Lidská stonožka 2

Nevyhnutelný následek velkého haló, které následovalo po uvedení prvního dílu. Tom Six pustil svou úchylnou fantazii ze řetězu a dal fanouškům nápadu o lidské stonožce to, co si žádali. Vznikla drastická a fekáliemi potřísněná prasárna bez děje, již si mnoho lidí zřejmě užije a další množství jiných lidí ji s neskrytým odporem zcela zatratí. Pro mě je tohle přesně ten druh okrajové filmové zábavy, který opravdu nevyhledávám, a nemám potřebu se k tomu ještě někdy vracet. (16.11.2019)

Tak samoúčelný film jsem dlouho neviděl. Snaha o vyjevení absolutní brutality a hnusu se naprosto minula účinkem. Nechápu moc uživatele, kteří berou druhý díl Lidské stonožky za horor; jak se mám alespoň trošičku bát u něčeho, kde zabiják řeže do kolena, všude stříká krev a já si říkám, co je to za trapnou gumu, vždyť to působí hrozně uměle, hloupě a místo zhnusené grimasy se mi na tváři objeví nechtěný úsměv. A to ne snad proto, že bych byl psychopat, jehož úroveň vnímání je posunuta jinam než u ostatních, ale jednoduše kvůli tomu, že tenhle film se vůbec nedá brát vážně. A skoro se musím omluvit jedničce za nařknutí ohledně množství logických renonců, dvojka jich má několikanásobně víc (na alibistický konec, který se hrdě tváří jako obhajoba všeho viděného, můžou zabrat jen ti opravdu naivní diváci). Vlastně marně přemýšlím nad tím, co vyzdvihnout. Téma už originální není (pouze zvýšení míry brutality a hnusu), záporák je proti Dr. Heiterovi úplně mdlý (tlustý úchyl nemá vůbec styl a je to jen karikatura) a černobílá kamera pouze zachraňuje to, co by bylo v barevné verzi ještě směšnější. V konečném rozhodování o počtu hvězdiček rozhodla neschopnost snímku mě alespoň jednou donutit odvrátit oči nebo nahodit jeden jediný zhnusený výraz. Proto udělám z Lidské stonožky 2 exemplární příklad a po hodně dlouhé době dávám odpad! (pokud opravdu vznikne třetí díl a já se donutím ho zkouknout, připouštím možnost zvýšení hodnocení na 1*, ale to by muselo jít o ještě horší film, což už snad ani nejde). (07.05.2012)

Jestliže první díl znamenal pouze nevinné seznamovací rande s lehce svérázným partnerem, dvojku bych nazval učiněným smilstvem s nejodpornějším sexuálním deviantem, jakého si lze představit. A jestliže jednička - komorně pojatá, psychologicky věrohodná a emocionálně poměrně našlapaná - ve mně vzbudila dojem, že Tom Six umí točit příběhy, dvojka toto přesvědčení přesvědčivě rozprášila. Druhá Lidská stonožka je pravda skvěle atmosférická, svým prostředím i hlavními postavami optimálně morbidní i ve scénách oproštěných od fyzického násilí, a může se pochlubit nesmírně realistickým psychopatem, jehož každodenní život by sám o sobě vydal na pěkných pár hororů s různými náměty, avšak všechny nadějné motivy splývají do podoby prvoplánových a bezmyšlenkovitých jatek natolik nechutného a přehnaného rázu, že jedinou skutečnou emocí postupně zůstane jen naprosté zhnusení nikoli nad činy hlavního "hrdiny" (což bylo jednoznačně účelem), nýbrž nad činy pana režiséra, který má tu drzost nám, civilizovaným lidem, servírovat takhle lacinou a bezohlednou prasárnu. Kromě toho, že je film nanejvýš hnusný, je také nepředstavitelně nesmyslný co se logiky příběhu týče - tolik nedostatků a logických chyb si prostě nemůže dovolit ani snímek, který je primárně postavený na brutalitě, a nic na tom nemění ani Sixova legrační snaha obohatit vyprávění ušlechtilou pointou odsouvající tyto nedostatky krkolomně do autu. Dokoukal jsem to z čisté zvědavosti, kam až byli tvůrci ve své obrazové otevřenosti ochotni zajít, a mohu upřímně říci, že zašli tak daleko, aby se film mohl zakázat. Tohle totiž opravdu není normální... (11.11.2014)

S velkým překvapením musím konstatovat, že dvojka překonala jedničku, a to ve všech ohledech. Jen se divák musí připravit na to, že je prostě jiná. Místo nacistického doktora tu máme postavu Martina - malého, upoceného tlouštíka, o jehož vztahu s matkou a osobních pohnutkách by šla sepsat kvalitní slohová práce. Jako fanoušek prvního dílu si poctivě střádá tucet obětí, aby vytvořil dílo estetičtější než jeho filmový vzor. Když však pochopí, že to nepůjde tak čistě chirurgicky, volí osobitější, o dost drastičtější metody. V závěrečné třetině pochopíte, proč Tom Six zvolil tentokrát černobílou formu. Abnormální množství krevních a fekálních tekutin se tu dá měřit na litry, až se slabším povahám budou obracet žaludky. Vidět tenhle masakr v barvách by bylo předimenzovaným prožitkem. (29.10.2011)

Eat shit and die. Tom Six si splnil sen a degradoval lidstvo na úroveň pouhých členovců (hmyzu). Nenechte se zmást vysokým hodnocením, dvojka je stejná sračka jako jednička, hloupá a s minimem dialogů, odehrávající se v nějakém paralelním vesmíru, kde neexistují žádná pravidla a žádná policie, a kde Martin je sám svým Bohem (i když to může a nemusí být omluvitelné, je tu jistá teorie; a pokud je správná, je Tom Six chytřejší, než si myslíme). Černobílá forma filmu sluší a padne mu jako huba na prdel a částečně tím tak zakrývá režisérovu neumětelnost. Pro mě ve výsledku lepší než "psychologičtější" jednička. V jednu chvíli se smějete a o chvíli později si dáváte ruku před pusu. Ano, splnil, co předsevzal. :) Zábavná sračka. P.S.: Ashlynn Yennie si po tomhle filmu snad už nemůže nikde jinde zahrát. :) P.P.S: tak VODrip je skutečně cenzurovaná verze a chybí v ní 2 minuty. (29.10.2011)