Drak se vrací

Hodně obrazu a minimum slova a tak se mi to líbí, protože takhle si představuji filmy ze 60.let. Byla to velmi demonická depresivní hudba od Ilji Zelenky a film mi hodně připomínal Marketu Lazarovou. Někdy ve smínku stačí obraz a hudba než film plných slov. Závěrečná scéna s kočárem mi připomněl snímek Ať žije republika nebo Kočár do Vídně. Charismatický Radovan Lukavský a hudba Ilja Zelenky v tomhle filmu neměla chybu a určitě by se ta hudba zamlouvala i Zdenkovi Liškovi. (18.10.2023)

Spomínajú sa tu Bergman a Vláčil, mne ale Drak sa vracia od začiatku pripomína western. Nie je to tým, že by to bol režisérsky zámer, ale keďže sa jedná o knižnú adaptáciu, tak skôr dôkazom, že ľudia a vidiecky život sú všade v podstate rovnaké a odrzkadľuje sa to aj v literatúre. Ako by sa pri ňom nechal inšpirovať Eastwood v Tulákovi zo šírych plání a Drak zase si niečo vypožičal z Červenej rieky. Takže Drak sa vracia môžeme nazvať akýmsi slovenským poetickým easternom. Postavy toho veľa nenahovoria, chlapi sú drsní, vypijú si v krčme, ženy sú na nich závislé, hlavný hrdina je osamelý. Tá poetika je vytvorená kamerou, ktorá akoby sa snažila skryť (pretvoriť) reálny obraz prostredia, v ktorom sa príbeh odohráva a hudba je potom skutočnou filmovou postavou. Film je pre mňa nehodnotiteľný, nakoľko a prečo sa mi páči, zistím až po druhom pozretí. (26.09.2013)

Až Vláčilovsky snové a silně pocitové dílo patří určitě k vrcholům slovenského filmu. Věrná ryzost minulých dob krajin pod Tatrami je, jako obvykle, astrálně působivá a je emočním základem tohoto příběhu o statečném vyděděnci ze společnosti svérázných horalů. Drak sa vracia je povinným zážitkem každého obdivovatele československého historického dramatu. (29.05.2014)

Možno na kvalitu akú mal román to nestačí, ale hodnotím skôr kladne. V prvom rade sa dej vymyká všetkým novým, moderným možným aj nemožným dialógovým zlepencom a už len podľa temnej mimiky sme chápali o čo ide! Dej odohrávajúci sa na strednom až severnom Slovensku odzkrkadľuje vtedajšie pomery a slovenský naturizmus, ktorý nehovoril kto je dobrý a kto zlý, ale na základe priameho opisu sa presne vyjadril divákovi. Pesimistický koniec utlmil slušne nastavenú latku. (22.06.2013)

Zvláštní film. Působí spíš jako obrazová báseň, zaostřená na osoby, takže pozadí občas působí až fantomově nereálně. Mluví se tu málo, ale práce se zvukem (či jeho absencí) je velmi originální. Ať už jde o ruchy, hlasy anebo parádní hudbu. Postav je tu více, ale důležité jsou jen tři. Příběh je zase něco jako existenciální horský western. V každém případě unikátní dílo! (26.05.2009)