Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sud
    ****

    Od filmu, který v Oscarovém klání porazil "Občana Kanea" jsem čekal opravdu hodně. Jenomže všechno co jsem očekával, jsem i dostal. Nenašel jsem v něm jediné zrnko patosu, či citového vydírání. Je to naprosto upřímný film s velkým srdcem. Herecké obsazení je do jednoho skvělé, nejvíce překvapil malý Roddy McDowall. Jeho závěrečná kreace je neuvěřitelně mrazivě přesvědčivá. Výborný byl i Walter Pidgeon a Donald Crisp si za svého tátu Morgana Oscara bez pochyby zasloužil. John Ford byl skutečně umělec, který ve své době neměl obdoby a svými filmy hodil lano spoustě dalších tvůrců. Na dnešní dobu to sice působí trochu staře (vždyť je to taky 70 let), ovšem i tak je to skvělý film a já jej řadím (jako jeden z nemnoha) nad "Občana Kanea". 85%.(23.12.2007)

  • Morien
    ***

    (1001) -"'Tis a coward I am, but I will hold your coat." Takových bratrů, až z toho jednomu jde hlava kolem. Filmu myslím postupem času zůstane jenom pověst toho díla, které ve své době dostalo víc lásky než Občan Kane, ale s přibývajícími léty už nedostalo žádnou další, zatímco k Orsonovi se jí valí víc a víc. Kdyby se mi chtělo, pustím si oba filmy po sobě a vrhnu se na poukazování na to, jak Ford je minulost a Orson budoucnost, ale nemyslím si, že je to nutné. Pro někoho, kdo o filmové formě nemá přílišný rozhled, by každopádně mohlo být velmi zajímavé například porovnat, jak oba filmy pracují s vypravěčem a retrospektivním vyprávěním, mimo dalších věcí. Ford všechno používá za účelem uctívat sentiment, což si v mém srdci žádnou pozici nevybuduje. (Moje vědomí pracuje na principu sentiment=špatné, pathos=dobré, jen tak pro pořádek.) Když opustím mudrování o formě a obrátím se k obsahu, tak postava reverenda Gruffydda mne dojala. A vztahuje se to i ke dnešku, protože v současné době sotva někde v mainstreamu člověk narazí na mužský vzor cti a pravdy pro malé chlapce. -"By prayer, Huw. And by prayer, I don't mean shouting, mumbling, and wallowing like a hog in religious sentiment. Prayer is only another name for good, clean, direct thinking."(13.6.2015)

  • Matty
    ****

    Pochyby nad tím, proč si John Ford, americký režisér v dobrém i zlém, vybral příběh velšských horníků, se rozplynuly jako pára nad hrncem již po pár minutách. Nehledě na prostředí, tohle JE americký příběh. Rodinná sága s přemírou dojemných, v nemálo případech až patetických momentů, je nejsilnější při upřednostňování sociální linie nad tou rodinnou. Práce v dolech dává zabrat i těm nejzdatnějším ze zdatných, jejichž písně přesto zas a znovu, den za dnem, zní tím kdysi zeleným údolím. A když přijdou problémy, začíná to být smutné a ještě smutnější to bude, až někdo zemře. Tohle John Ford umí. 80% Zajímavé komentáře: Renton, Radek99(18.3.2009)

  • Sarkastic
    ****

    Místy zřetelně naivní, idealistické (včetně sociálního podtónu) a směrem ke konci to už má určitou míru patosu, ale to vše tak nějak patří ke způsobu vyprávění, tedy vzpomínání na dětství. Navíc, tyto menší zápory diváka příliš neruší, protože jinak je Bylo jednou zelené údolí často úsměvné, příběhově dost poutavé, emočně hodně silné s řadou velmi sympatických postav (a pak také několika méně snesitelnými, avšak to patří ke společensko-kritické rovině filmu). Na plný počet to sice nevidím, ale na silné 4* zcela určitě.(4.5.2015)

  • Renton
    ****

    Scénář: Philip Dunne .. Sentimentální vzpomínání na krásy rodného údolí devastovaného hornickým průmyslem. Vyprávění je zkraje podáno jakoby dokumentárně, čemuž napomáhá i hlas vypravěče a minimum dialogů zobrazovaných postav. Po tomto úvodu dojde k zlomovému bodu (snížení mezd) a rozjíždí se pravé dobové, silně sociální drama a zde se film teprve takříkajíc rozjede. Příliš jsem však nejásal nad náboženským podtextem a ty studené, předpisové staroanglické vztahy (rodinné či sousedské) opět budí spíše úsměv na tváři. Herecké výkony jsou však výborné, řada situací zahřeje a film tak alespoň nepůsobí chladně jako jeho souputník Občan Kane z fiktivního souboje "velikánů roku 1941."(23.12.2007)

  • - Rozpočet filmu činil približne 800 tisíc amerických dolárov a natáčalo sa prevažne v kalifornských štúdiách, keďže vzhľadom k situácii počas druhej svetovej vojny sa inak nedalo. (MikO_NR_1909)

  • - Film byl natočen na motivy stejnojmenného románu velšského spisovatele Richarda Llewellyna. (Vlk17)