Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Anglii roku 1941 se připravuje skupina mladých československých vojáků na náročné úkoly v okupované vlasti. V té době nikdo z nich netuší, jaké konečné důsledky bude mít jejich čin pro historii. V malé osadě Ležáky na Chrudimsku se formuje nová odbojová skupina. Jejich úkol je jednoduchý - shromaždují zbraně na budoucí boj proti německému okupantovi. Na první pohled ale romantické údolí žije svým poklidným každodenním životem. Do místního mlýna nastupuje jako učedník cechu mlynářského Jan Pavliš, mladík původem s Pusté Rybné. V té době ještě netuší jak zásadně tato volba ovlivní jeho budoucí život. S příchodem nového roku se poblíž mlýna objevují i českoslovenští výsadkáři s úkolem koordinovat odbojovou činnost v Protektorátu. Honzík pochopí jediné, a to, že klidné období jeho života je pryč. Výsadkáři s pomocí obyvatel Ležáků a přilehlých Miřetic organizují různé odbojové akce, mezi nimiž je i jedna prioritní - připravit atentát na zastupujícího říšského protektora, Reinharda Heydricha. Důsledky tohoto činu na sebe nenechají dlouho čekat. Jak prožije osudové okamžiky mlynářský učedník? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (61)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Sympatický pokus o v tuzemsku nepříliš rozšířený žánr inscenovaného dokumentu je devalvován neobratnou realizací. Až na pár výjimek (Alice Šnirychová) sotva ochotnické herecké výkony, křečovité až trapné dialogy (vrcholem je scéna, v níž mladík přemlouvá českého strážmistra, aby si to s tou sebevraždou ještě rozmyslel), za uši tahající špatné sykavky vypravěče Brzobohatého... Kapitola sama pro sebe jsou titulky plné prohřešků proti češtině („Česko-Polská hranice“; „... aby jste...“; „... udavač z Dřeveše byl odsousen...“; „... podívat z vrchu...“ jako označení činnosti člověka hledícího z letadla směrem dolů), proti historickým faktům („... státní hranice ČR úterý 1. květen 1945...“ - toho dne existovala nějaká ČR???) i obyčejného šlendriánského přístupu - jak je možné v rámci jednoho (!) ze závěrečných titulků napsat u jména Marie Štulíkové nejprve datum úmrtí 11. 7. 1943 a o pár řádků níž, že v Osvětimi „... umírá 17. 1. 1943“? Opravdu zvláštní disproporce v přístupu tvůrců k divákovi - na jedné straně snaha poskytnout mu atraktivní formu dramaticky podaného dokumentu, na druhé až zarážející ledabylost v práci s tzv. detaily. Ale jedna věc si zaslouží pochvalu: scéna popravy a všeho, co jí bezprostředně předcházelo, vychází emocionálně daleko působivěji než obdobná scéna v Nikolaevových Lidicích. ()

oje 

všechny recenze uživatele

Dokumentární a výpovědní hodnota silného tématu je nesporná. Rekonstruktivní filmová forma se ale míjí účinkem na celé čáře a nádech všudypřítomné smrti neproběhne po zádech ani v nejsilnějších okamžicích. Nízký rozpočet dává zobrazit vypálení celé vesnice plamínkem v okně, vyprávění připomíná listování kalendářem a rekonstrukce má do autenticity dál než hitler do synagogy. Vyšší hodnocení by bylo jen ryze za látku. ()

Reklama

Reiner odpad!

všechny recenze uživatele

Absolutně film-dokument nekvalitně zpracován. Jednak "herecké" výkony jsou strašné a jednak ta "němčina" ... byl problém najít někoho, kdo aspoň trochu umí výslovnost?! Efekty, kamera, postavy - nuda, klišé, ... prostě slabota ve všem. Nepovedlo se. V ničem. A bohužel, ani p. Brzobohatý to nezachránil. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Dobře, faktograficky je to méně nepřesné než velkofilm Lidice, ale bohužel hraná rekonstrukce událostí, která tvoří naprostou většinu filmu, je natočena naprosto nenápaditě až neumětelsky. Možná že samotný komentář Radoslava Brzobohatého bez obrazu by fungoval lépe. Takže nejlépe působí těch pár dokumentárních archivních záběrů, které ovšem tvoří pouhý prolog a epilog filmu. ()

Avalon820 

všechny recenze uživatele

Takováto velká témata si zasluhují také patřičnou úctu, to je bez debat. Jako dokument nelze toto dílo příliš brát, jde pouze zfimovaný popis děje, o filmu však také nemůže být řeč, v tomto směru bylo zpracování špatné, akceptovatelné pouze v případě, jednalo-li by se o amatérský film. Proto autoři tento výtvor takticky označili jako filmový dokument, což může v divákovi vyvolat pocit, že může jít o zajímavou podívanou, ale jedná se však o velmi podprůměrné, nedotažené cosi. Zachraňuje to jen doprovodný text čtený Radoslavem Brzobohatým. Protože jinak... ani nechci pomyslet. Téma Léžáky buď veloklepě a s úctou, nebo radši vůbec. Ale rozhodně ne takhle. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (18)

  • Před zapálením osady byla rozbita domovní okna a shozeny střešní tašky, aby plameny měly větší rozsah. Švandův mlýn byl zapálen až jako poslední. Většina policistů během vypalování osady pila alkohol a dění v osadě fotografovala. [Zdroj: Stream.cz] (majky19)
  • Vysílačka „Libuše“, kterou obsluhoval Jindřich Potůček, vysílala v lednu 1942 ze strojovny lomu Hluboká u Dachova, který se nacházel v těsném sousedství Ležáků. Potůček vysílal z dvojitého stropu strojovny. Později Libuše putovala i na jiná místa, v dubnu 1942 se však vrátila do ležáckého mlýna Jindřicha Švandy. [Zdroj: Stream.cz] (majky19)
  • Dokumentární dramatizace Ležáky 42 se natáčela 25 nat. dní. od 3.7.2009 do 18.4.2010. Většinu scén filmaři snímali na původních místech. (POMO)

Reklama

Reklama