Ďáblův dvojník

„Neříkávali ti, že vypadáš jako Uday Saddam Hussein? Neříkali to tak ve škole? Chci tebe, Latife. Chci, abys byl mým andělem. Chci, abys mi byl bratrem. Nic neříkej. Nech si 10 minut. Popřemýšlej o tom.“ - „Co se stane, když řeknu ne?“ - „Máš 10 minut.“ A některé nabídky se neodmítají. Třeba ty, které by měly za následek rozsudek smrti pro celou svou rodinu…Nejdřív mě rušila neautentická angličtina, ale postupně jsem si zvykl. A užíval si dvojroli Dominica Coopera, který se na své postavě mohl vyřádit. Už ta přeměna v „originál“ byla absurdně směšná až děsivá. A nakonec, vše je jen otázkou přijetí své role a osudu…anebo ne? Překvapivě zajímavý film, kterému dávám solidní 4*. „Budou si myslet, že jsi zemřel jako mučedník. Chápu, že je to těžké, ale takhle to Uday chce. Nic jiného nepřijme.“ - „Má rodina bude obcházet všechny nemocnice v Bagdádu.“ - „Až se budeš dnes večer modlit, až zhasneš světla a zavřeš oči, měl by sis říct tohle. Latif Yahia je mrtvý. Zemřel v Íránu. Kéž se nad ním Bůh smiluje. Nyní jsem Uday Saddam Hussein.“ (22.03.2024)

Možná se o téhle diktatuře napsalo už mnoho knih a co se týká Černého prince, asi to bylo ještě daleko horší, to se už těžko dozvíme, ale mně to úplně stačilo, protože v každém případě byl Udaj neuvěřitelně nechutnou osobou, sadista, psychopat, zvrhlý člověk bez jakékoliv morálky a takové lidi nelze zastavit jinak než je zabít. A Latifovi se vůbec nedivím, že z toho děsu chtěl uniknout. Chvála patří určitě Dominicu Cooperovi, který dvojroli zahrál opravdu skvěle a kdo ví co se mu honilo v mysli, když musel hrát takovou lidskou obludu, jakým byl Udaj a přitom se snažit být co nejvíc věrohodný. (03.10.2013)

Trochu mi to pripominalo film Bronson, kde tiez sledujeme osudy brilantne zahraneho magora. Lenze podobne ako v Bronsonovi aj tu chýba poriadna zapletka a film je len sledom viacero prihod bez poriadnej gradacie, takze po chvili to zacne byt monotonne a nudne. Ale Dominic Cooper predviedol fakt skvely vykon a kvôli nemu to asi za jedno pozretie stoji. 5/10. (16.11.2011)

Mám rád filmy z prostředí arabských zemí, jelikož se toho z jejich dějin zrovna k nám moc nedostalo a myslím si, že zrovna Sadámova válka nebo i válka v Afghánistánu je plná zajímavých příběhů a možností pro film je zde strašná hromada. Přesto je filmů ale málo a když už, tak je to nějakej šíleně epickej film o amerických vojácích, ve kterém bych zrovna nějakou pravdu nehledal. Lee Tamahori si právě proto vybral příběh, i když z války, který se zaobírá naprosto něčím odlišným. Latifův život je zajímavý což o to, ale nevím jestli je opravdu tak zajímavý, aby mě dokázal pobavit jako celovečerní film. Příběh Iráckého "prince" a jeho dvojníka je krásným námětem pro zajímavý dokument, ale tomuhle zpracování prostě něco chybí a nepůsobilo to na mě jako plnohodnotný film. (10.12.2014)

CITÁT - A navíc je šance, že nějakej šílenej šiítskej hajz vystřelí.......... Aneb jak si Udaj Sadam Husajn sehnal dvojníka. CITÁT - Kundy miluju víc než Boha........... Film o tom, jak je lidstvo lehce manipulovatelné a jak chce být od někoho týráno. Protože tak to v podobných filmech prostě je. Samozřejmě, že je to ten nejtvrdší a nejhorší pohled na místní život. Vůdci jsou malováni jako šílenci, vrazi, sexuální maniaci a úchylové. (Naše politika na tom není o moc líp) Lituju jejich poddaný, že si tohle vůbec vybrali. Vlastně ten film mě nutí je litovat a jen Bůh ví, jak to doopravdy bylo. Tyhle agitační filmy mě celkem neberou, protože si je nikdy nebudu moc porovnat se skutečností. A mám za to, že lidstvo by potřebovalo nějakou tvrdou ruku, jinak se z nás stanou zvířata. A nebo už se tak stalo ? Mě ten snímek navíc ani nebavil a český dabing je příšernej. (09.06.2012)