Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Darius KhondjiHrají:
Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Riva, Isabelle Huppert, William Shimell, Ramón Agirre, Rita Blanco, Carole Franck, Dinara Drukarova, Alexandre Tharaud (více)Obsahy(2)
"Jakmile člověk dosáhne určitého věku, musí se vypořádat s útrapami lidí, které miluje: rodičů, svého partnera. To je nevyhnutelné," řekl Haneke. "Je velmi obtížné vidět trpět své milované," dodal Haneke. Film zachycuje útrapy stárnoucího manželského páru ve věku kolem 80 let, kdy se žena stane závislou na trvalé péči. Hlavní postavy Anne a George, jsou spolu už dlouho, mají dceru a stále se ještě mají rádi. Anne však jednoho dne postihne mozková mrtvice, která jí ochromí polovinu těla. Muž ji nechce dát do domova důchodců a stará se o ni sám. Ale po její druhé mrtvici se situace dramaticky zhorší. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (322)
Velké zklamání: explicitní, koženě konverzační, tónem snobský a pro mne naprosto neživotný film, z něhož neplyne nic než ono klasické "život je krásný a smrt bolavá". Některé doslovné scény mě u filmaře Hanekeho ražení překvapují svou lacinou naléhavostí (většina scén představ a snů), postava Isabelle Huppert je tam hodně násilně přišitá a čím víc se ve filmu o smrti mluvilo, tím méně mi toto téma přišlo životné (haha, paradoxy). V některých momentech se prostě druhdy nekompromisní analytik Haneke změnil v konvenčního midcultaře, který z bolestivého tématu utíká nejsnazším možným způsobem (facka následovaná "zírajícím" romantickým malířstvím atd.). Jediná skutečně vtahující scéna pro mě byla ta, v níž nechá režisér diváky hledat hrdiny v mnohohlavém davu a topit se v ambivalentních emocích. Pak už všechno dává zadarmo. To mě nebaví. I když uznávám, že to je kultivované, elegantně natočené a precizně zahrané. ()
Kde začít? Možná tím, že tenhle Haneke není tradiční Haneke a zřejmě proto se mi líbí. Napsal, natočil a nechal zahrát dva famózní herce tak intimní příběh, že ani to nejtvrdší porno nemá šanci být intimnější. Miluji dlouhé pasáže ticha, které mají co říci. A že jich je v Lásce požehnaně. Na závěr bych se velmi ráda zeptala těch, kteří jednání Georgese považují za standard, proč jsou tak narvané eldéenky. ()
Hanekeho Láska je silná, štandardne rozvláčna a symbolická, prekvapivo zrozumiteľná a predovšetkým výnimočná. Minimalistické a predsa bohaté, dojímavé, no nie patetické dielo. Zakončenie a d l l l l l l l l h é é zábery, ktoré v podstate neposúvajú dej, no svoj význam a miesto vo filme bezpochyby majú, sú režisérovou povinnou jazdou. Krása. ()
Film pomalý jako samo stáří, na který si je potřeba vyčlenit místo, čas a náladu - nutné to podmínky ke vstřebání výmluvných záběrů malých katastrof beze slov, jako je opuštěná, nedokončená snídaně ve ztichlém bytě, která rázně a bez varování ukončuje způsob života tak, jak ho Georges s Anne doposud znali. Zvláštní pozornost je věnována konfrontaci blízkého pouta mezi manželi s odcizením jejich dcery, která se při sporých návštěvách svou nezúčastněností jeví jako pojišťovací agent, protože životní etapa, v níž se nachází a letitá odloučenost od rodičů neumožňuje sdílení jejich světa. "Láska" není o naději, ale o očekávání ještě horších časů, které nás zaskočí přesto, že bychom s nimi měli počítat - v dobrém i zlém, slibujeme, ale všichni doufáme, že nás druhá část odříkané formulky mine, a když ne, jsou tu přeci ještě ústavy a eldéemky, že? To Georges svůj slib dovedl až do krajnosti, a přesto, že trpím předsudky k asistovaným sebevraždám i milosrdným vraždám, dokážu jeho skutek pod tíhou Hanekeho argumentů pochopit. I přes nespornou výpovědní hodnotu a prožívané herectví Jean-Louise Trintignanta i jeho protějšku jsem si jistá, že jedna projekce zcela postačuje, ačkoliv nemohu zamlčet i pozitivní přínos, který spočívá v uvědomění si štěstí partnerské sounáležitosti a snahy o prohloubení schopnosti užívat si jeden druhého, dokud to jde... ()
Spíše festivalový film (což je u Hanekeho zvykem), tentokrát o souznění dvou celoživotních partnerů. O tom, kam až je člověk ochoten pro lásku zajít, kolik toho dokáže obětovat a snést. [OSCAR 2013] .. 5 nominací. Soška pro neanglicky mluvený film je asi povinností, radost by mi udělala i cena pro herečku Emmanuelle Riva .. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (7)
- Annina (Emmanuelle Riva) bývalého studenta Alexandra hraje skutečný klavírní virtuóz Alexandre Tharaud. (awful)
- Film získal ve Vallettě Evropskou filmovou cenu pro nejlepší film roku 2012. (jirkah23)
- Michael Haneke si za snímek odnesl z 65. ročníku festivalu v Cannes Zlatou palmu, která je udělována nejlepšímu filmu. (Caminzind)
Reklama