Rozchod Nadera a Simin

Bol som na tento film velmi zvedavý pretože zbiera ocenenia ako na bežiacom páse. Pohľad na rozpadajúce sa manželstvo, kde ona chce odísť do zahraničia a on nechce a nemôže lebo má chorého otca nie je hlavnou dejovou linkou.Tou sa stane spor ktorý nastane a skomplikuje životy všetkym zúčastnením.Príbeh o klamstve, strachu a boji o svoju pravdu zahalený do čiernych čadorov je skvelým pohľadom do cudzej kultúry. Každopádne dobrý film, ktorý určite dostane aj Oscara (aj keď ja by som to dal Pedrovi). Páčilo sa mi to malé roztomilé dievčatko a jej veľké oči.A nebolo tam vôbec vysvetlené kde zmizli tie peniaze, ak ste to niekto zaregistrovali, napíšte mi pls do pošty.Thx (20.01.2012)

Ono není na škodu poznat, jak se také žije život v odlišné kultuře. Film ukazuje rodinné drama, kde hlavní roli hraje rozvod manželů žijících spolu 14 let. Nader a Simin společně vychovávají 11ti letou dceru Termeh, která velmi dobře chápe, jaké následky nejen pro ní nastanou, pokud odejde s matkou do ciziny a nebo zůstane s otcem a dědou v Iránu. Je zde ukázána řada vypjatých momentů, které pro Evropana neznající místní kulturu působí někdy až s podivem. Celý film je podán ve strhujícím tempu a diváka rozhodně nudit nebude a je už jen na něm, kterou postavu si přikloní na svoji stranu. Líbil se mi i samotný konec... (08.02.2012)

Nádhera... (09.05.2012)

Príbeh ktorý so svojimi bezvýchodiskovými situáciami nedá vydýchnuť nikomu až do konca...a ani vtedy. Miestami sa zdá, že niet úniku a všetci sú na tom zle. Iránske pozadie k tomu ešte pridáva na sile (90%). (30.10.2013)

vzťahové filmy sú pre mňa to isté ako duchárske horory, jednoducho si to bez nich tak nejako neviem predstaviť a dovolím sa označiť dokonca aj za odborníka tohto žánru, na Rozchod som sa chystal veľmi dlho- zážitok čo som dostal je absolutne jedinečný. scenár aj réžia neuveriteľne, až nevídane ľudské bez kvapky sentimentu, excelentný herecký výkon predovšetkým Peymana Moaadiho, Sariny Farhadi a Sareh Bayat. je to kombinácia Kramerová vs. Kramer a Scény z manželského života. V tom najlepšom mysliteľnom slova zmysle. (03.08.2014)

Koncentrované peklo. Pokud by se stopáž zkrátila na 20 minut, pak by se s tím dalo alespoň trochu pracovat. (05.07.2011)

Neskutečně dobře napsané drama, s mnoha až fyzicky nepříjemnými scénami. (12.02.2012)

Vytecne vystaveny pribeh, byt temny a zneklidnujici, je navic natoceny bezchybnym zpusobem. Oscar by za normalnich okolnosti smrdel politikou, ale v tomto pripade bych ho klidne udelil bez vyhrad i ja. Ono totiz vubec nejde o to, zda je to zrovna v Iranu... Tohle je univerzalni story o lidech a o tom, ze zivot se Vam muze behem chvilky zmenit k nepoznani...dlouho uz jsem nevidel takhle dobre pribehove drama. P.S.: a jeste me zaujala informace, kterou jsem vycetl v titulcich - totiz, ze obecne film je v Iranu povazovan za "verejny prostor" a tudiz zeny ve filmu musi chodit se zahalenou hlavou, i kdyz jsou jakoby doma....to by me nikdy nenapadlo. (18.03.2012)

Bezchybně napsané,zrežírované a zahrané. (27.08.2012)

Tenhle úžasný film jsem viděla už dvakrát. A myslím si, že si budu chtít vychutnant toto iránské drama ještě někdy znovu. Autentické, psycholgické, rodinné drama jdoucí až na dřeň kosti. Přitom tak jemné, citlivé..a dojemné.Film plny bolesti tak působivě nasnímaný, že mi šel mráz po zádech. (22.03.2014)

Ta profánnější a emancipovanější tvář íránské společnosti a jedné rodiny, která je v drtivé většině ukazatelů stejná jako ty v západním světě a jediná míra odlišnosti jsou šátky na hlavách žen...Civilní, dobře odehrané i jistě zrežírované...Ale nic mezikulturně odhalujícího, žalujícího nebo šokujícího...Alzheimer i lež jsou stejné svině všude...Rozhodně se nejedná o snímek o nesvobodě nebo náboženské omezenosti , který by si zasloužil takový rozruch i řadu superlativů...Země původu filmu ve spojení se zvoleným názvem silně klamou tělem... (10.02.2012)

Největší hodnota filmu je čistě v informacích, které podává. Nadstandard i ve všech ostatních ohledech, ale s tím vychvalováním bych to nepřeháněl. (i když, po megadebilním komentu verbala mám chuť tu hvězdičku přidat :-)) 75% (22.03.2012)

Jedno z nejlepších dramat, co jsem vůbec viděl. Hlavou mi v kině probíhaly myšlenky jako: Ty arabské titulky, třeba se dožijeme doby, kdy tady budou plnit podobnou funkci jako za protektorátu xD. To byla ale myšlenka, která časem dostávala úplně jiný ráz. Kultura v Íránu je (tak, jak je prezentována ve filmu - jinak nemohu soudit) takřka rájem na zemi. Pokud jde o hlavní výtku "utiskování žen" viděl jsem ve filmu ženy mnohem emancipovanější, než je mnohá žena v Evropě. Ženy kouří, je samozřejmostí, že jezdí autem, rozvodu dosáhla hlavní hrdinka za podmínek, které by označil za volné i rozvodový soudce, který v čr rozvede 50% všech uzavřených manželství! namítnete: To ale nejsou pozitivní věci, kterými obhajujete tuto kulturu. Na to ale odpovím, že přes všechnu tuto počínající "evropskost" je zde zobrazena pořád naprosto zásadní hodnota rodiny, která mnohdy jako negativ obrací vše v dobré, moudré a správné. Nechci zde ale vůbec prezentovat kulturu některých států blízkého východu. Jde mi o to, že Asghar Farhadi je mistr, který zobrazuje vztahy a problémy na vyhroceném jevišti, kde je slyšet spadnout každé jehličí ze stromu a váš sluch i zrak je napjatý. Příběh je v rámci složitosti podán krásně srozumitelně. Jsou tam dojemné momenty, když otec vychovává svou dceru, nebo když se má rozhodnout na konci o rozvodu. V hlavě vám víří otázky veskrze zásadní i pro váš život! Jde ale asi o film, který na sám sebe vyvolává více pohledů, což mě poněkud zarazilo, ale pak mi připadlo, že to asi jen to, že opravdu naráží na ožehavá témata, kterými se naše duše zaobírá a hledá na ně odpovědi. Viděl jsem film s (podle mě) kontroverzní budoucností. A ještě bych si dovolil jedno srovnání - Kramerová vs. Kramer - toto je lepší ! (25.03.2012)

Povídka z bakalářů natáhnuta do 2 hodinového dramatu. Při Oscaru a vysokém hodnocení jsem čekal vážně víc než jen tohle utahané "sousedské" drama. 5/10 (19.11.2012)

Musim uznat ze Irancanom sa podarilo nakrutit kvalitny film. Na pozadi rozvodu dvoch manzelov nam poodkryli spolocensky a pravny system (nenutenou formou) a samozrejme silu nabozenstva v iranskej spolocnosti. Musim uznat ze som bol prijemne prekvapeny. 8/10 (09.12.2012)

Polovzdělaný europocentrik ve mně čekal cosi jiného - politický útlak, mučení, křivdy, obvyklou to politickou agitku produkcí sklízejících festivalová ocenění. Nikoliv na lékárnických miskách vyvážený příběh kultivovaného sporu, v němž není komu fandit. I když náročné, měnící se společenské poměry Iránu do příběhu Rozchodu pronikají, jsou mu bytostně vnější a jejich interpretace není vůbec jednoznačná. Požadavek DIY kladený na diváka proniká všemi složkami filmu. Péče, jakou režisér a scénárista věnovali nestrannosti, je bezprecedentní. Věrohodnost figur činí z podívané intenzivní zážitek, absence směrnic nutí diváka pracovat víc, než nakolik je běžně připraven. Výsledkem bylo v mém případě velmi náročné angažmá. Toho šlo docílit jen s dokonalým scénářem, precizní režii a herecké svitě, která se na jednom placu potkává jen jednou za maďarský rok. Nenásilně poučné. Křišťálových pět. (23.10.2015)

"Stoupněte si do dveří a strčte do mě, jak chcete silně." Já nevím, ale ten film teda rozhodně není strhující a rozhodně nepopisuje rozchod Nadera a Simin, ale spíš to, co se může stát když člověk neudrží nervy na uzdě a své frustrace si vybije na ženě, která je těhotná. (01.04.2016)

Takhle si představuju v pravém smyslu umělecký film. Nemusí jít o žádnou filmovou intošinu. Prostě drama "ze života", které přitom stojí na vážném tématu a vyvolává nesnadné otázky, kt. diváka zaměstnávají po celou dobu jeho sledování, zároveň dokáže vtáhnout příběhem, který má spád, napětí, logiku, v němž žádná z postav není zbytečná, žádná není černobílá, a který ukazuje, jak jsou všechny naše soudy a všechno naše vnímání událostí a lidí subjektivní a relativní. Jak snadno se jednoduché věci mohou stát komplikovanými, a to jen kvůli našim vlastním slabostem, osobním zájmům, strachům a obavám. Film mě samozřejmě taky oslnil úžasnými, velmi věrohodnými hereckými výkony (Stříbrní medvědi z Berlína opravdu zasloužení). Íránští filmaři to ve vlasti nemají lehké, s tímto filmem to ale Asghar Farhádí fakt vyhrál! | 95% P.S.: Toho Oscara to dostane, to vím na beton. P.P.S.: A je to Oscar. ;-) (29.12.2011)

75%. Slabé čtyři. Opravdu to není žádná pecka. Dokonce jeden ze slabších Iránských filmů, které jsem viděl. Téma je vceku zajímavé, nicméně o rozchodu to není vůbec. Jedná se spíše o soudní drama, lež a víru. Film mě příliš nevtáhnul, byl místy hodně nelogický. Což může být tím, že celý Irán je nelogický :) Každopádně čekal jsem od toho mnohem více. (12.03.2012)

Verbalův komentář je tentokrát zklamání: Der ewige Jude po arabsku? Takže je to o Íránu? Ale no tak! A zrovna jako film, který by nadchnul Ahmadínedžáda, se mi to nezdálo. Pohled do dosti primitivní íránské justice, do chudoby části obyvatelstva země, která má přitom obrovské zisky z ropy, ukázka tmářství, kde se žena bojí křivě přísahat na Korán, protože se bojí, že by se jí něco fyzicky stalo... . Pro islámského fanatika Ahmadínedžádova ražení by vůbec byl nemravný film o tom, že žena umývá pomočeného muže s Alzheimmerovou chorobou. Vlastní dojmy vypisovat nebudu, film byl výborný. (08.09.2013)