Verdikt

Kontemplativní drama z prostředí manipulovatelné justice skvěle ztvárněné Gabinem. Toto realistické drama si pro sebe urvala Sofia Loren v roli histrionské melodramatické italské máti, což nepřekvapí, eliminovat ji dokázal po jejím boku jen Mastroianni. A asi na tom nic nezmění ani chvála Gabina z řad odborné kritiky, která tento jeho dramatický výkon považovala za jeden z nejlepších v celé jeho kariéře. Cayatteova režie proti tomuto pojetí neprotestuje a zahrané je to naprosto perfektně. Takže přes veškerou angažovanost snímku je to především herecký koncert, ale to jistě není špatné zjištění. 85% Produkce: Compagnia Cinematografica Champion (16.12.2020)

Shodou okolností je to možná jediný film, který svedl dohromady Jeana Gabina se Sophií Loren, protože to původně měla hrát herečka Lea Massari. Samozřejmě zásluhou obou hlavních představitelů je snímek působivý. Zajímavostí je, že v době vzniku tohoto filmu psali všelijací francouzští filmoví kritici v pařížském tisku o hluboké krizi francouzské kinematografie, ale dle mého soudu natáčeli nejúspěšnější filmy právě v šedesátých, sedmdesátých či osmdesátých letech. (25.09.2011)

Je to silné drama, ale ze strany soudce jsem přece jen čekal větší odpor nátlaku, který na něj byl vyvíjen. Troufám si říct, že při svých zkušenostech by dokázal uvážit pravděpodobnost nalezení své ženy, pokud by se obrátil na policii. Zoufalá matka zase nebyla tak silný protihráč, i když si to o sobě myslela. (15.12.2019)

Cayattovka jak vyšitá, která chtě nechtě působí "pouze" jako svého druhu příprava na o tři roky mladší majstrštyk Prožít si své peklo. Sice jiné obsazení i děj, ale přesto jsou si v lecčems (především průběhem od zdánlivě schématicky svázaného úvodu po zdrcující závěr) podobné jak vejce vejci. Verdikt však ztrácí body emocionální chladností, která je stejně tak záměrná jako stylová, ale v jedné (v té "její") ze dvou dějových rovin ne zcela vhodná. A poté i Lorenovou, která se na tu roli dvakrát moc nehodí. Nikdy své výkony nezbavila jisté teatrálnosti, se kterou někteří režiséři uměli pracovat a která k určitému typu postav i sedla; toto ovšem není ten případ. Jinak všechna čest, přesně takováto nekompromisní kriminální dramata stavící na silných postavách a jejich Sofiiných volbách jsou důvodem, proč jsou francouzské žánrovky ze sedmdesátek dodnes takovým pojmem a bernou mincí. (12.02.2018)

Hudba rámující začátek a téměř konec. Jde se rychle na věc, Lorenka zazvoní u Gabénových a bez okolků vyloží, o co jí jde. A pak po tom jde jak slepice po flusu. Líbí se využití flashbacků dokazujících divákovi, že jiného vysvětlení před soudem se nedočká. Tušíte, jste napnutí, ale nevíte, jak se podaří spravedlnosti prorazit. Když Legein sedí u Leoniové a pije s klidem jeden koňak za druhým, čekáte jakýkoliv zvrat. Chartiérová je nahá a je na co dívat, ale podle kolegů z dabingfora na ČST vysílali zkrácenou verzi s vystříhanou erotikou. (04.02.2020)