Milí lidé

Na režisérský debut téma vcelku nevšední a odvážné, ovšem jestli se někdy později dozvím, že se rejža nejmenoval Munch-Fals, ale Munch-Falus, bude všechno mnohem jasnější. Dánové se s tím nemažou a představují nám čtyři příběhy o lidech, jenž obklopeni reklamou na dokonalost, pochybují o své začlenitelnosti do společnosti, a sami sebe nemají za plnohodnotné lidi. Vyloženě úchylka mi přišla jen jedna, ostatní tři jen jako jisté životní východisko. Film na mě nejvíc působil jako vtipná stylovka, jenž všechny čtyři nešťastníky pomalu navádí do poslední desetiminutovky u společné večeře, která byla jistojistě pro zúčastněné vrcholem trapnosti a studu. Osobně se těším na další Falusův film, pardon Falsův, protože věřím, že podobných hrdinů běhá po dánských parcích a nejen tam, mnohem víc... (30.03.2014)

Ľudia! Kde ste nabrali toľko hviezdičiek? Veď to bola nuda, nesympatický herci, kopec vaty... Tú jednu si to zaslúži naozaj iba za ten koniec, ku ktorému to jasne a úplne predvídavo smerovalo, takže to až taká prekvapivá pointa nakoniec nebola. No nič, hlavne že štyria Dáni to prežili, pretože s takými depkami a problémami, aké majú v Dánsku, by v konečnom zúčtovaní mohol chýbať nielen jeden prsník, ale aj nejaký penis a zopár pornofilmov. (07.03.2018)

Zpočátku to vypadalo slibně; pak se to ale zvrtlo v další přehlídku bizarností, která ještě k tomu postrádá nadhled (až na pár - doslova pár - okamžiků), a mě už ty neustálé sondy do života sexuálních "odchylů" a jejich zážitků nudí. Škoda, některé momenty byly silné. Méně by bylo více. O tom, že je "spaluje" touha, by se taky dalo pochybovat, a vůbec nechápu, proč tady většina uživatelů vychvaluje konec. Trochu mi to, vyzněním i strukturou (paralelně vyprávěné příběhy, které se v jednom či více okamžicích protnou), připomíná české pokusy o dramata z let cca 2001 - 2006. (20.05.2014)

Dlouho se zdá, že to je jen přehlídka všelijakých úchylek, perverzí, frustrací a depresí. Je to však hlavně krásně vystavěný příběh čtyř lidí, jejichž osudy se pomaličku přibližují až se v excelentním závěru spojí. Škoda několika hluchých míst, jinak bych šel na plný počet hvězd. I tak je to ale zážitek! (20.12.2012)

Tak toto dokážu okrem Japoncov len severania. Crash rôzne fyzicky či duševne postihnutých vyúsťujúci do predpokladaného záveru. U nás tak veľmi nedotklivé témy spracovali Dáni bez okolkov a priamo až je vám to nepríjemné. Komu neprekáža otvorenosť, hraničiaca s vkusom otrlého vymetača drogových bordelov a dokáže sa pozerať na osudy ženy bez prsníka, muža trpiaceho masturbačným syndrómom, dámy, ktorej život ostal prázdny či mladíka bez zábran fajčiaceho bakuľu niekomu na mestskom WC, ten si príde na svoje.. (16.08.2015)