako reakce z východní strany na obrovský úspěch u německého a částečně evropského publika. Musíme něco podobného taky natočit! A podle toho to vypadá. A exteriéry jsou rovněž nesrovnatelné: Plitvická anebo Berlínská jezera, krásná tehdy jugoslávská pohoří jako Black Hills anebo Bad Schandau v Česko-saském Švýcarsku, případně v Rumunsku, i když to není zrovna problém tohoto filmu, spíše celé série. Na druhou stranu mě vždy potěšila ve východních filmech účast herců, které jsem dobře znal i z filmů českých: Hanjo Hasse, Fred Delmare (exmanžel Jany Brejchové), Rolf Hoppe, Wilhelm Koch-Hooge, Helmut Schreiber), kde většinou ztělesňovali záporné role, vyjma F.D. Obecně nejsem nadšen žádným z těchto filmů, ať Vinnetou nebo Velký had, znám filmovou velmoc, kde se točily na toto téma lepší filmy, což už dnes taky neplatí. ()
V snímku je vše, co byste od indiánky čekali: útok na vlak, rvačka v saloonu, lepá pěnice, zavilý padouch, zrada bílých mužů, útok kavalerie, vypálení domorodé vesnice a vlastně cokoli dalšího, na co si vzpomenete, vyjma Old Shatterhanda. Výsledný slepenec tomu odpovídá, protože příběh je jalový nikam se neposouvaje, motivace postav je nejasná kromě šablonovité nenávisti a nepřizpůsobivosti a útoky té či oné strany odporují jakémukoli vojenskému cíli, protože většinou vypadají jen jako přehlídková jízda hýkajících komparzistů na mustanzích v rodeu či na střelnici. No a vyznění: zlí bílí kapitalisté okrádají čestně pracující, rovnostářské Indiány. Z dobového hlediska tedy film dával jistě smysl, ale dnes už pouze nudí, byť výprava je stále podmanivá. ()
I přes chyby ve filmu ( nepodstatné - jako např. rozstřelená flaška v baru - na prvním záběru jiná před rozsřelem a na druhém s jinou etiketou už rozbitá, zranění ramene šípem a ošetřování paže..) a s málo uvěřitelnýma bojema v městečku je to jedna z nejlepších (a možná vůbec nejlepší) indiánka s G.Mitičem. Protože nejde dát 3,5... dávám 4 hvězdy. ()