Stoker

Stokerovi jsou pádným důkazem, že i z řádně řídkého dějového lejna lze uplést sakra působivý bič; a není to naštěstí pouze o jednotlivých památných scénách (i když sprcha, hra na klavír ve dvou či ořezávání tužky se do paměti vryjí, ne že ne), ale o celkové znepokojivé atmosféře, Parkově režijní nadřazenosti a duu Mia/Goode. Jen ten Wentworth Miller by pro příště měl raději setrvat jen u těch útěků z vězení. (06.03.2013)

Kamarád, který film viděl dva týdny přede mnou, mi Stokera vychválil do nebes, čímž je možná nakonec způsobeno to, že já opouštěla kino lehce zklamaná. Parkova kreativita může být nezměrná a vizuálně to může být krásné, pokud ale scénář není ani originální, ani strhující, celkový dojem to nezachrání. Tak trochu jsem čekala, že mě rozuzlení příběhu dojme, rozzuří, nadchne, prostě jakkoliv emocionálně zasáhne. Namísto toho mé pocity při závěrečné scéně vyjadřovalo nezaujaté: "No a co?" a o hodinu později už jsem málem zapomněla, že jsem nějaký film vůbec viděla. Tento komentář ostatně píšu v době, kdy od mé návštěvy kina uplynulo pár dní, a zodpovědně mohu prohlásit, že ve mně i přes své krásné zpracování Stoker nezanechal naprosto nic. (06.03.2013)

Ve všech směrech průměrnej a co je horší tak i dějově ohranej scénář v pěkné audiovizuální slupce. Tak trochu jsem nepochopila, nad čím tu všichni tak slintají, mě tahle historka o znovunalezeném strýčkovi div neuspala. Třetí hvězda je fakt jen za tu slupku, po jejímž sloupnutí by tenhle film měl fakt ztěží co dát. 50% (24.08.2013)

"Of course I love you Park. But now I must love you a little less." Mohl bych tomu dát čtyři hvězdy a vůbec by mi to nepřišlo divné. Park režíruje maličko přepjatě, ale zajímavě, Kidmanová i přes malý prostor hraje skvěle jako vždy a Wasikowská se snaží, co jí síly stačí. Ale ten omletý děj, kdy Park jako by jeho omletost nechápal a například scénu s tím, co se stalo s malým bráškou, tak natahuje, že už dávno musí být každému jasné, co se vlastně stalo, je prostě likvidační. Celou dobu jsem byl přikloněný k vyššímu hodnocení, ale konec to pohřbil - budovanou atmosféru naprosto nevyužil a prostě se stal. Jinému bych to možná odpustil, Parkovi ne, protože vím dobře, že umí víc... Nebo uměl ještě relativně nedávno. Je to fér? Asi ne... (06.06.2013)

Ako už z popisu filmu vyznieva, ide o multižánrový projekt, kde sa miesi dráma, psycho a thriller, všetko okorenené miernou dávkou mysticizmu a jemnej sexuality. Na tom by nebolo nič zvláštne, je veľa podobných filmov. Ale ten spôsob, tá forma prevedenia, tá réžia, páni, to sa len tak nevidí. Ide o vizuálnu a zvukovú lahôdku, bombu, ktorá vám v hlave vybuchne nádherným obrazom, sprevádzaná dokonalou, nadpozemskou hudbou, ktorá všetko ešte zvýrazní. K tomu treba prirátať aj perfektné herecké výkony, hlavne M. Wasikowskej, podmanivej a uhrančivej, jej herecké nasadenie ešte viac podčiarkuje vizuálno-zvukovú stránku filmu. Nemôžem zabudnúť na symbolizmus a plynulé prechody, ktorých tu je neúrekom. Jedna scénka mi pripomenula film (zdanlivo dosť od veci a na míle vzdialený svojou obsahovou stránkou) a síce, keď Mia česala svojej matke vlasy, ten plynulý prechod od vlasov ku tráve, presne ako vo filme 2001: Vesmírna odysea (1968), keď vyhodila opica kosť, ktorá sa premenila na kozmickú loď. Chcem tým len naznačiť, že film dokáže vyvolať a evokovať aj také predstavy alebo súvislosti, ktoré sa za normálnych okolností zdajú nepodstatné alebo nesúvisiace. Môžem iba konštatovať, že na filme sa odviedlo kus dobrej roboty, poctivej a náročnej filmariny, to musí byť jasné snáď každému. Na druhú stranu chápem, že nie každému musí tento snímok vyhovovať a rozumiem aj nízkemu hodnoteniu. Pre mňa je to ale stelesnená genialita pretavená na filmové plátno. (02.06.2014)