Tomorrow There Will Be...
VOD (1)
Obsahy(1)
Opera Zítra se bude... tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila měla premiéru v divadle Kolowrat 9. dubna 2008. Obratem se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací roku nejen u diváků, ale i kritiky. Autoři získali za toto dílo Cenu Sazky a Divadelních novin a v anketě Divadelních novin byla opera vyhlášena jako druhá nejlepší inscenace roku 2008. Hudební příběh je sestaven z dobových dokumentů a citací ze soudních spisů. Inscenaci vévodí především sugestivní výkony legendární Soni Červené a Jana Mikuška. Skladatel Aleš Březina, který stojí za hudební složkou k českým nejúspěšnějším filmům posledních let (Obsluhoval jsem anglického krále, Musíme si pomáhat, Knoflíkáři, Horem pádem, Kráska v nesnázích ad.) napsal operu-proces Zítra se bude... pro Soňu Červenou tzv. „na tělo“. Zpracování filmového záznamu představení se ujal režisér Jan Hřebejk. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Název filmu odkazuje na totalitní budovatelsky rozjuchanou komedii z 50. let minulého století a tisíciletí, kde po ... následuje tančit všude. Doba stejná, jenom trochu jiný divočejší tanec v podání komunistické justice. V hlavní roli exceluje zpěvačka Soňa Červená, o tom nemůže být nejmenších pochyb, i když o díle budu pochybovat významně. ___ Úvodní a závěrečná arie (da capo) o problémech odívání gradující do filosofického zamyšlení o prodejnosti a pokřiveném charakteru lidí, jako asi jediný čistě autorský počin libretisty, neb vše ostatní jsou reálie a citace ze soudních spisů a korespondence orgánů veřejné moci či přímo Horákové, působila zejména v kontextu všeho ostatního naprosto trapně. Opera jako hudební forma či žánr je, dle mého názoru, již zcela mrtvá, přičemž tento názor není úplně z mé hlavy, ale z hlavy nad jiné povolané, prof. Miloše Štědroně, který tak reagoval při objednávce opery, jíž měl napsat pro tuším Národní Divadlo. Opera už těžko může nějak zásadně oslovovat diváky a něco jim sdělovat a působí přinejmenším bizardně. Přes sebe jdoucí sbory, kterým nebylo kloudně rozumět, popř. sbor versus sólisté, příliš rychlá deklamace sólistky, mnohdy až za hranicemi srozumitelnosti a spousta rozpačitých pasáží na úkor jasnosti a srozumitelnosti textu. Oceňuji odvážné použití mého oblíbeného nástroje, cembala, které však bylo donuceno hrát rozmanité zrůdnosti. Taktéž oceňuji cenné faktografické údaje, které však lze načerpat i pohodlněji, aniž by při tom tolik trpělo sluchové ústrojí. Pochvalu si zaslouží i scénické ztvárnění. Hlavním průserem promě byla hudba a především forma opery. Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že na dílo existují nadšené kritiky, jako velký odpůrce kritiky a kritiků, jsem se začal opravdu bát. Myslím si, že není tak těžké odlišit životní příběh Dr. Horákové od hodnoceného díla a moje negativní hodnocení proto míří výhradně za dílem, protože osobnosti paní Horákové a zejména jejího statečného neohroženého chování a jednání při procesu si hluboce vážím. Opera o tomto procesu ovšem byla špatná. Jediné, co se jí podařilo, bylo téměř dokonalé ztvárnění zrůdnosti a hrůznosti celého procesu, což těžko říci, jestli bylo záměrem tvůrců. Opera is dead. ()
Divadlo na druhou. Mrazivé, absurdní, svůdné (trochu jiné nastavování zrcadla a s tím související otázka dívání se, voyerismu). Takhle podnětné nechť jsou umělecké interpretace dějin. ()
Opera is not dead! Konečná a nejlepší možná odpověď na žabomyší válku historická věrnost versus umělecká licence. Lépe, originálněji a natož působivěji už to prostě a jednoduše nejde. ()
Svatá budimůro, já snad bych i respektoval tuhle HRU jako fanoušek divák či jen zčista ze studijního zájmu v hledišti coby svébytný inscenační pokus o jakousi postmoderní operu - ale její přenos na televizní obrazovku s vytrendovanou kamerou stylem "...ostřím...lítám...neostřím...coteďstím..." a nervním střihem záznamu je něco otřesného. Ale na druhou stranu chápu, že erár snese v té dnešní kvazikulturní žumpě všechno a pseudoinťárna a poplácávači hýkají blahem... Tož nebude soudruzi údmělci, nebude... - - - - - (Nahlédnuto a nedohleděno 2.4.2012 na >včerejším prostoru< , hodnocení i tak sdovolením 172., komentář zde dnešní jako osmadvacátý - 2.4.2012) ()
Záznam představení z 4.10.2008 podává mrazivou výpověď o osudu jedné významé ženy Milady Horákové. Libretista Jiří Nekvasil použil přesné citace ze spisů, atmosféru dokresluje autentický záznam hlasu Milady Horákové, který má pobonou melodiku, jako hlas hlavní představitelky. Soňa Červená nebyla vybrána náhodou, víc o ní prozadí medailonek Červená nit. Ukázala ve svých 82 letech neuvěřitelný výkon, dva sólové hlasy umocňuje sborový zpěv Canti di Praga a Kühnova dětského sboru. Starohost scény a kostýmů dávají možnost koncentrovat na na obsah. Strahující představení - doporučuji! ()
Přehrávání paní Červené, čest jejímu umění, mne doslova odradilo, ale látka skvostná a aranžmá dobré. Zdržím se však hodnocení.. ()
Kdysi jsem si myslel, že opera je něco jako divadlo, jen se tam zpívá. Asi jsem se pletl, tady se jen recitují jména, datumy, paragrafy. Naštěstí jsem na tom nebyl v divadle, ale i těch 75 minut v kinosále mi připadalo jako věčnost. Scénické řešení a kostýmy přitom vypadaly nápaditě. Uprostřed jeviště ale seděl Jiří Menzel a kamera si ho všímala tak často, až jsem si myslel, jestli v tom nemá nějakou roli. Vedle sedící Lenka Vlasáková zmizela ani ne v půlce. Kdybych to byl býval tušil, tak jsem se tomu vyhnul. Operu nechápu a hodnotím pouze její filmový záznam (30%)! ()
45th KVIFF 2010 - CZECH FILMS 2009-2010 - České filmy 2009-2010 (Zítra se bude... / TOMORROW THERE WILL BE... / Zítra se bude...) ()
“Jsem pokorná a odevzdaná…Je to ve mně tak klidné, protože mám klid ve svém svědomí“ Fascinující zážitek. One-woman show. Soně Červené bylo v době uvedení této inscenace neuvěřitelných 85 let. Přesto s ní představení stojí a padá. Po pěvecké i dramatické stránce. Věčná škoda pro naši kulturu, že tato nádherná dáma nesměla v našich zemích působit. Vynikající pěvkyně. Neméně vynikající herečka. Nádherná žena. Mrazivě působivá, maximálně civilně podaná výpověď o temném období našich dějin. Klaním se, madame… ()
Úžasné! ... Rád bych viděl ještě originál - operu na vlastní oči. Mé hodnocení: 88%. Viděno: (04.07.2010 - 45. MFF KV/Kino Čas). ()
Hřebejkovi se podařilo uchovat úchvatnou Březinovu / Nekvasilovu operu ve zcela technicky nadstandartně provedeném záznamu. Široúhlá projekce s naprosto špičkovým obrazem a zvukem dodává drásavosti tématu na působivosti, občasná chaotická kamera zčeří divácký děs a úžas. Dokonalé. ()
Nejsilnější zážitek LFŠ 2010. Soňa Červená je doslova a do písmene neskutečná. Proti ní je postaven neméně výborný a perfektně slizký Jan Mikušek. Zatímco Milada mluví hlubokým krásným hlasem, její kat na ní prská a křičí kontratenorem. Spousta vynikajících scénických nápadů nasnímaných výbornou kamerou (profil Milady v záři reflektoru, jak se drží za krk!) a s kvalitním zvukem povyšuje Zítra se bude... nad televizní záznamy divadelních představení. Škoda, že tento film nikdy neuvidí tolik lidí, jako třeba Pelíšky, protože je to to nejsilnější, co Hřebejk natočil (i když de facto spíš jen zaštítil svým jménem). Pro mě osobně síla srovnatelná s Jesus Christ Superstar. ()
nářez jak hovado, hudebně, divadelně, a překvapivě i filmově.. ()
Žádný zázrak se nekonal. Zajímavé, netradiční operní téma, zpracování mě ale vůbec nenadchlo, spíš naopak. ( 45. KVIFF ) ()
mal som šťastie vidieť toto predstavenie naživo. myslím, že v divadle som toho videl už celkom dosť a slobodne tvrdím, že Zítra se bude, je to najlepšie čo som vôbec kedy v divadle videl a myslím že niečo také ešte veľmi dlho neuvidím. niekto tu v komentoch píše veľmi múdro, že sa touto inscenáciou končí žabomyšia ,,válka medzi umeleckou hodnotou a historickou presnosťou" Zítra se bude srší neuveriteľnou originalitou (prepáčte, ale aby niekto spieval oficiálny súdny rozsudok v kontra tenore.. toto myslím nikto veľmi dlho netromfne) a kongeniálnym výkonom naozaj NEESKUTOČNEJ Soni Červenej, ktorá v 90tich rokoch podáva výkon hodný Nobelovej ceny za umenie. Libreto zložené s oficiálnych dokumentov, súdnych záznamov a záver, z ktorého ma mrazí aj takmer dva mesiace po tom, čo som túto inscenáciu videl, pri kt ktorom Soňa Červená stála asi pol metra odo mňa a so slzami v očiach, za to stoickým hlasom recitovala Horákovej list na rozlúčku.. nedá sa nekričať bravo. absolútny skvost súčasného európskeho divadla. a aj sa za to pobijem. ()
Samotné přestavení by si asi zasloužilo pět hvězdiček, ale jeho filmový záznam má jednu velkou mouchu, a tou jsou opakované záběry jedné a té samé části publika, jak kdyby přítomnost Jiřího Menzela a Lenky Vlasákové v obecentsvu, měla co do činění se samotným přestavením. ()
Je výborná zpráva, že se o Miladě Horákové neučí jen v dějepise a že se o ní dělají takovéhle hry a takovéhle filmy. Protože přesně takhle se dá dokonale uctít její památka a zároveň udělat i jakási osvěta. Je to totiž jedna z nejvýznamnějších žen naší moderní historie, ačkoli nedoceněná. Odrazující může být v případě filmu Zítra se bude...forma opery, jakkoli se pěvci snaží, někdy jim nejde rozumět. Originalita se cení! 5/5 je ještě málo! ()
Dávám jenom tři *, protože to vlastně není film ale "jen" záznam opery, který ještě navíc vznikl náhodou, takže by bylo nefér to na filmovém serveru hodnotit výše. Ale opera je to fantastická, a my co se do divadla Kolowrat nedostaneme, jsme rádi, že to můžem vidět. ()
Samotná "hra" (v tomto případě toto slovo poněkud mrazí) je jedním z nejoriginálnějších divadelních počinů, jaké jsem kdy viděl. V případě filmového záznamu si ale říkám, jestli to ten Hřebejk nedramatizuje až moc. Kamera a střih se prakticky nezastaví a divák tak možná nemůžu hutnou atmosféru úplně vstřebat... ()
Nehodnotím záznam, ale operu, která je prostě skvělá, tématicky velmi silná a i vizualne perfektni (jen takova zajimavost, cely dej se odehrava za zrcadlem pruhlednym jen z jedne, divacke, strany. Herci hraji pred normalnim, z duvodu scenickeho umisteni dirigenta. Ten stoji nad celym jevistem vsem za zady a herci jej tak mohou sledovat pouze v oněch zrcadlech). Pochvala i panu Hrebejkovi za moznost podivat se na tento skvost na velkem platne. ()