Půlnoční kolona

Zapomenutý snímek o vojácích co mají zajistit průjezd vojenskému konvoji nočni Prahou a tak se jelikož mají dost času vydají na vycházku a dozvídáme se různé osuy vojáků. Na filmu mě vadil příliš tmavý obraz snad způsobený špatnou kopií ,ale vše vyznělo jako by v šeru což tomu snímku neprospělo (aspon u mě né) (30.12.2007)

1/10 - Dalsi agitka tentokrat o muzich ve zbrani - regulovcicich, kterak travi volny cas v Praglu pred prijezdem dulezite vojenske kolony. Objevuje se tam Stivin a jeho psychadelicka hudebni skupina, ktera opravdu zabije i tak desnou zapletku v santanu nebo vojenske cekani na lasku... No ty koki, jeste ze uz je to za nama... Zcela nechapu predabovani Postraneckym... (08.01.2007)

Nenechte se zmýlit označením komedie, tenhle film totiž nemá ani nějaký pořádný příběh, a drama to není už tuplem. Příhody, které na opušťáku zažívají jsou sice ze života, ale humorné nejsou. Mohly by být a s trochou snahy snad i dramatické, jenže Snaha Brno s.p. zkrachovala už moc dávno. Nehledě už k spíš nudnému a zdlouhavému ději, tak všechno, ale skutečně všechno, co by mohlo být jen trochu zajímavé, ubíjí strašlivá improvizovaná kakofonická hudba, která nás provází naprosto celým snímkem v občas obměňované smyčce. Člověk by čekal, že když tu hraje tolik dobrých herců, že se jim to podaří trochu vylepšit, ale i přes přesvědčivé výkony nepodařilo a tak je z Půlnoční kolony jen nedoplněná kolona na extrasuchý gin. (04.02.2007)

......no komédia -  uff silné tvrdenie - nepravdivé....  :(   ....oceňujem len reálie tej doby a hercov v mladom veku....začiatok sľuboval nejaké povyrazenie vojakov, ktorí sú služobne v Prahe, ale...každý riešil "svoje " od Potměšila ,ktorý ma problém  či si zoberie sedačku na požičku až....no najhoršie dopadol Hanzlík, ktorý sa hodiny hrá pri služobnom aute s nejakým chlapcom "na vojakov" .......jajáááj....moja zaujímavosť:Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur) (19.12.2022)

Mozaika banálních epizod tmelených kolem úporného naplňování všedních tuh vojínů lidově demokratické armády, zahuštěná nezaujatě snímanými záběry na Prahu exteriérovou i interiérovou, dnes může posloužit snad již jen jako dokument normalizačního semletí několika talentovaných herců (zvláště Ladislava Potměšila), s nímž ovšem bezradná kamera Šlapetova skvěle ladí, či jako vzorek jazzrockového umění Jiřího Stivína (ovšem v poněkud parodickém hávu), jímž jediným mne tento snímek překvapil… (29.12.2017)