魔法少女まどか★マギカ
Puella Magi Madoka Magica
Tvůrci:
Magica QuartetScénář:
Gen UrobučiKamera:
Šin'ičiró EtóHudba:
Juki KadžiuraHrají:
Aoi Júki, Emiri Kató, Čiwa Saitó, Ai Nonaka, Rumi Ókubo, Šin'ičiró Miki, Jošicugu Macuoka, Eri Kitamura, Júko Gotó, Nobuo Tobita, Ajane Sakura, Tecuja Iwanaga (více)Epizody(12)
-
Jume no naka de atta, jó na... (E01)
-
Sore wa tottemo urešii natte (E02)
-
Mó nanimo kowaku nai (E03)
-
Kiseki mo, mahó mo, aru n da jo (E04)
-
Kókai nante, aru wake nai (E05)
-
Konna no zettai okaší jo (E06)
-
Hontó no kimoči to mukiaemasu ka? (E07)
-
Ataši tte, honto baka (E08)
-
Sonna no, ataši ga jurusanai (E09)
-
Mó darenimo tajoranai (E10)
-
Saigo ni nokotta mičiširube (E11)
-
Wataši no, saikó no tomodači (E12)
Obsahy(2)
Jednoho dne dojde ke kouzelnému setkání, které může změnit osud Madoka Kaname. Toto je začátek nového příběhu o čarodějných dívkách. (Netflix)
Recenze (37)
Kdo nedokoukal alespoň třetí díl, nemá právo tento seriál hodnotit! Je to sice dost roztomilé a upištěné, ale seriál se snaží zachovávat zákony rovnováhy, o kterých mluví. Pro koho je to určené? Myslím, že pro ty, co sledovali mahō shōjo žánr jako malí, tak trochu fanservis a tak trochu něco navíc. To něco je relativně vyspělá psychologie, zajímavý moderní design prostředí a žádné troškaření s překvapováním. Možná, že nám to pomůže k vědomí, že děti ví spoustu věcí nejlíp. ()
Hm, tohle se těžko hodnotí. Já při těhle anime nemám moc potuchy na jeký druh obecentva je to mířeno, když hlavní hrdinové jsou malinké školačky a řeší dosti psychologické, fyzikální, religionistické až existencionální patálie nesouc na bedrech osud celého světa? Přiznám se, že jsem dlouho na to házel zmatené pohledy typu "ok", "fajn", "hm, dejme tomu teda", protože mi tohle sblížení protikladů nesedělo. Námět a podklad je nicméně kvalitní, tvůrci mají celou dobu děj silně pod kontrolou a moc dobře ví, co dělají. Nevinných pasáží si moc neužijeme, brzo dojde na slzičky a zatracování, boje s obrázky, který vypadají jak spatlaný v Malování v MS-DOS až dojedeme k sakra neveselému a nelichotivě velkému závěru, který působí trochu přeplácaně, nikoliv ale nesmyslně. Finální zážitek je hodně filosofický, přemýšlivý, strašně nevhodný na jakékoliv uvolnění. Všechno to je ale v pořádku, protože puzzle zapadlo a i když takovým to konečným řešením nefandím, jsem spokojen. Postavičky jsou ok (na malé holčičky dosti zběhlé, prohnané, chytré), ale po delší době se mi nelíbila animace. Neříkám, že jsem fanda fanservisu, ale kontury jsou slabé, linky nedotažené a i když četné LSD scenérie mají své kouzlo, mě moc nefascinovaly. Asi na to nebyla nálada. Verdikt bude tentokrát pozitivní, protože pár originálních prvků by se našlo a hlavně takovéto anime se těžko duplikuje. ()
Jedním slovem Geniální. Madoka Magika klame tělem, pohrává si s divákem jako kočka s myší a ani náhodou není klasicky dětským "Mahou Shoujo", nýbrž do detailu propracovaným - psychologickým veledílem. Co také očekávat, když Madoku napsal známý Řezník- Gen Urobuchi (Fate/Zero, Psycho-Pass, Thunderbolt Fantasy). S geniálním příběhem a postavami, jde v ruku v ruce i skvostný vizuální kabátek od studia Shaft, podpořený přesně sladěnou hudbou od mé oblíbenkyně Yuki Kajiury. Už dlouho jsem neviděl, aby byl opening a ending součástí děje (doporučuji nepřeskakovat) Viděna vylepšená BD verze. Doporučuji nejdřív shlédnout seriál a následně filmy. 95% (V mé topce) ()
Madoka Magica klame názvem a staví zrcadlo žánru mahou shoujo aneb „magická dívka“. V nejednotvárné a neveselé podívané plné hlubokých psychologických dialogů, kontrastů na každém rohu a vypointovaného konce se i přesto dočkáme transformace, souboje, oblečky a zbraně, magický prvek a nekonečný boj s nepřítelem. Nejednotvárnost a kontrast představuje stěžejní prvek nejen po vzhledové i dějové stránce seriálu. Kontrasty a možné SPOILERY: Klasická kresba představující normální svět je doplněná surrealistickými až halucinogenními výjevy dimenze čarodějnic. Jednoduše kreslené postavy, u kterých jsou skoro zvýrazněné jednotlivé tahy (oči, krk), jsou zasazené do prostředí naopak kreslené až téměř dokonale. Roztomilé holčičky bojující na život a na smrt. Roztomilý plyšák jako nepřítel. KONEC možných spoilerů. Předpokládám, že na ruby obrácený žánr vznikl položením otázky „co to stojí stát se magickou dívkou?“ Tvůrci si vybrali jednu z mnohých možných odpovědí a na ni pak nabalili děj a zamýšlení nejen o podstatě světa, dívky, života a smrti, osudovosti, přátelství, ale i o emocích a citech. Pár velice sympatických charakterů sice často pláčou, ale zároveň vedou duchaplné hovory a staví se svým vlastním démonům. Neveselost a až zvrácenost podstaty osudu magické dívky je skvěle představená, zabalená do neobvyklého vzhledového kabátu a doplněná krásnou flétnou. V průběhu 12ti dílů se však divák neunudí, ale ani nestihne vytvořit k postavám silný vztah. Kvůli neobvyklému vzhledovému kabátu (roztomilost a mnohabarevnost) syrovost a krutost nijak silně nezasáhne, je pouze cítit odcizenost. Přesto silných 90 % +. Otázka na závěr: jak velká je hranice mezi naději a zoufalstvím? ()
Galerie (380)
Photo © MBS / TBS
Konečně jsem dohnal svůj největší anime rest, zkrátka seriál, u kterého mi i mí kamarádi neustále říkali, že ho musím vidět, že patří mezi klasiku, co by měl znát každý fanoušek japonských kreslených seriálů a o kterém jsem toho slyšel mnoho, nevyhnul se i některým drobným spoilerům, a tak měl jistá očekávání. Počítal jsem, že Madoka bude přesně ten seriál, který mě bude psychicky ničit podobně jako třeba Made in Abyss, že u něj budu prolévat potoky slz jako kdysi u Clanadu a až ho dokoukám, tak to bude jeden z těch nezapomenutelných zážitků, který si ale v další dekádě asi radši nebudu chtít zopakovat. A po pravdě Madoka je opravdu neskutečná horská dráha emocí, kde se střídají nádherné pocity s milými chvilkami, jen aby je pak nahradila deprese neskutečných rozměrů a vygradovala občas až do situací, kdy mi jako divákovi bylo až lehce nepříjemně. Po emocionální stránce to funguje velmi dobře, včetně samotného finále, které je sice hodně přepálené, dosahuje až Biblických rozměrů, ale zároveň vše důstojně uzavírá, i když má silně hořkosladký nádech jako celý seriál. Madoka má navíc i obrovské štěstí, že se při její tvorbě sešel tým lidí, kde každý naprosto přesně věděl, co dělá a je to vidět nejen z celé myšlenky, jednotlivých velkých překvapení, kde však pořád všechno dává smysl, ale i z mnoha záběrů, nebo i hudby. Vysoké produkční hodnoty a vůbec celkové provedení seriálu spojené s neuvěřitelnou dávkou představivosti autorů hodně pomáhá k tomu, aby vás seriál zaujal, chytil a vy si to celé užili jako jednu šílenou, intenzivní a neskutečnou jízdu, kde vaše smysly občas působí jak pod vlivem drog. Že je za animací seriálu studio Shaft vám dojde hned během prvního dílu, všimnete si totiž práce s kamerou, toho že tu někdo umí pracovat s atmosférou záběrů za pomoci barev, světla a stínů, ale třeba i díky zobrazenému prostoru (jeho hloubce), že se autoři zamýšleli nad pozadími a jejich detaily, že kamera umí zachytit pohyb, tak aby byl to udělalo dojem, že i ta akce hned během prvních pár snímků vypadá hodně dobře, ale naprostou jistotu získáte hlavně díky ikonické práci se střihem, která zde sice není až tak intenzivní jako třeba v Monogatari sériích, ale je opět natolik výrazná, že si jí hned všimnete a prostě víte. No a do toho psychedelické souboje s čarodějnicemi, u kterých si na jednu stranu říkáte, na co se to sakra koukám, ale při lehkém zaměření na detaily vám najednou dojde, že je tu ukrytá spousta drobností a významů. A k tomu všemu hraje vynikající a geniální hudba Juki Kadžiury, tentokrát ovšem jakoby trošku ztlumená (oproti třeba Noiru nebo .hack//SIGN), přesto ale pořád nádherná a dostatečně výrazná, abyste se do ní zamilovali už u první proměny Mami. A po pravdě je to všechno potřeba, protože i když má seriál jen dvanáct dílů, tak ještě během těch prvních tří (nebo spíš dvou a půl) silně "klame tělem", nebo spíš vás prostě jen pozvolna vyváží na vrcholek té pomyslné horské dráhy, aby nabral výšku na pořádný sešup. Proto za sebe doporučuji každému, kdo Madoku nezná, hned říkat, že je třeba se dostat na konec třetího (ideálně čtvrtého) dílu, i když se vám třeba nelíbí animace postav (která je dělaná takhle roztomile zcela záměrně, protože v kontrastu je síla) a přijde vám to jen jako další roztomilé anime o holčinách co zachraňují svět – takže nic pro vás. Ta dekonstrukce žánru, změna z roztomilého mahó šódžo na depresivní hutné drama plné silných témat a symboliky (prostě to, o čem skalní fanoušci tak vehementně mluví) totiž doopravdy začíná až tam (i když pozorný divák si určitě všimne jistých náznaků mnohem dřív). Madoka je tedy nezapomenutelný seriál, kde úplně všechno funguje tak jak má, je zde spousta aspektů, na kterých by se dala vysvětlovat skvělá práce s režií, kamerou, střihem, zvukem, hudbou, plus i scénář ví co chce říct, kam chce diváka dovést, co si má odnést. Tím, kolik dostali tvůrci prostoru je vše, kromě již zmíněného klidnějšího úvodu, velmi svižné, pořád se něco děje, přesto je i dostatečné místo na prokreslení důležitých postav, což je ale způsobené i tím, že jich v příběhu zase až tolik není. Zkrátka není tu moc co kritizovat, bylo to náležitě silné, v mnoha ohledech naprosto perfektní, a to já dokážu po zásluze ocenit. 9,5/10 () (méně) (více)