Musíme si promluvit o Kevinovi

Stejně jako kniha má i film své kvality, díky kterým se zážitek ze zhlédnutí stane nezapomenutelným. Psychologický thriller, který předkládá dva směrodatné pohledy na zakořeněné zlo a celou škálu různorodých názorů na mladistvé vrahy, odpovědnost, rodinné zázemí, vyrovnání se se ztrátou a odpovědností za činy své i svých dětí. Zaujmout dokáže klaustrofobická atmosféra plná strachu, úzkosti, sebekázně a nenávisti. Režisér Lynne Ramsay se vypořádal s knižní předlohou, která je částečně vyprávěna pomocí dopisů a nahradil jí skvělou prací s chronologií stěžejních událostí příběhu. We Need to Talk About Kevin nadchne milovníky knižních adaptací, ale i ty, kteří knihu Lionel Shriver v knihovně nemají.http://www.indiefilm.cz/2012/03/20/musime-si-promluvit-o-kevinovi/ (08.01.2012)

Film, který stojí přesně na rozhraní dvou žánrů. Režisér evidentně toužil natočit seriózní psychologické drama, ale pokud bych se na snímek díval tímhle způsobem, zaujal bych mnohem kritičtější postoj a hodnocení. Mnohem lépe funguje jako psychologický horor o psychopatovi, který krok za krokem rozkládá svou rodinu. Brán jako lehčí žánr, film spolehlivě poráží své dryáčnické žánrové souputníky a je zajímavý tím, jak radikálně převrací tradiční stereotypy o vztazích matky a dítěte na ruby. Snímek vypráví zneklidňujícím způsobem o krizi a zániku jedné rodiny. Tilda Swinton se pro roli Evy snad narodila, její vztah k vlastnímu dítěti se od počátku vyvíjí konfrontačně. Tam, kde jiní vidí andílka, ona sleduje nepřítele. Pod fasádou spokojené středostavovské rodiny roste napětí, houstne atmosféra a postoje se radikalizují. Scénárista šikovně dávkuje informace a vlastně až v závěru odhalí tragiku celého případu a hloubku bolesti hlavní postavy a její rozpolcenost. Pro Tildu Swinton byla role tajuplné mlčenlivé Evy patrně stejnou příležitostí, jakou byla role Carrie pro Sissy Spacek - s tím, že tenhle kousek svými kvalitami Carrie výrazně převyšuje. Musíme si promluvit o Kevinovi je temný snímek, nepříjemný a depresivní. Kdyby nebyl jen šikovně a efektně natočený, ale i uměřenější a ve finále méně jednoznačný, mohl by funguvat i jako silné psychologické drama. Celkový dojem: 90 %. (19.11.2015)

Zjednodušeně řečeno je to film o hodně divném dítěti a jeho problémových vztazích v rodině. Nic víc. Samozřejmě je to zabaleno do více filmového obalu - rodinného dramatu, ukázky finální tragédie a následného sociálního odloučení. Bohužel mě ale film vůbec nevtáhl a ačkoliv jsem si sice říkal “co s tím harantem sakra je”, tak jsem se do filmu hlouběji nedostal. Pro určitou skupinu diváků nejspíš větší zážitek, ale tady šel film mimo mě. (21.11.2020)

They made me hate him since he was a kid. True story. Silná citová žmýkačka. Takéto veci musím v kine vidieť častejšie. Pôsobilo to na mňa ako silná antikoncepcia a obávam sa, že by som nedokázala byť takou dobrou matkou /veľkorysou matkou / odpúšťajúcou matkou (sakra, sama si nie som istá, čo kto ako prečo vlastne, môžem iba hádať, ale nevadí mi to) ako Tilda. Aj keď, odkiaľ to mám zatiaľ vedieť? (Lumiére - 29.3.2012 - Febiofest) (29.03.2012)

"Je to malý protivný chlapec, ale po zdravotnej stránke mu nič nie je." Veľmi kvalitná a drsná sonda do hlavy matky, ktorá sa snažila dať synovi všetko, čo môže. Napriek láske z chlapca postupne vyrastá arogantný hajzel. Úvod je dosť psycho ladený, chvíľu trvá, kým to do seba začne zapadať. Isté je, že film budúcim matkám na odvahe nepridá, skôr by sa filmu mali na istý čas vyhnúť, lebo po tomto budú určite rozmýšľať, či mať dieťa je dobrý nápad...film je silnou výpoveďou o ťarche, ktorú musí matka niesť za činy svojho syna. Režisér nevenuje veľmi pozornosť tomu, kde sa vo výchove stala chyba, čo mi trochu chýbalo. Pozornejší divák to postrehne, pretože u 6-8 ročného chlapca, ktorý nosí kurva plienky!!! nastal zlom, až keď na neho matka dvihla ruku...80%. ++++++ Takže budúci rodičia pozor! Pekné a milé oslovovanie vášho drobca i po tom, čo vám chleba s maslom jebne o stenu je veľká chyba. Vždy keď je to potrebné treba zvýšiť hlas, vo výnimočných prípadoch švihnúť takú výchovnú a preventívnu na zadok. Inak to s vami nedopadne dobre. To nie sú výmysly, to je dlhodobo odsledované...Kto občas sledoval nedávnu reality Pestúnka, dá za pravdu, lebo tam je to takýmito "Kevinmi" natrepané. Neváhajú nadávať vlastnej mame, oslovovať ju p..a a tak...A reakcia jeho mamy? "Ó zlatko moje, nehovor tak mamke..."Takú by vyfasoval , až by mu hovienko z rici vypadlo...Takto začína peklo , za ktoré si môžu rodičia sami. (11.09.2013)