Tady to musí být

Jak Cheyenne neustále opakoval, Něco tu není úplně v pořádku, ale nevím přesně co. To kompletně vystihuje celou atmosféru filmu. Díváte se na to a nevíte, zda to má nějaký smysl, jestli téma holocaustu ve filmu není jen způsob jak se zavděčit, nebo jestli to má být o stárnoucím rockerovi, co hledá sám sebe..Ať tak či tak, já si chvílemi připadala jako Alenka v říši divů, ale možná to bude tím, že jsem ději nevěnovala stoprocentní pozornost. Na druhou stranu jsem se alespoň dozvěděla, jak zřejmě budu vypadat ve stáří já (:D), anebo jak zajistit, že mi rtěnka vydrží celý den. Eve Hewson byla neskutečně dobrá, její image je mi hodně blízká a tak je škoda, že nedostala více prostoru. Každopádně tohle není film pro rockery, jak se může na první pohled zdát, neboť extravagantní vzhled dvou postav měl asi jen přitáhnout více diváků a to mě dost zklamalo. Ani žádné rockové vypalovačky se nekonaly. Stručně a jasně velice podivná záležitost. (21.08.2012)

"Home - is where I want to be / But I guess I'm already there". Tuhle naivní melodii zpívali kdysi Talking Heads, a je příjemné opět vidět a slyšet stárnoucího Davida Byrna... A o tom je také tenhle film zarámovaný do road movie hledačského příběhu, ve kterém hrdina najde kromě jiného i sama sebe. To, co původně hledal (a našel) není podstatné, ten příběh mohl být úplně jiný - a možná bych i jinému příběhu dal přednost... To, co rozhodně nemohlo být jiné, je scénáristický, a především režijní přístup Paola Sorrentina, který ve filmu, ke kterému jsem přistupoval s rozpaky a obavami, sladil všechny šťávy do postmoderního elixíru (snad toho, který po celou dobu popíjel hlavní hrdina), který prozrazuje nejen zkušeného barmana, ale také největšího režiséra poslední doby. (17.02.2016)

Paolo Sorrentino u mě na podruhé a opět velice solidně. Zase je vidět skvělá práce se vším, co k filmu patří. Některé táhlé záběry jsou naprosto ultimátní. Jako kdybych koukal na Kubricka. Stejně tak i hudba do filmu perfektně sedí. Každopádně od Božského, ve kterém jsem se občas nevyznal, tady vznikl trošku jiný problém....a to ten, že Sean Penn, ačkoliv je postava hodně výrazná a hodně dobře zahraná, pořád jsem jeho chování asi půlku filmu nechápal. Co nechápal, já nerozuměl celý jeho rodině, nerozuměl jsem žádným těm dialogům a tím, čím si procházel. Šlo to uplně mimo mě, ale postupem času jsem se do toho nakonec přeci jenom dostal. Bylo to těžký, ale dalo se to zvládnout, protože jakmile se objeví v USA, rozjede se vcelku slušná road movie, který chvílemi baví, chvílemi udivuje, ale hlavně vypráví další zajímavý životní evropský příběh, s dodatečným stigmatem druhý světový války. (13.05.2013)

Bývalá rocková hvězda Cheyenne se po smrti svého židovského otce vydává dokončit jeho celoživotní poslání, které má počátek v jednom koncentračním táboře. Zprvu mi hlavní hrdina neodbytně připomněl heroinem vyleptaného Ozzyho, který mluví jako chovanec ústavu pro duševně choré a jeho motorika zdaleka nedosahuje hbitosti beznohého důchodce při plížení vzad. Nicméně jsem si na to po chvilce zvykl a naplno si vychutnal bravurní herecký koncert Seana Penna. Celý film je protknut veselými, citlivými i morálně utužujícími scénami. Je to snímek o hledání smyslu života, překonání strachu a o dospívání. Rozhodně si nemyslím, že vše je lehce patrné pro každého diváka, ale do detailu vypiplaná pointa a složitost celého díla mne nakonec dostala do kolen. Opravdu jsem nečekal, jak dobře na mne tohle zapůsobí a nezbývá, než vřele doporučit. 85% (22.05.2014)

Film je velice zjednodušeně road movie o dospívání hlavního hrdiny a vyrovnávání s otcem. Cheyenne se v příběhu vyrovná sám se sebou a může k podobnému efektu pomoci i divákovi. Je jen velká škoda, že ačkoli dokazuje, že první pohled může být často mylný, právě u filmu se mýlit nemůžete. Vidíte šílený zjev Seana Penna, sledujete první minuty snímku a už je vám jasné, jak všechno skončí. (30.05.2012)