Sound of Noise
Sound of Noise
Sound of Noise
Zvuk hluku
VOD (1)
Obsahy(1)
Policista Amadeus se odjakživa cítil odstrčen, protože na rozdíl od všech svých příbuzných nemá hudební nadání, a navíc trpí silným odporem k hudbě. Nyní se dostává na stopu skupinky hudebníků, která se rozhodla ovládnout veřejný prostor svými akustickými útoky. Podaří se mu překazit kompozici pro šest lékařů, pacienta a operační sál, anebo se sám stane obětí války vedené pomocí hudby? Tvůrci filmu naplno zúročují svou fascinaci městským prostředím a ke zvukům, které nás obklopují, přistupují s obdivuhodnou kreativitou. Způsobem, jakým proti sobě staví hlavní postavy a jejich rozdílné postoje, bojuje snímek proti tichu, nudnému střednímu proudu i hudebnímu snobství, ale také ukazuje, že hudební moderna může být zábavná. Při tom všem ale film nezapomíná na své hrdiny a jejich touhu po naprostém klidu, či naopak hlučném vytrhávání z každodennosti. Zvuk hluku dokazuje, že hudba může opravdu měnit životy lidí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (3)
Recenze (259)
Money for you, honey. 1) Desetiminutový klip roztáhli po devíti létech stejní tvůrci do celovečerního filmu...posuďte sami, jestli to za to stálo. Film nenabízí nic navíc - zase jen několik skvělých a originálních, pravda, rytmických klipů a okolo něco omáčky, která tomu všemu má dodat punc filmu. Mohli by to být ti hostující čeští vědci. 2) Snímek kopíruje klasickou symfonii o čtyřech větách: Doctor, Doctor, Gimme Gas (In My Ass), Money 4 U, Honey, Fuck The Music Kill! Kill! a Electric Love. Hudby v klasickém pojetí se v něm ale nedočkáme - zde odkazuji na komentátora Arbitera, který si všiml rozpaků, jaké se většiny posluchačů zmocní, mají-li předváděnou kakofonii zvuků a (perfektních) rytmů označit za hudbu. 3) Výstižný koment: Dudek, Arbiter. ()
Opet se potvrdilo, ze skandinavci maji specificky smysl pro humor, ktery me osobne strasne bavi. Zvuk hluku je originalni film s velmi dobrym zpracovanim a radou zajimavych postav. Zrucne se povedlo do filmu zaclenit i spoustu hudby ( zvuku ), ktera se do jednotlivych scen hodi. Jinak me ale samotny dej filmu tolik nezaujal a ve spojeni s hudbou mohl byt film vice akcni. ()
Stále platí, že sever je jistota a držák originality a kvality. A Sound of Noise je velká jízda a jo, je to severský až na morek. Trochu se divím, že se do natáčení nechtěli připojit i vorvani z Hurra Torpedo. Klidně to mohl být ten nejlepší severský film, který jsem zatím stihl nakoukat, jenže tempo bohužel s finálem lehce upadne. Skoro je škoda, že ty nejlepší skladby předtaví šest bubeníků hned na začátku a konec, ačkoliv stále kvalitné, už jen dojíždí. Přesto všem říkám "ano, tohle jo." ()
Přesně takovej film do Meat Factory - je to alternativní, bojuje to proti konformismu, aktéři se tvářej vážně, spousta retro prvků a důmyslného odkazování na béčkové časy (Fuck the Music, Kill, Kill). Holkám s baletkovskýma sukýnkama a slimkou v prstech se to bude líbit, mě tam překážela ta snaha o příběh. ()
Ne, žeby svérázní hudebníci vyplnili má postupně vybudovaná očekávání naplno, tedy třetí číslo mi ve finále připadalo jako menší, postavami nepřiznané fiasko (ale můžou za to i jejich zbabělí protivníci z orchestru uvnitř sálu, kteří kdyby pokračovali ve hře, dali by vzniknout teprve velkolepému prodlouženému dvojkoncertu :)), ale jinak... SUPER, VÁŽENÍ! U současné komedie se mi jen velmi zřídka přihodí, že by mě některá z nich takto nahlas rozesmála a přivodila chvílemi téměř nekonečný výtlem. Projekt neobyčejné hudební skupiny účinkující ve filmu hýří skutečně neobyčejnými nápady, zvláště první dvě nečekaná vystoupení v nemocnici a v bance představují jedinečnou performanci toho snad úplně nejlepšího vytěžení ze zdejšího námetu, který již sám o sobě dokáže snadno nabourat představu potenciálního diváka ve smyslu, že vše zajímavé na plátně už dávno spatřil. Jenže Švédové na poli komedie rozhodně nezahálejí už pár desetiletí, dokážou pořád kráčet o krok vpřed a vtipným způsobem rozehrát nápady vylovené z jinde nedosažitelných balíků ze studnice nesmírně originální invence a absurdity, tentokrát čerpající z hudebních rytmů, zvuků a neotřelé vzpoury proti konvencím, že prostě žasnu... a zároveň mám během toho filmu i po něm úžasně pozitivní náladu. Zvuk hluku zůstává nápaditou komedií až do konce a přizpůsobuje tomu i závěrečné vyústění, které naštěstí nekráčí v aktuálně populárním trendu proměnit téměř každou komedii dřív či později na drama. Tady se hraje (a doslova hraje) se stejně chytlavým nadhledem a rytmem až do konce. Většina herců je též sympatická a Bengt Braskered coby detektiv bez hudebního sluchu zajišťuje zábavu i mimo největších zážitkových (hudebních) atrakcí filmu, ke kterému se jistě budu rád vracet. [90%] ()
Reklama