poster

K zázraku

  • Česko

    To the Wonder

    (festivalový název)
  • USA

    To the Wonder

  • Velká Británie

    To the Wonder

Drama / Romantický / Poetický

USA, 2012, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hoyt
    ****

    Upřímně mě to nebavilo jako třeba Strom života a ani do výběru herců se mi Malick tentokrát netrefil, hlavně Affleckem to dodělal ale pár dnů po zhlédnutí filmu si pouštím některé pasáže znovu a znovu o už si nevychutnávám jen krásné záběry Lubezkiho famózní kamery ale více se vžívám do děje a objevuji momenty, které provází například i můj život. Najedenkrát je to hrozně těžké zhlédnout a nedá se na vše pořádně soustředit a hlavně to nejde plně ocenit. Chápu všechna hodnocení ale toto dílo v sobě skrývá něco více.(18.6.2013)

  • mat.ilda
    ***

    Terrence Malick dokáže diváka vtáhnout do záběru silou, která se může rovnat až osobnímu zážitku - čemuž přesně odpovídá úvodní sekvence, plná štěstí z lásky, které na sebe váže další radosti a dveře k vnímání ostatních krás života rozrazí dokořán... Výsledkem je téměř dvouhodinové defilé něhy špalírem slunečních paprsků v nekonečných procházkách přírodou, Paříží, americkým zapadákovem a poloprázdným bytem, doprovázené na slovo skoupou samomluvou myšlenek, vytržených z kontextu... Z uvedeného musí být patrné, že To the Wonder nebyl stvořen pro lecjaké malickovce, ale přímo pro ultramalickovce, kteří i po šestnácti minutách nepřetržité infantilní hravosti Olgy Kurylenko nezačnou skřípat zubama a škodolibě nežehnat její zálibě v balení kufrů a velkodušně přehlídnou i přítomnost Bena Afflecka, který vzhledem k minimu dialogů nemá mnoho příležitostí přiživovat fámy o jeho hereckých schopnostech a v podstatě se filmem jen tak periferně propotácí... naštěstí. Téma koloběhu očekávání, hledání, nacházení a selhání se kromě partnerských lapálií dotýká i kněze hledajícího Boha a smysl svého poslání a je pojato přes těkavost okamžiků, kdy se ze dvou solitérů stává milostné sousoší, nenápadně podléhající erozi z dopadající tíhy všednosti, na pomoc jsou přizvány záběry, z nichž každý druhý může stát modelem pro prázdné malířovo plátno, provázané oduševnělou kompilací andělsky krasné hudby... bohužel, tady jako jinde platí, že i ty nejvybranější lahůdky se přejí a v tomto případě chcete udělat hodně brzy klasický pohyb rukou směrem ke krku, který značí , že máte dost, nicméně , časem si možná rádi vzpomenete, jak jste se tenkrát poměli... Podobně rozporuplně na mě zapůsobil i další Malickův obrazový opus, ale jelikož mě hodně dostává vizuál a neuchopitelno, musím se uchýlit k hodnocení vyššímu, než si snímek skutečně zaslouží. P.S. Zajímalo by mě, který hejhula vyplodil anotaci, téměř všechno mimo!(1.7.2014)

  • Chrustyn
    ***

    Malickův složitý a poetický přístup k vyprávění příběhů, pomocí obrazů a vnitřních monologů, mám opravdu rád a obdivoval jsem ho u jeho raných i novodobých děl. Poté co se svým předposledním snímkem "Strom života" absolutně oprostil od klasického vyprávění a vše vsadil na audiovizuální stránku, jsem každý jeho nový snímek, očekával s ohromným nadšením. "To the wonder" už od prvních ukázek sliboval prakticky totožný zážitek, jako "Strom života" jen s tím rozdílem, že se tentokrát Malick uchýlil k vyprávění jednoduššího a pro širší publikum přijatelnějšího příběhu lásky. Vizuální stránka filmu je opět nevýslovná a obrazy, které film divákovi předkládá, jsou nepopsatelné, stejně jako minimalistické, ale pro vyprávění příběhu důležité výkony všech představitelů. Přesto z výsledné podoby nejsem tak nadšený, jako tomu bylo minule. Film totiž (alespoň v mých očích) trpí na jednoduchost příběhu, který jakoby stál na místě a točil se v kruhu. Opakující se interiéry, exteriéry i samotné chování postav, stejně jako minimální vývoj charakterů nebo děje, způsobují to, že je film sice neobyčejný a v mnoha směrech působivý, ale -přestože to u Malicka použiji nerad- častokrát i nepříjemně jednotvárný, až nudný. I když se o to film snaží a název napovídá, zázrak se bohužel nekonal.(28.4.2013)

  • 6thSun
    ****

    Na tento film - modlitbu se nesmí jít hlavou, jinak uvidíte jenom lidi, co pořád někam chodí a sem tam něco řeknou. Je potřeba otevřít duši a naladit se na Malickovu brutálně duchovní agitku, která sice není tak podmanivá a v závěru emotivně strhující, jako STROM ŽIVOTA, přesto rovněž dokáže osvěžit egoismem strhané srdce, a proto je zatraceně potřebná a smysluplná.(12.7.2013)

  • Insilvis
    *

    Malickova pseudonáboženská dervišská ipsace: Bůh je ve všem, zvláště pak ve svůdně se točících holkách. Někdy, když začnou být věrolomné, člověk propadá skepsi a ztrácí víru. Jenže Bůh je taky v nemocných lidech, tak se i těm nevěrným mrchám dá leccos odpustit. A jistě, v neposlední řadě je Bůh i v paprscích slunce procházejících skrzevá jemnou kůžičku ručky Olgy Kurylenko či v mokré větvičce sloužící coby lízátko jejímu andělskému jazýčku. Malickova spiritualita je jak Maharišiho zvratky po předávkování extází. Vice v recenzi na Indiefilmu.(2.9.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace