Klíč k minulosti

Viděno v RegioJetu po cestě z Brna do Prahy. Velmi povedené drama. Téma je hodně silné a bál jsem se toho, aby z toho nevypadla citová vydíračka, ale naštěstí to byl režisér schopný ukočírovat tak, že to silné je i bez patetických dojemných scén a celé to působí uvěřitelným dojmem. A o to víc to cením, jelikož je vlastně v hlavní roli židovské dítě za doby 2.světové války. Má to taky slušné herecké výkony, dobře napsaný scénář, děj se vyvíjí tak jak má, dobře se na to dívá a příběh Sáry mě zaujal a v napětí jsem očekával, jak skončí - a to je hlavní. Na plný počet to není, protože třeba na postavách v současnosti se dalo víc zapracovat a moc mi do celkového příběhu nezapadalo to těhotenství (ačkoli na konci je dořešen osud všech postav - a to beru jako hodně velký klad), ale jinak jsem dost spokojený. 4* (15.12.2020)

Film, který jsem potřebovala vidět, abych měla důvod pokoušet se být o trochu víc člověkem. Film o lidském svinstvu, které popadne každého, kdo před ním nedokáže utéct, ale i o nezdolné síle. Klíč k minulosti si našel zámek v mém srdci, pořádně se v něm pošťoural, sežvýkal ho, vycucnul z něj krev, přetavil ji do slané vody, která mi samovolně vytékala z očí. No ještě že slzy mají antibakteriální účinky. Takže z tohoto pohledu mohu prohlásit Klíč k minulosti za léčivý film. Slabší a středně citlivé povahy varuji: připravte si před sledováním dostatečnou zásobu kapesníků. (07.08.2011)

Popisuje stejnou událost, odsun židů z Francie a nechvalně proslulý velodrom, jako film Odsun (La Rafle; který jsem viděl před několika týdny a můžu tedy srovnávat). Popisuje stejnou událost, ale víc se zaměřuje na jednotlivce než na skupinu. I podání děje bylo povedené - píše se to i v obsahu, tak klidně prozradím, že jde o retrospektivu, resp. prolínání dvou časových linií. Příběh má hloubku, občas vás mrazí v zádech a občas vás napadá, že scénárista byl naivní. Kristin si pamatuju jen z Univerzální uklízečky, kde hrála ušlápnutou paničku, a tak jsem její umění mohl ocenit až zde. # Dobrý komentář: Fr (30.06.2011)

Holokaust bol a je varovným biľagom na tvári všetkých kultúrne mimoriadne vysoko sa cítiacich národov, ktoré sa na ňom aktívne podieľali. Kľúč k minulosti je skrytý a len sťažka otvára ústa pamätníkov a potomkov pri odhaľovaní temného podielu Francúzska na likvidácii židovských spoluobčanov. Kľúč je zhrdzavený, dvere sa otvárajú stuha. Mnohé boľavé rany sú dodnes nezacelené, rodinná história zamlčiavaná. Odvážna novinárka postupne odkrýva tragický príbeh židovskej rodiny, obývajúcej kedysi byt, do ktorého sa má žurnalistkina rodina nasťahovať. Dejiny obydlia sú prepojené s dejinami rodiny jej muža. Paralelne sa odohráva dráma židovského dievčaťa, ktoré sľúbilo ukrytému bračekovi, že sa poňho vráti. Smutnú históriu čiastočne vyvažuje nádej na zrodenie nového života. Spočiatku je ohrozený, no poznanie histórie zabráni staršej novinárke v manželom požadovanom aborte. Konvenčná dráma s veľkými ambíciami a historicko apelatîvnym presahom, cielene spracovaná do polohy všeobecne prijateľného filmu. Z umeleckého hľadiska mierny podpriemer. Hodnotenie neznižuje potrebu hovoriť o temných stránkach histórie vlastného národa. (28.09.2020)

První část o válce a srdceryvný příběh Sářiny rodiny mě zaujal a nemohla jsem se od filmu odtrhnout a zvažovala jsem plný počet hvězdiček. Ale vzhledem k tomu, že konec mě uspal, tak to nelze. (Musím ale nicméně vyzdvihnout jednu scénu a sice jak se holčičky na útěku snaží zbavit židovské hvězdy a svlékají stále další a další oblečení a na každém je vždy další hvězda... To bylo tak strašně smutné! ) (04.05.2015)