Parked
Jumissa
Režie:
Darragh ByrneScénář:
Ciarán CreaghKamera:
John ConroyHrají:
Colm Meaney, Colin Morgan, Milka Ahlroth, David Wilmot, Diarmuid Noyes, Conor MacNeill, Michael McElhatton, Matti Ijäs, Stuart Graham, Andy Kellegher (více)Obsahy(1)
Někdy vám cestu domů pomůže najít osoba, od které byste to nejméně očekávali…” Fred Daly žije tichým a osamělým životem. Jeho domovem je jeho auto. Vše se ale změní ve chvíli, kdy vedle něj zaparkuje Cathal ve svém malém žlutém autíčku a z těch dvou se stanou sousedé. Cathalovi je dvacet jedna let, je závislý na marihuaně, celý svět vidí pozitivně a pomůže Fredovi dát si život dohromady. A zdá se, že se mu daří. Zcela nakazí Freda svou energií, Fred přemění své auto v útulný příbytek a dokonce se zpřátelí s Jules, atraktivní učitelkou hudby, která je také samotářka a bydlí nedaleko. Jenže Fred je příliš hrdý než aby Jules přiznal, že bydlí v autě. Cathal má problém se svou závislostí, která se mu začíná vymykat z rukou. Jak se tři outsideři postupně zbližují, navzájem se ovlivňují a jejich životy se začínají proměňovat… Tento dojemný povznášející příběh vypráví o přátelství, důvěře a potřebě cítit se někde jako doma. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Parkoviště je asi jedno z posledních míst, kde by se mohl někdo s někým seznámit nebo se nějak blíže poznat. Ovšem Fredovi a Cathalovi se tahle zdánlivě nemožná věc podaří. Ač jsou jak oheň a voda, noc či den, rozdílní věkem i povahou začíná mezi těmi dvěma vznikat opravdu zvláštní přátelský vztah, do kterého se pomalu ale jistě ještě vloudí místní atraktivní učitelka hudby, což Fredovi totálně rozhodní jeho poklidný a nudný život. Chtělo by se říct a žili šťastně až do smrti, nicméně nic takového se zde nekoná, Parked není rozhodně žádná selanka, či komedie, je to jen velmi vydařené drama o třech zbloudilých duších, drama, které ne vždy končí zrovna nejšťastněji. ()
Irové mi opět naložili brutální facku plnou reality spojenou s černočerným humorem. Kolikrát si říkám, že oni i na smrt budou mít nějakou hlášku, která celkově onu atmosféru okamžitě sejme. Parkování je krásný, ale smutný film. To se tak stává, když se člověk kouká na skvělé drama ze života plné skvělých hereckých výkonů a obrovské osobitosti z dané země. Možná i právě proto na evropské filmy tak rád koukám. ()
„Frede! Zapomeň na hrdost a soustřeď se na systém.“ Když se připravujete na rande, je potřeba si doma kvůli návštěvě pořádně uklidit…nebo v autě, když je to místo, kde bydlíte. Zdánlivě obyčejný příběh, který člověka až nečekaně intenzivně emocionálně chytne. Diváka zajímá, proč byl hlavní hrdina (minimálně alespoň zpočátku) donucen k tomuto způsobu života, jaká je jeho minulost, zda dostane nové bydlení a jak dopadne jeho rozvíjející se vztah. Avšak ve výsledku na žádné z těchto otázek až tak nezáleží, příběh vypráví o něčem trochu jiném. Film je sice poměrně smutný až depresivní, ale má v sobě i trochu hořkého humoru a především v něm pořád plápolá slabý plamínek naděje. Více méně otevřený konec se sem hodil. Film mě bavil krom výše zmíněného i výborným herectvím hlavního představitele a nechyběla také hezká hudba. Tuto nezvyklou irsko-finskou koprodukční podívanou hodnotím solidními 4*. „Uprostřed životní cesty jsem se ocitl v temném lese, protože jsem sešel z pravé cesty…ale šli jsme dál a opět zahlédli hvězdy.“ ()
Nesmírně smutný film, o to smutnější, že působí zcela věrohodným, pravdivým dojmem. Není to kritika společnosti, je to snímek bezvýchodné situace ztroskotanců, se kterými si život zahrál nepěknou hru. Herci jsou tak přesvědčiví, jako by ani nehráli, i přes rozvláčnost si vyprávění nenechává vzít divákovu pozornost. ()
Trávit čas ve společnosti nesympatického ryšavého otyloně a labilní odpudivé smažky se mi neslučuje se sledovatelností. Jediné, co mi film dal, je důkaz, proč se vyhýbat veřejným bazénům a koupalištím. Jestliže se podobná indivia chodí na podobná místa umývat, tak je to trošku o zdraví. Ať žije žloutenka :) ()
Reklama