Mein Glück
Schastye moe
Moje šťastie
My Joy
Režie:
Sergej LoznicaKamera:
Oleg MutuHrají:
Vlad Ivanov, Alexej Věrtkov, Viktor Němec, Olga Šuvalova, Anastasija Ševeljova, Konstantin Šelestun, Boris Kamorzin, Timofej Tribuncev, Lech Dyblik (více)Obsahy(1)
Řidič náklaďáku Georgij si balí svačinu od ženy a vyráží na cestu. Shledání s nezletilou dívkou, která prodává své tělo, a navíc ještě ví, proč to dělá, i s dalšími postavami však rutinní dodávku zboží promění ve zkušenost, jakou by si hrdina původně ani nepřál. Může si člověk uchovat svou lidskost v podmínkách, které upřednostňují holé přežití? Může malebná krajina zmírnit krutosti, které se v ní budou odehrávat? Spojení naprosté racionality s poetičností absurdity, ale též pocit bezmoci, který diváka zachvacuje, i když je srozuměn s tím, že právo je na druhé straně, přibližuje snímek knihám Ádáma Bodora i Franze Kafky. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (19)
Zlatá Palma - výběr ()
Dokumentarista Sergej Loznitsa přivezl svou krutou studii ruské povahy Moje štěstí, v níž se v pomalých nájezdech kamery noříme stále hlouběji do společenského marasmu a zlodějské morálky. Návyky dokumentaristy se nezapřou, tvůrce jednoznačně upřednostňuje popis před akcí, zkoumá expresivní tváře ruských venkovanů a hledá v nich stopy toho, co hrdina filmu, řidič dodávky Georgij, zakouší na vlastní kůži i ve vyprávění ostatních postav. Pozoruhodný morytát, v němž se zhnusení mísí s ironií, sice místy budí úsměv, ale jeho osten směřuje nevyhnutelně k tragickému gestu zmaru a beznaděje. Skeptický snímek sice klade svým plíživým tempem vysoké nároky na diváka, nicméně odvděčí se plastickou a depresivní mozaikou současnosti. ()
MFF KV ()
Poctivý, nefalšovaný ruský hardcore. A hned' od úvodnej scény! ()
45th KVIFF 2010 - OPEN EYES - Otevřené oči (Sčast´je mojo / MY JOY / Moje štěstí) ()
Řekla bych, že tento film řadím na téměř nejvyšší příčku toho viděného letos na festivalu v KV. Příběhy spolu souvisí a pozorný divák si díky detailům dokáže vše poskládat a myslím, že to ani nebylo tak těžké. Film nezobrazuje příběh o němém chlapci, jak jsem se zde dočetla...ale skutečně příběh muže, řidiče náklaďáku, jehož cesta zrovna moc štěstí nepobrala.Tam, kde začala i skončila, jen ten kdo na ni vyšel při návratu už neexistoval, přestože to byla stále tatáž osoba. Malebná krajina a poetičnost naopak vypíchla násilí a nespravedlnosti jež se zde děly....a přes všechnu tu absurditu jste se museli i chvilkami zasmát. Viděla jsem za ty tři dny tři ruské filmy a všechny zobrazovaly skoro totéž, krutou, bohem zapomenutou zemi..... ()
jeden z vrcholů MFF KV. Kamera dokumentární a přesto agresivní, divoká, nevyzpytatelná, stejně jako rusové zobrazení ve snímku i snímek samotný... je to rozhárané jako široká ruská duše, tenhle film je prostě pěkná svině! ()
Dokumentaristovi Sergeji Loznicovi se podařilo natočit encyklopedii věrolomnosti a zlovolnosti, v níž jedno zlo mísí s jiným, a sporadické dobro se v něm utápí jako čmelák v kolomazi - symbolem tu může být prostitutka, popisující sex se zmaštěným mechanikem, po němž spotřebovala veškerou svou zásobu voňavých kapesníčků (ale počítá s tím znovu, proto si ji musí co nejdříve obnovit). Tenhle antibuddhistický morytát (toto označení jsem si vypůjčil od Marigold ****) se vyznačuje konsekventním pohrdáním nejen životem, ale i smrtí. Celkem srozumitelný příběh se po zabití řidiče dodávky Georgie sice rozpadá na epizody, ty však nevybočují z daného rámce. Nepochybně se v něm nejedná o pokus o uchopení "východní" mentality; ale jen o pokus obsáhnout reálné zlo, a přitom se příliš nedotýkat jeho kořenů. Pozn: Sám Loznica říká (parafráze), že se kořenů dotýkat nechce, chce ukázat jen byliny, které tyto kořeny mají. Vykopat si je musí každý sám. ()
ocenenia : MFF Cannes 2010 - Nominácia na 1. cenu ()
Děsivě zvláštní, nesouvisle souvislé, působivě hypnotické... Přestože jsem dějovou skládačku dohromady neposkládala a velmi často jsem se v ději ztrácela (upřímně... skoro pořád), udržel mě režisér až do konce napnutou... (MFFKV2010) ()
Mordýřské historky o prokletých místech dnešní rusi. Za největší nedostatek považuji nepřehlednost v určitých úsecích, která zabraňuje celkovému vnímání děje i postav. ()
Tohle prostě nepochopíte... Film jako takový nebyl úplně špatný, ale nechápete od začátku do konce vůbec nic... jednotlivé "etudy" (nejlepší byla asi ta z konce II. světové války) byly samy o sobě dobře propracované, něměly spolu ale v podstatě žádnou souvislost. Každopádně je to film, ze kterého vám zůstane čelist dole... Už proto, že jestli se tohle v Rusku opravdu děje, tak byste měli mít strach tam vůbec jezdit. ()
Surový film zobrazující různé projevy, ale i příčiny zla v reáliích nejen současné ruské společnosti. Na reálnosti vyprávění přidává i povídková struktura, která je životu blíže než několik linií postupně vytvářejících jedinou. Skvěle výmluvný je také závěr – koho nakonec postupně rozvíjející se zlo zničí? Ty zlé nebo ty hodné? ()
Jedna hvězda za realistické herecké výkony ukrajinských pánů policistů. Jinak budu tleskat každému, kdo mi řekne co tím chtěl scénárista, autor, režisér a nebo kdokoli říci. ()
(videno na 45. IFFKV) - dva lide, kteri dobehli do salu a sedli vedle nas usnuli asi po 15ti minutach... moje "biografní hrdost" zabranila, abych se pripojil. A lidi prosim vas, muzete mi nekdo vysvetlit o cem to bylo? nechapu prvni ani posledni scenu.... to mezitim chapu jen v jednotlivych etapach, ale celek "eeee coze?" no a ted proc ty dve hvezdicky. 1. libila se mi naturalnost s jakou jsou tahle zeme a jeji velecteni obyvatele vyliceni, navic dialogy a pribehy jednotlivych etap jsou zajimave. 2. mozna mi ta naturalnost zachranila zivot, o ceste autem do ruska jsem prestal premyslet az po tomto filmu ()
Celkem podprůměrná sonda dnešního Ruska. Řekl bych, že s trochou smůly se podobných zažitků může v Rusku dostat komukoli. Skoky mezi jednotlivými příběhy jsou dost prapodivně zvládnuté, dost dlouho trvá, než se človek zorientuje. Druhou hvězdičku přidávám za typický ruský popík linoucí se z rádií ;) 45. MFF KV ()
Po shlédnutí tohoto filmu máte pocit, že jste promarnili 2 hodiny svého života. Jedná se o sled nesmyslně za sebou jdoucích scén, které spolu na první pohled vůbec nesouvisí. Film navíc obsahuje dlouhé záběry o ničem. Když se ale nad filmem zamyslíte, nejspíš měl opravdu děj. Po dalším zamyšlení možná najdete i hlavní postavu. Jde o příběh muže, jemuž jako malému chlapci vojáci téměř před nosem zabili otce a on zůstal úplně sám. Je od té doby němý a ostatní se mu neustále posmívají a nikdo ho nebere vážně. Postupně se tato postava objevuje v různých scénách, kde nikdy nehraje hlavní roli a proto ji člověk na první pohled nepřikládá moc velkou váhu. Autor tohoto filmu točil až dosud převážně dokumentární filmy, což se na snímku docela podepsalo. Jedná se vlastně o zobrazení poměrně drsného života v Rusku. ()
Z toho filmu mám pocit, že režisér opravdu nemá svůj národ rád. Víc jsem si z toho jsem si z tohoto snímku neodnesl, snad mě jen fascinoval úvodní záběr na míchačku betonu. ()
°°Ukrajinský film s Běloruským režisérem a koukám, že jsou tady narážky, že někdo nemá rád rusy a rusko, a ani sám režisér.... ()