Skomírající detektiv (S04E02)

Někdo by měl Moffatovi s Gatissem darovat nový slovník, protože v tom jejich se "symetrie" očividně speluje jako "sebevykrádání". Nejlepší moment: John Watson s pláčem vysvětluje zdi, že mu byla tou nejlepší manželkou evr a vždy od něj čekala to nejlepší, což ho dovede ke slibu věčného celibátu, zatímco Sherlock potichu spekuluje, kdo to vlastně strávil celou epizodu komičkoušsky sjetý. Btw takže Mary ve videu na rozloučenou požádala nejlepšího rodinného přítele, aby zahájil proces systematické sebedestrukce potenciálně ústící v Sherlockovu smrt, přičemž účelem tohoto procesu byla "záchrana" Johna Watsona, o jejíž potřebě jednak Mary neměla důvod spekulovat, která závisela na vzniku stupidního johnlockovského konfliktu založeného na konceptu Sherlockovy viny za Maryinu dobrovolnou sebevraždu debilitou a jež ve výsledku opět nabrala podoby manipulace Johna k usmíření se Sherlockem, což teda nevím není záchrana a Mary o tom neměla jak vědět možná předpokládala že Moffatovi s Gatissem se opět nebude chtít dělat nic než přepisovat třetí sérii aby se mohli spolehnout na zcela vymaštěnou zápletkovou berličku a lá deus ex machina a nemuseli psát nic originálního boha jeho zastřelte to někdo už to je jak koukat se na na retardovanýho psa jak se marně pokouší zbavit se svého trápení brokovnicí v zadku. (09.01.2017)

Přepis Doyleho povídky je skvělý, jenže dávno je pryč čistota prvních dvou sérií. Umírající detektiv zabira tak dvě třetiny dílu, a ten zbytek je otřesný melodramaticky brak s cliffhangerem na konci. Vůbec z toho začínám mít pocit, že scénář se píše tak, aby tu byla možná i druhá interpretace, a to, že celé se to odehrává v Sherlockově hlavě, a že ten boj a postavy jsou jeho vnitřní zkušenost. No, tak či tak, spíš by se tento díl měl jmenovat Mary se jen tak nezbavite. (09.01.2017)

Fantastická snová atmosféra, kde divák netuší, čo vlastne vidí a začína spochybňovať aj svoj zrak, ono Watsonove "Takéhoto si si ma len vysnívala, Mary," je príjemná facka divákom a ich pohľadu na celý seriál. Nečakal som, že to príde, ale druhá časť štvrtej série je posledný z vrcholov celého seriálu. (16.01.2017)

Spoilery! Z mého odborného diváckého pohledu se jednalo o jeden z nejlepších dílů seriálu, takže si u mě tvůrci značně vylepšili reputaci po tom předchozím průseru. Watsonovi po smrti manželky, kterou málem za života podvedl, hráblo, a tak muselo hrábnout i Sherlockovi, aby k sobě tito dva našli cestu. Díl si bral na paškál vynikající téma, tedy že mocní mohou vše. Hlavního záporáka si zde odkroutil Toby Jones, který byl prostě perfektní. Přiznám se, že jsem si nedovedl úplně představit, jak s tím svým dobráckým výrazem zvládne zahrát cereal killera a on si poradil naprosto luxusně. Působil maximálně psychopatsky a šel z něj nefalšovaný strach. Dost se mi v tomto díle zamlouvaly i speciální efekty a zaznělo i pár pěkných mouder. Nejvíce se mi líbilo to, že "vzít si život" je poměrně nešťastná formulace, neboť tímto rozhodnutím zasáhneme pouze své nejbližší. Nikoli sebe! My budeme pouze mrtví a nebudeme to nijak vnímat. Konec dílu byl poté vynikajícím lákadlem na díl nadcházející. Manželé Holmesovi se v postýlce dovedli činit. Zajímalo by mě, či potomky plodili nějakým nezvyklým způsobem. To co ve třech případech vylezlo paní Holmesové z ciciny nen tak úplně standardní materiál. (11.01.2017)

// "It is what it is." Tohle asi dokáže jedině Sherlock, abych první díl prospal, a pak druhej jenom čuměl, jak se to celé najednou neskutečně vyplácí. Klobouk dolů, tohle chtělo koule, každopádně abych v půlce čtvrté série znovuobjevil ty dávno ztracené pocity, které jsem k tomu seriálu choval během první a především druhé série, to se fakt jen tak nestává. Teprve leden a já už mám zaděláno na největší překvápko roku. Nářez. Neskutečnej nářez! 10/10 (09.01.2017)