Poll

,,NAD RUSKOU VÝCHODNÍ PROVINCIÍ PANUJÍ BALTOVÉ, NĚMEČTÍ BARONI, KTEŘÍ JSOU ODDÁNI CAROVI A PO STALETÍ POTLAČUJÍ JAKÝKOLIV ODPOR PODROBENÝCH ESTONCŮ“..... /// Ty vole, a co mám k tomu asi tak napsat? ,,JFL“ napsal všechno tak výstižně (jako to jsi vymyslel sám, jo?), že každej druhej se svým názorem tady bude za idiota. Tak třeba já: Estonská (?) usedlost Poll v časech ...prostě pár tejdnů před tím, než paní Müllerová řekla Švejkovi onu slavnou větu ,,Tak nám zabili Ferdinanda“. Nečekejte statek jako v Popelce. Spíš místo, ve kterým otec mladé Oděnky otevřel spoustu lidských hlav (ale vlastně stejně ví hovno, co se v nich ukrývá). Prostě příběh rodiny Siering, jejichž budoucnost jde pomalu do prdele. Dramatický tempo a příběh mladičký holky, která prožívá něco.....nebo situaci....která musí bejt chápána jako něco víc než první láska. Ta situace je nebezpečná....a je pro mě dost těžký jednoduše vystihnout podstatu. (Proto obdivuju uživatele ,,JFL“!) Film pro milovníky příběhů a dramat. Jen si neodpustím poznámku, že něco podobnýho jsem očekával od (pro mě nepochopenýho – nebo nepochopitelnýho?) filmu Bílá stuha. Jo a ty 2 hodiny jsou v poho. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluji filmy podle skutečných událostí a paměti Ody Schaefer číst nebudu. 2.) Jsem rozenej anarchista. (Estonskej!). 3.) Na pitevním stole, ze zadu....taky už mě to napadlo! 4.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.04.2012)

Souhlas s komentářem uživatele Avalon820. Poll ve mě skutečně vyvolává hodně rozporuplné pocity a jsem rozpolcený v tom, jaké hodnocení mu nakonec nadělit. Určitá část ve mě se bouří proti 3* a říká, že film s takovým potenciálem si ani to průměrné hodnocení nezaslouží, i když jednotlivosti se dají vyzdvihnout a dokonce se o nich dá mluvit v superlativech. Snímek má vynikající kameru, je zasazený do nádherných exteriérů, technická stránka šlape jako hodinky, hudbu můžu jenom vychválit, tak ať mi někdo vysvětlí, proč výsledek připomíná hezky naaranžovanou leklou rybu... Při sledování Pollu jsem si vybavil Vláčilovu Adelheid a myslím, že právě konfrontace těchto dvou filmů jasně ukáže rozdíl mezi výborným a průměrným snímkem. Adelheid je totiž minimalistický kousek, kde je mnohem míň dialogů a vlastně i jakýchkoli událostí než v Pollu a přesto ani sekundu nenudí, právě naopak. Poll je rozvláčný jak parlamentní rozprava a nabízí sice spoustu dramat a emocí, jenže podaných tak odtažitě, že je nějak nedokážu s filmovými hrdiny sdílet tak, jak by si jejich příběh zasloužil. Přes veškerou snahu a obrovský potenciál je to místy pouhopouhá ušlechtilá nuda. Celkový dojem: 50 %. Opravdu tu třetí hvězdičku zachraňuju silou vůle... (15.06.2014)

Čakal som historickú bombu, nedostal som ani poriadnu históriu, ani hystériu, veľmi suché to bolo na to, že ide o skutočný príbeh z tak zaujímavého a vypätého obdobia. V podstate sa to začína rozbiehať až tesne pri konci a potom už je koniec, takže ste sa zohriali konečne aspoň na teplotu riečneho sumca a zas nastal len chlad. Príbehovo takmer prázdne. (11.07.2022)

Od prvních minut vzbouzí fascinující kulisy naději na epickou podívanou. Majestátné leč trouchnivějící sídlo dominantně trůní v moři jak bedla jedlá a působí stejně morbidně jako neetický inventář laboratoře aristokratického doktora Mengeleho. I dobové kostýmy, zasněné západy slunce a vesměs veškerá práce s kamerou, to vše funguje pro omámení oka náramně. Jenže brzo zjistíme, že ambiciózní výpravě nesekunduje scénář. Nepřilepší ani stopáž, která je neúměrně dlouhá k příliš řídkému ději bez napětí a gradace. Chris Kraus sice nadhazuje několik zajímavých myšlenek, ale hned je zas lhostejně opouští a zůstanou jen ty opulentní záběry a vlažný příběh. Divák, opticky patřičně navnaděn, dlouho trpělivě vyčkává, že se konečně začne něco pořádného dít, ale postupně se smíří s tím, že čeho se někdy dočká, bude jedině konec. A tak nepotřebuji ani skleněnou kouli a vidím osud tohoto snímku celkem zřetelně. Ostatně hlavní hrdinka ho vyřkla již přede mnou.“Nezůstane ze mě nic, žádný z mých pocitů nepřetrvá, bude to jako bych nikdy nebyla.“ I když takhle macešsky ho zatracovat úplně nelze, protože rozhodně neurazí a vizuálně bezpochyby nadchne. (16.04.2012)

Baladický příběh tápající, leč téměř ke všemu odhodlané statečnosti podporované sotva probuzeným, neuvědomělým ženstvím. Jeho melancholie, umocněná maličko zastřeným obzorem a zdánlivou nemožností jakékoli proměny, je v přímém rozporu s odpudivou, a přitom až groteskní bizarností "laboratoře" - i se vzpurnou živelností ... s palčivou touhou po uvolnění těžkých, zrezivělých okovů doby, která nevěděla, že právě dospěla na konec své cesty - že bude donucena svést krvavý, leč marný boj o udržení své moci, neboť nové pořádky jsou vždycky nastolovány na troskách těch starých. Bylo nebylo ... dávno tomu. Kdo ví, jaká byla SKUTEČNOST - ale na tom nezáleží, neboť srdce mladičkých básnířek celého světa jsou si v mnohém podobná ... a obyčejně stojí za to jim naslouchat. (20.09.2015)