Kokuhaku

Velmi tezovité dějově i obrazově, ale možná právě díky tomu se to tak moc trefuje. Výsledek je intenzivní thriller, který se stupňuje každým dalším obrazem. Něco jako kdyby chladný odstup Davida Finchera spojil síly s "občanskou brutalitou" Šiona Sona. Je kupodivu, že režisérovi bylo tehdy už 50, srší to energií nadšeného debutanta, míněno v nejlepším slova smyslu. Sice to považuju spíš za velmi povedenou hru na efekt než sondu do života nebo pevné filmové dílo, ale ten efekt je takřka maximální. (07.07.2017)

Tento zamotaný příběh o zvrácenosti mládeže, šílených myšlenkách a krvavých pomstách začíná v jedné třídě, kde se mladá učitelka s naprostým klidem svěří se svým životním příběhem a detaily tragédie, která ji postihla díky jejich žákům, a připraví jim životní lekci, která odstartuje sérii smutných událostí plných krutosti a krve. Mistrně zvládnutý thriller, který žádného nenechá naprosto klidným. Dějové skoky a zvraty retrospektivně předkládají divákovi ucelený obraz hrůzných událostí. Opravdu silný příběh, který vznikl pod výbornou režijní taktovkou Nakashimy. Vřele doporučuji těm, kteří rádi zhlédnou psychologické drama o nevyzrálých dětech, které se cítí bezstarostně a bezpečně ve všem, co dělají. 90% (20.12.2012)

Je to perfektná mierne thrillerovo ladená dráma. Má skvelý príbeh o stredoškolskej učiteľke, ktorá prišla o svoju malú dcéru, ale keďže sa jej podarilo zistiť, že to nebola nehoda, ako sa pôvodne myslelo, ale to zámerne spôsobila dvojica jej študentov, ktorí ale kvôli nízkemu veku nemôžu byť plnohodnotne potrestaní, rozhodla sa konať a vymyslela si svoju vlastnú pomstu. A tá začne dlhodobo výrazne ovplyvňovať nielen vrahov, ale aj ich okolie. Spracovanie je vynikajúce, tu je už od úplného začiatku jasné, že sa bude jednať o výnimočnú záležitosť a výsledok ani v najmenšom nesklame. Tému pomsty mám veľmi rád a to prakticky v jej akejkoľvek podobe, tentoraz je to opäť niečo nové, s čím som sa v podobných filmoch ešte nestretol, ale vyšlo to skutočne perfektne. Nájde sa tu aj mnoho prvkov, ktoré mám veľmi rád a tak vôbec nevadí, že celá úvodná polhodina sa odohráva prakticky len v jednej triede, kde je v popredí učiteľka a dá sa dozvedieť takmer všetko dôležité, podané je to tak skvelo, že to až berie dych a bol som z toho skutočne nadšený, ale úroveň filmu sa našťastie ani následne vôbec nezníži. Miesto bežnej žánrovej gradácie je toto podané skôr tou dramatickou formou, s čím tiež nemám problém, všetky dôležité postavy dostanú svoj priestor, pričom majú aj samostatné kapitoly kde sa dajú dozvedieť nielen ich motivácie a ciele, prípadne následky pomsty, ale vlastne aj nazrieť do ich vnútra a keďže ani jedna z postáv nie je čiernobiela a vždy sa jedná o nejaký ten typ psychopata, rozhodne tu má čo zaujať. A rozhodne nesklame ani celá záverečná fáza, toto sa mimoriadne vydarilo. Takže tu o ničom inom, ako úplnom nadšení nemôže byť ani reči, vynikajúca záležitosť od prvej do poslednej minúty, kde je potenciál každej scény využitý naplno. Herecké obsadenie je výborné, charizmatická Takako Matsu v hlavnej úlohe, skvelá Ai Hashimoto, ktorá mi asi ešte zo všetkých sedela najviac, zaujímavá dvojica vrahov a ešte dostatok vydarených vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú perfektné, vynikajúca vizuálna stránka, tu je snáď každý záber dovedený k dokonalosti, skvelá atmosféra a celé to originálne prevedenie, toto sa nesmierne vydarilo. A k tomu ešte skvelá hudba, ktorá z mnohých scén robí nezabudnuteľnú záležitosť. Confessions je vynikajúce a originálne dielo, ktoré ma ani po viacerých pozretiach vôbec nesklamalo, práve naopak, mám pocit, že ma stále baví viac, jeden z najlepších filmov, aké som vôbec videl. 92% (29.03.2012)

Hned na první pohled člověka zaujme technická stránka filmu, výbornou kamerou, střihem, hudbou a tolika flashbacky a hlavně zpomalovačkami, že jsem si připadal jako při hraní Maxe Payna :-). Krapet složitější je to ale s obsahem, příběhem. Ten byl rozhodně silný, avšak měl jsem problém ho brát vážně, a to kvůli pramálu zkušeností s japonskou hranou kinematografií, resp. mentalitou tohoto národa. Takhle to vypadalo, že je tato východní země ovládána psychopatickými mladistvými, kteří mohou bez jakýchkoliv problémů terorizovat a zabíjet kohokoliv aniž by jim v tom někdo z dospělých bránil nebo je zato trestal. Jestliže to beru jako nadsázku, tak ta mi k tématu filmu moc nepasuje a tudíž nefunguje. Asi budu potřebovat více zkušeností s danou kinematografií, abych si na ni patřičně zvykl, v tomhle případě to vidím na 4*. (25.08.2011)

Po dvaceti minutách budete mít tu čest s perfektním krátkometrážním filmem a po sto šesti s celovečerním klenotem. Promyšlené drama z japonského školního dvora, vrhá stín na okoukané filmy americké střední. Cestou za pomstou se nemusí nutně vydávat muž mstící svou milovanou, či mafián proti svému gangu. Tentokrát je pomsta konána v ženském stylu...důmyslném, bez násilí a slitování. Příběh má promyšlenou kostru na kterou je navěšena řada flashbacků a několik úhlů pohledu. Vizuál filmu přivádí rozkoš pomocí zpomalených záběrů, chladných exteriérů, nevlídného počasí, optických klamů, řady ostrých detailů a hudby, která doprovází dlouhé scény plné emocí. Režisér Kiraware Matsuko pokračuje ve své autorské tvorbě, pravda, místy trochu ulítlé, ale tentokrát to drží stejně pevně pohromadě jako v případě Matsuko no isshô. (03.10.2011)