Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Jako v každém z těchto hravých a rádoby inspirativních filmů podsouvajících divákovi "rozvracecí" myšlenku, že mít úspěšnou lukrativní práci, luxusní byt a krásnou milující přítelkyni vlastně nestačí, protože tím člověk NEŽIJE, propadá stereotypu a potlačuje autentické pocity (načež musí dát všechno všanc a vydat se na exotickou dobrodružnou cestu za sebepoznáním - zdravíme Waltera Mittyho!), se zde nevyhneme povrchní poetice, nadnesené idyličnosti či vykonstruovaným dramatům. Ale úplně uměle to ve výsledku nevyznívá, možná proto, že pro svou odyseu má vyhořelý titulní psychiatr relativně obhajitelný (pracovní) důvod: hledání a porozumění štěstí, ať to zní sebeklišovitěji. (21.12.2015)

Ťažko povedať, čo je na tom také príjemné. Ono je to súbor hneď niekoľkých vecí. Sú tam zaujímavé postavičky - u ktorých aj napriek veľmi krátkym epizódkam - badať posun a vývin. Síce sú pridané do príbehu účelovo, ale každá z nich pôsobí ako katalizátor inej emócie. Je tu neuveriteľne sympatický Simon Pegg a nádherná( čo je ona vždy) Rosamund Pike. Má to v sebe drobné detaily, aké nútia k úsmevu a nejaké to morálne klišé, ktoré ale v tomto prípade nie je vôbec na škodu. Vydať sa na Hectorovu cestu za šťastím bol zážitok. Veľmi príjemný. Znova mám chuť cestovať a objavovať nové chute, vône a znova spoznávať samého seba. Jeden z tých účelových filmov na to, aby sme si zbalili saky paky, utiekli do sveta a potom sa vrátili kdekoľvek, kde budeme mať pocit, že je náš domov. Síce nám do toho nehrá taký príjemný soundtrack ako v prípade Waltera Mittyho, ale zase na druhú stranu je Hector o uncu šťastia úprimnejší. (14.01.2015)

„VŠICHNI MÁME POVINNOST BÝT ŠŤASTNÍ…“ /// O tom, jak psychiatr Hector vyrazil do světa hledat (studovat) štěstí. Štěstí? Co je štěstí?...To u nás ví každej Krhounek, ale v zahraničí musí chudák chlap prolízt půlku světa, aby pochopil, že… Asi to bude věkem. Hector je mi sympatičtější než Walter Mitty. Jeho dobrodružství šíří dobrou náladu, a přestože některý postavy štěstí (asi) nenajdou, mám z jeho studijní cesty fajn pocit. Souhlas se spoustou klišé. (Ale může bejt hledání štěstí něčím jiným?) Některý poučky jsou hezky filozofický, jiný votřepaný, ale ze všech cejtim pravdu. A emoce. Asi to bude věkem. Pegg je v pohodě, Pike fajn. Štěky Skarsgårda, Plummera a Rena potěší. Rozhodně to bude tím věkem, takže bych tenhle kus doporučil spíš chlápkům po čtyřicítce, než mladejm hřebcům, na který číhá štěstí za každým rohem (nebo si to myslej). Filmů, který šířej optimismus a chtěj rozdávat štěstí, zase tolik není. Taky by se na to dalo podívat jako na pohádku. Asi to bude tím věkem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Le voyage d'Hector ou la recherche du bonheur“, kterou v roce 2002 napsal François Lelord, číst nebudu. 2.) Pochopím, že vyhejbat se neštěstí, není cesta ke štěstí. 3.) Thx za titule ,,num71“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (12.02.2015)

V té současné záplavě silně cynických, sarkastických a vůbec drsoňských filmů je Hektor, co hledá své štěstí jako pohlazení, můžete mu vyčítat jeho naivitu a kdesi cosi, ale takovýto film nám naposledy přinesl Ben Stiller se svým Walterem Mittym. A Hektor jde ještě dál, jde hledat to své životní štěstí, přestože, jak nakonec zjistí, ho měl celou dobu přímo před nosem- jasně, je to stará dobrá láska (c'mon, shut up! :-). "My všichni máme schopnost být šťastni. My všichni máme právo být šťastní. My všichni máme povinnost být šťastní." (15.02.2015)

SPOILERY (tedy jestli to někoho vůbec překvapí)! Jeden z nejfalešnějších filmů, jaké jsem v poslední době viděla. Klišoidní příběh plný kulturních stereotypů, které vám ono hledání štěstí pěkně znechutí. Čína je tu vyobrazena jako povrchní ráj pro bohaté turisty, kde si čínské dívky přivydělávají prostitucí a vzápětí jako duchovní centrum s kláštery v horách. Afrika je správně roztančená a přátelská jen abyste narazili na nějaké ty ozbrojené narkobarony. A samozřejmě každý, koho potkáte, tu chrlí životní moudra. A abychom to pěkně završili, nacpe vám film do krku klišé ze všech největší, že láska a rodina jsou to, co vás dělá šťastné, užívejte si okamžiků a vychutnávejte si to, co vám život dává a blablabla. Pokud tedy chceme s rovnávat s Walterem Mittym, tak u mě vítězí Stillerův počin na plné čáře. Už svým přiznaným snílkovstvím, a i tím, že Walter dokazuje, že nejdůležitější je se odhodlat ke skoku, abyste si mohli splnit své sny a poznat, jestli za to stojí, kdežto Hector musí "dospět" za pomoci vhodně vybraných promluv a radostně se vrátit zpátky do náruče své civiliace. Simona i Rosamund mám moc ráda, ale tohle za ně teda nestálo. P.S. No a to že po Hectorovi jede kočka na každém kontinetu - nu ponechme mužům středního věku nějaké ty iluze, že ano. (21.01.2015)